judaismus a křesťanství
judaismus
název odvozen od slova Juda – jeden z židovských kmenů bůh – Jahve (není spojen s žádnou přírodní silou, místem ani předmětem, je neuchopitelný, nelze s ním manipulovat a jeho jméno nesmí být zneužito)
patří k nejstarším světovým náboženstvím zhruba 4 tis. let rozlišujeme Židé – příslušníci národa židé – vyznavači judaismu r. 1948 vznik nového státu Izrael (do té doby rozptýleni po celém světě, a pronásledováni)
historie vyprávění o vlastní historii židovského národa hraje jednu z nejdůležitějších rolí 3 druhy pramenů: 1) Starý zákon 2) historie a archeologie 3) geniza – písemnosti nábož. charakteru psané hebrejsky, uchovány často na hřbitovech (např. kárirská geniza)
posvátné texty Tóra = Zákon Prorocké spisy – Jozuova, Samuelova, Královská,… Spisy – Žalmy, Přísloví, Píseň písní
Bible Židé přišli do oblasti dnešní Palestiny přibližně r. 1800 PNL z Mezopotámie v Palestině časem zavládl hladomor a proto z ní odchází 12 Jákobových synů do Egypta požádat faraona o pomoc Židé v Egyptě zůstali – upadli do otroctví r. 1250 PNL vyvedl Mojžíš Židy z egyp. zajetí
během Exodu se Mojžíš setkal s židovským bohem, který na sebe vzal podobu hořícího keře hl. bůh Jahve = Hospodin na hoře Sinaj uzavřel Mojžíš s Bohem smlouvu v podobě tzv. Desatera božích přikázání
Židé přišli do Palestiny a založili království, prvními králi byli Saul, David, Šalamoun už v době vlády Šalamouna se Židé rozdělili na 2 království – izraelské a judské nejednotnost Židů způsobila, že území jejich 2 království začalo být okupováno a poté byli vyhnáni - migrace
většina událostí popisovaných ve Starém zákoně byla v mnohé době doložena archeolo. vykopávkami a histor. výzkumy
od 4. stol. NL začíná pronásledování Židů ze strany křesťanů r. 313 byl vydán edikt milánksý – zrovnoprávnil křesť. s jinými nábož. postupem času se mezi křesťany vytvořila určitá pravidla, která židy do jisté míry diskriminovala (nesměli vykonávat určitá zaměstnání, v důsledku toho se začali věnovat peněžnictví)
majetek židů byl často rabován, už ve středověku začaly být pořádány tzv. pogromy, fyzické útoky v 11.-13. stol. byli židé vyhnáni z některých evropských států (Anglie, Španělsko, Francie), často oběťmi čarodějnických procesů
židé žili odděleně od společnosti v tzv židé žili odděleně od společnosti v tzv. ghettech, byli segregováni, zachování kultury a nábož. hl. slovo mají rabíni = nejvyšší duchovní autorita (soudci, učitelé), jejich slovo je zákon, sami o sobě tvrdí, že jako jediní dokáží správně vykládat Bibli
rabíni získali svoji autoritu v dobách římské nadvlády Jochanan ben Zakáj – podařilo se mu zachovat židovské učení – je považován za zakladatele judaismu založil školu a jeho žáci poté vytvořili základní pravidla jimiž se řídí judaismus
soubor textů Mišna – obsahuje právní systém a nábož soubor textů Mišna – obsahuje právní systém a nábož. učení, která upravují život věřících, vychází ze Starého zákona Talmud – obsahuje Mišnu a genomy (komentáře k jednotlivým zásadám), návod jak číst a proč žít podle Tóry
od 19. stol. se společnost začala k židům chovat tolerantněji – vzniká hnutí sionismus (požadavek vytvoření nového státu) během 2. světové války zavražděno 6 mil. židů r. 1948 vznik Izraele (dnešní místo sporů mezi Židy a muslimy)
židovské církevní stavby synagogy – neexistuje jednotné architektonické řešení, obtížně rozpoznatelné v Praze – Staronová synagoga (legenda o Golemovi) Pinkasova synagoga – je v ní uvedeno 77 tis. jmen Židů, kteří zahynuli během 2WW
pražská Staronová synagoga
Velká synagoga v Plzni
synagoga v Jeruzalémě
židovský chrám – významná stavba stojící v Jeruzalémě, nechal ji postavit král Šalamoun (pol. 10. stol. PNL) údajně v ní měla být ukryta tzv. Archa úmluvy (schránka v níž jsou uloženy 2 kamenné desky s Desaterem, které získal Mojžíš) byl zničen v 6. stol. Babyloňany a znovu obnoven Kýrem z Persie (zničen v r. 70 NL Římany)
náčrt představy 1. chrámu
zeď nářků (pozůstatek Chrámu)
židovské domy – každý dům patřící židovské rodině zároveň slouží i k nábož. účelům, místo dodržování zvyků, oslav svátků,…
náboženské rituály (obřady) spojeny s významnými okamžiky lidského života obřízka – provádí se 8. den života přijetí mezi dospělé bar – micva, bat-micva – u dívek ve 12 letech, u chlapců ve 13 letech, od této chvíle je jedinec plně zodpovědný za své jednání, během obřadu se čte z Tóry
sňatek a manželství – je spojen se starým židovským majetkovým právem, ženich předá ženě prsten a smlouvu, v níž jsou rozepsány ženichovi povinnosti a výše alimentů v případě rozvodu, svatba se koná pod baldachýnem, který symbolizuje nový domov
smrt – pohřby velmi jednoduché, nepoužívají rakve, bílé tělo do bílého rubáše (košile) daleké cesty stěhování
židovské svátky a) radosti, tance a štěstí b) smutku a rozjímání sabat – šabes, šabat – obdoba křes. neděle slaví se v sobotu židé nesmějí pracovat ani v domácnosti, ani se dotknout peněz schází se celá rodina, věnují se sami sobě
Vysoké svátky (Nový rok a Den smíření –Jom kipur)
pascha – pesach – Svátek překročení, židé si připomínají odchod z egyp pascha – pesach – Svátek překročení, židé si připomínají odchod z egyp. zajetí, slaví tento den četbou a vypravováním této události jí se nekvašený chléb křes. Velikonoce (březen/duben)
letnice – „šalui – od“ – svátek oslavující přijetí Desatera, koná se 7 týdnů
chanuka – podzimní slavnost, obdoba Vánoc chanuka – podzimní slavnost, obdoba Vánoc. Svátek světel (zapaluje se osmiramenný svícen postupně každý den) připomíná znovu vysvěcení žid. Chrámu r. 164 PNL po vítězné vzpouře Židů pod vedením Makabejských
purim – Svátek losů – nejveselejší svátek, konají se divadelní hry, hostiny a karnevaly (předávají se dárky – jídlo, pití)
Při svátku se čte z knihy Ester, jde o příběh královny Ester a jejího strýce Mordecha, kteří zmařili plán Hamana, velkého nepřítele Židů. Datum k jejich zničení určil Haman losem
Hamanovy uši – typické jídlo
svátek Purim v Jeruzalémě
košér – jídlo, nesmějí jíst zvířata, která nemají nerozdělené kopyto, nesmí obsahovat krev zvláštním způsobem upravené nesmí jíst vodní živočichy s krunýřem nebo ulitou, dravé ptáky, vařit kůzle v mléce jeho matky předpokládá se, že tato přikázání pochází z doby, kdy byla nízká úroveň hygieny a jejich dodržování mohlo člověku uchránit zdraví
modlitby součástí ranní i večerní modlitby je vyznání židovské víry s názvem Slyš Izraeli při modlitbě mají mít muži pokrytou hlavu (jarmulka, čepička), ženy nosí šátky, projev bázně a pokory navlékají se modlitební řemínky s pouzdry (v něm proužky pergamenu s verši Tóry), na předloktí a na čele pohyby kýváním horní částí těla (zahání se každodenní starosti, a udržuje pozornost)
důležité prvky judaismu Bible – Starý zákon, 5 knih Mojžíšových – pentateuch nebo Tóra (Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronium), líčí nejstarší dějiny žid. národa a jsou v něm vyjmenovány i nejdůležitější zásady nábož. života psána hebrejsky a aramejsky studium Tóry je svatým úkolem každého žida
Desatero v jednoho boha věřiti budeš nebudeš se klanět ničemu, co jsi sám vytvořil nevezmeš boží jméno nadarmo vzpomeň si, abys den sedmý světil cti otce svého a matku svou, abys dlouho žil na zemi nezabiješ nesesmylníš nepokradeš nebudeš křivě svědčiti proti bližnímu svému nebudeš dychtit po domu bližního svého ani nepožádáš manželky jeho
= boží přikázání z hory Sinaj základní náboženské a etické směrnice
talmud – soubor nábož. zásad, vytvořeny rabíny, vychází z Bible 2 talmudy – jeruzalémský – 5. stol. - babylonský – 6. stol. žalmy
náboženské směry ortodoxní směr – dominantní proud v Izraeli, lpí na přesném dodržování tradic a pravidel (nosí klobouk, vousy, pejzy) reformní směr – mravní nároky judaismu jsou důležitější než dodržování příkazů, zrovnoprávnění žen, nejvíce v USA
konzervativní směr – představuje střední cestu, klade větší důraz na tradici než reformisté, nejvíce v USA
Židovské hřbitovy Zásada neporušitelnosti hrobů Náhrobky jsou kamenné desky nebo hranoly Na hroby se kladou kamínky, nikoli květiny
Ukázky židovských hřbitovů
židovské umění řídí se heslem: nezobrazíš boha, postavy, zvířata jedinou ozdobou bývají ornamenty s rostlinnými motivy, k dekoraci používají hebrejské písmo židovská filozofie a mystika - kabala
křesťanství
monoteistické náboženství je spojeno s uctíváním Ježíše Krista (Ježíše Nazaretského) základní pramen, knihou je Bible – především Nový zákon počátek spadá do r. 0
Ježíš Nazaretský / Kristus tesař Josef a Marie – na Marii sestoupil duch svatý a narodilo se jí dítě, příchod Ježíše zvěstoval anděl narodil se v Betlémě, znamení (kometa), nošení darů, z východu 3 králové tehdejší král Hérodotos se dozvěděl, že se narodil nový král, nechal zavraždit všechny chlapce do 3 let, utekli do Egypta, po návratu vyrůstal v Nazzaretu
Narodil se nejpozději v r. 4 PNL, a zemřel v r. 30 nebo 33 NL Rok narození Ježíše jako počátek křesťanského letopočtu se uplatnil až v 6. stol NL a byl určen nepřesně
ve 30 letech byl pokřtěn v Jordánu Janem Křtitelem, shromáždil kolem sebe učedníky (12) a kázal a konal zázraky citlivý k lidem prostým, chudým i hříšným často v konfliktu s vykladači Tóry (prý zpovrchnění víry)
ve 33 letech byl zatčen, souzen, mučen a ukřižován, dostal se do konfliktu s nábož. autoritou (ze strany Římanů obviněn ze vzpoury, ze strany Židů z neoprávněného přijetí role Mesiáše)
těsně před zatčením se konala tzv těsně před zatčením se konala tzv. poslední večeře, kde Ježíš podával chléb a víno jako symbol svého těla a krve
ukřižován na kopci Golgota po rozsudku Pontia Piláta prohra jeho učení (učedník Petr ho 3x zapřel)
den ukřižování – Velký pátek, po 3 dnech vstal z mrtvých a konal zázraky po 30 dnech vstoupil na nebesa s příslibem, že se vrátí
vyobrazení ukřižování z r. 1884
Tématika ukřižování a smrti Ježíše v umění především pro období gotiky, baroka a neo styly (např. gotika tzv. piety)
posvátné texty křesťanská bible (Starý a Nový zákon) Nový zákon – evangelia, Skutky apoštolů, dopisy apoštolů a Zjevení Janovo sepsáno ve 2.pol. 1. stol. NL v řečtině Starý zákon – název Vulgáta (latinský překlad, dnes Neovulgáta)
Kristovi učedníci Ondřej a Petr (původně Šimon), zapřel 3x Krista „Ty jsi ta skála, na které bude postavena sv. církev“ 1. biskup, zemřel mučednickou smrtí v Římě, zobrazován s klíčem
sv. Petr a sv. Ondřej
Pavel (Šavel) – patřil k Farazeům (sekta, která pronásledovala první křesťany); byl osvícen; 1. misionář,v Římě je mu zasvěcen kostel, kde jsou zobrazeni všichni papežové; autor mnoha dopisů, které jsou v Bibli významnou částí
sv. Pavel
Jidáš – zrádce, za 30 stříbrných zradil Ježíše Tomáš – nevěřící; nevěřil, že Kristus vstal z mrtvých
Jidáš a sv. Tomáš
4 evangelisté Marek – působil v Egyptě, založil v Alexandrii církev, patron Benátek, zobrazen se lvem Matouš – celník, zobrazen s andělem Lukáš – patron lékařů, malířů, zobrazen s obětním dobytčetem Jan – staral se o Ježíšovu matku, zobrazen s orlem
autoři evangelií Matoušovo, Markovo a Lukášovo pojímána jako synaptická (stejná osnova, shody) nejmladší Janovo (výraznější snaha o teologický výklad)
čtyři evangelisté
Bartoloměj – zaživa stažen z kůže Jan Evangelista Jakub Starší král Konstantin – vydal edikt milánský r. 313, skončilo pronásledování křes., zakázal ukřižování, zrovnoprávnění
r. 1054 došlo k rozkolu církve – římskokatolická (Řím) a řeckokatolická (Istanbul) později došlo z dalším větvím – katolicismus – je považována za následovníka původní svatoperské církve, dnes nejsilnější proud, snaží se o sblížení a obnovení jednoty (ekumenismus)
protestantismus – např protestantismus – např. luteránství, kalvinisté, hugenoti, husité, anglikánská církev,… pravoslaví – převážně na V (Rusko, Řecko,…), odmítali papeže, odlišují se svými obřady,…
tři základní křesť. ctnosti: víra, naděje a láska rovnost všech lidí před Bohem křesťané věří, že Bůh se stal v Ježíši člověkem (vtělení)
církevní svátky 14. 2. Valentýn Velikonoce 1. 11. svátek všech svatých 2. 11. dušičky 6. 12. Mikuláš 24. 12. narození Krista (Vánoce) 31. 12. oslava 1. papeže r. 313
svatí a světice sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Anežka Česká, sv. Kateřina, sv. Klára, sv. Jiří, sv. Zdislava,…
symboly nejstarší je symbol ryby (ichthys) – začínající písmena formule v řečtině „Ježíš Kristus Boží Syn Spasitel“ tvoří řecký výraz pro rybu kříž – až po zákazu popravování tímto způsobem, v podobě krucifixu, nápis INRI (Iesus Nazarenus, Rex Iudaeorum)
církevní řády vznikaly od 10. stol., mužské i ženské 1. mužský a ženský byli benediktýni/benediktýnky premonstráti johanité františkáni kapucíni žebravé řády jezuité,… viz. učivo dějepisu
rozšíření