Klikněte pro vložení textu DNY ZEMĚ 2015 Zabezpečení pitné vody Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně se sídlem v Brně

2 PROTOKOL O VODĚ A ZDRAVÍ Přijat na Třetí ministerské konferenci o životním prostředí a zdraví (červen 1999 v Londýně). Společná iniciativa Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (UN-ECE) a Regionální úřadovny Světové zdravotnické organizace pro Evropu (WHO). Omezit případy nedodržování limitních hodnot jakosti pitné vody

3 Základní požadavky z Protokolu byly přeneseny do národních hygienických předpisů Pitná a teplá voda nesmí obsahovat mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, které by mohly ohrozit veřejné zdraví.

4 Hygienické limity se stanoví jako Mezní hodnota (MH) – její překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko Nejvyšší mezní hodnota (NMH) – hodnota zdravotně závažného ukazatele, překročení vylučuje užití vody jako pitné (m.j. dusičnany) Doporučená hodnota (DH) – nezávazné hodnoty ukazatelů

5 Hygienické limity stanovuje Ministerstvo zdravotnictví ČR na základě hodnocení zdravotních rizik a doporučení Světové zdravotnické organizace! Krajské hygienické stanice určují hygienické limity pro látky v pitné vodě neobsažené v právním předpise. Typickým příkladem je ukazatel uran. V Jihomoravském kraji má stanoven vyšší limit pro uran 5 vodovodů, a to Miroslav, Damnice, Našiměřice, Horní Dunajovice a Moravský Krumlov.

6 Zdroje informací o kvalitě vody Informační systém Ministerstva zdravotnictví České republiky, registr kvality pitné a rekreační vody - Je již 22 let v provozu - Sběr dat a jejich posuzování provádí krajské hygienické stanice Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém 2. – zdravotní důsledky a rizika znečištěné pitné vody zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví ČR

7 Kontrola pitné vody v ČR ve zdrojích u spotřebitele Krajské hygienické hygienické stanice dozorují zabezpečení vyhovující jakosti pitné vody

8 Povinnost, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody, mají a) vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, b) osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, c) osoba, která vyrábí pitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda d) osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu. Za niž se považuje: a. vlastník nebo provozovatel vodovodu s průměrnou denní produkcí menší než 10 m 3 nebo počet fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než 50, pokud vodovod provozu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby, b. osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích, c. vlastník nebo provozovatel veřejné studny, která byla označena jako zdroj pitné vody a d. osoba zásobující pitnou vodou z individuálního zdroje veřejné objekty (například školy, zdravotnická zařízení, zařízení stravovacích služeb).

9 SOUHRN KONTROL PITNÉ VODY VEŘEJNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ K OkresPočet oblastí Počet míst odběrů Počet odebraných vzorků Blansko Brno + Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj

10 Systémy zásobování pitnou vodou Skupinové vodovody Jednotlivé (obecní) vodovody Veřejné a soukromé studny v obcích bez vodovodu pro veřejnou potřebu

11 Z jakých zdrojů v České republice pijeme vodu - 41 % obyvatel zásobováno podzemní vodou, - 39 % vodou upravenou z povrchových zdrojů a - 20 % vodou ze smíšených zdrojů. Čím je vodovod menší (zásobuje méně obyvatel), tím větší je četnost nedodržení limitních hodnot!

12 Výjimky z hygienického limitu ukazatele jakosti pitné vody V Jihomoravském kraji je v současné době pouze 7 výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu, ve všech případech jde o ukazatel „dusičnany“. V celé České republice mělo v roce 2013 schválenou výjimku z některého hygienického limitu 213 vodovodů.

13 Ukázka posuzování zdravotních rizik Dusičnany – - akutní účinek - methemoglobinémie referenční hodnota 7 mg/kg/den – – - chronický účinek karcinogenita (N-nitrososloučeniny) chronická toxicita vývojová a reprodukční toxicita referenční hodnota 3,7 mg/kg/den – - limit v České republice – 50 mg/l

14 Ukázka posuzování zdravotních rizik Dusičnany - pokračování   - je žádoucí snižovat expozici obyvatel dusičnanům z pitné vody na co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň. - vzhledem k nutnosti minimalizace potenciálních zdravotních rizik je třeba z h l e d i s k a p ř e d b ě ž n é o p a t r n o s t i k přípravě kojenecké stravy a nápojů používat vyhovující pitnou vodu, např. kojenecké nebo balené stolní vody označené jako “vhodné pro přípravu kojenecké stravy a nápojů“