řecká a římská mytologie nábož. starověkého Řecka a Říma se od sebe příliš neliší, Římané přejali velkou část řecké mytologie doba cca 2000 PNL až do r. 313 NL, kdy císař Konstantin přijal Edikt milánský pronikání i pohanských kultů z oblasti Persie a Egypta (kult bohyně Isis, Myrta) polyteistické nábož.

mytologie slovo z řečtiny (Platon) smyšlené příběhy o bozích doprovázejí je různé obřady a rituály

počátky v bohyni Gaie (Matka již v mínojské kultuře) Gaia ze sebe sama zrodila Úrana (boha nebe) s ním zplodila 12 potomků, Titánů jménem Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Íapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys. Pak ještě zrodila Kyklópy a Hekatoncheiry.

Gaia všechny své děti milovala, Úranos je nenáviděl Gaia všechny své děti milovala, Úranos je nenáviděl. Když svrhl zvláště nenáviděné Hekatoncheiry do nitra země, odkud nesměli vycházet na zem, Gaia žádala Titány, aby Úrana zbavili vlády. Odhodlal se k tomu jenom nejmladší Kronos, který zbavil Úrana mužství a zbavil ho vlády. Z Úranovy krve zrodila Gaia Giganty. Když se později historie opakovala a Kronos byl svržen vlastním synem Diem, poštvala Gaia proti němu Giganty, které vybavila kouzelnou rostlinou nezranitelnosti. Zeus si zase přivedl na pomoc pozemského syna Hérakla, který Giganty přemohl a svrhl je do hlubokého Tartaru.

řečtí bohové sídlili na hoře Olymp, existovalo 12 základních bohů

řečtí / římští bohové Zeus/ Jupiter – pán bohů a lidí, nedokázal ovládat osud, zplozen tajně na Krétě; měl být poražen vlastním otcem; poté, co dospěl zaútočil na svého otce a po 10 letech jej porazil; se svými sourozenci losoval o vládu nad světem a podsvětím; sídlil ve Zlatém paláci

Apollón/Apollo – bůh světla, věštby, ochránce pořádku a života, ochraňoval lidi ve válkách, léčil nemoci, patronem umění a vůdce múz, trestal zlo Áres/Mars – bůh války, nenáviděl řád (ten prý bránil ve válkách), nebyl oblíben mezi lidmi ani bohy

Artemis/Diana – bohyně lovu a zvěře, vládkyně přírody, patronka porodů, spojována s některými nemocemi Athéna/Minerva – bohyně řemesel a umění, moudrosti, vítězné války, ochránkyně práva a spravedlnosti

Déméter/Ceres – bohyně zemědělství, plodnosti země, naučila lidi rolnictví Hádés/Pluto – bůh podsvětí, jeho říši lemovalo 5 řek (Styx,Acleron, Léthé,…) Héfaistos/Vulkanus – bůh ohně, kovářů, vyráběl bohům zbraně, od narození byl chromý

Héra/Juno – manželka nejvyššího boha, ochránkyně manželství, království nebes Poseidon/Neptun – bůh moře; velmi vznětlivý, zobrazován s trojzubcem, sídlil v paláci v Aiga, nejuctívanější bůh v pobřežních městech

Hermés/Merkur – posel bohů, bůh obchodníků, vynálezců, poutníků, podvodníků, zlodějů Hestia/Vesta – obránkyně domácího ohně a krbu, domácnosti, některých obcí nebo států, obránkyně pronásledovaných, pannenská bohyně, zobrazována jako oheň hořící v krbu

Afrodité/Venuše – bohyně lásky a krásy, jejím synem byl Erós (Amor)

nestvůry a bájná zvířata satyrové – podobali se kozlům, žili v lese, byli rozpustilí a mazaní nymfy harpyje – napůl ženy a napůl ptáci, zlodějky, kradly děti a mrtvé z bojiště, spojovány s bouří obři – byli symbolem velké prvotní síly Atlas – nese nebeskou klenbu Kyklopové – 1 oko Polybios – živil se lidmi

Atlas

satyr a nymfa

kentauři – napůl kůň/člověk sirény – mořské nymfy, lákaly námořníky svým zpěvem hydra – pustošily zemi (hadí tělo a 9 hlav) skylla – šestihlavá mořská obluda, lovila delfíny, tuleně a námořníky Sfinx – střežila vchod do města Théby Medúza

siréna

hydra

kentaur

Medúza

byly symbolem temných sil v přírodě, v lidském životě i povaze často ničili zemi i lidské životy

příběhy z řeckých bájí a pověstí viz. český jazyk

přírodní síly vysvětlovali si různé přírodní děje činností bohů mořská bouře – Poseidon blesk a duha – Zeus sopky – Héfaistos

věštectví žádné důležité rozhodnutí se neobešlo bez rady věštců nejslavnější věštírna v Delfách v zemi byla puklina z níž vycházely chladné páry, které navozovaly zvláštní stavy vědomí věštkyně pronášela a kněží věštby vykládají

věřili, že promlouvá bůh Apollón nejslavnější věštkyně byla Pytie

konec života věřili v posmrtný život duše zemřelého putovala do záhrobí (říše stínů) mrtvým vládaly pod jazyk minci

„rodokmen“ Kronos + Rhea = Zeus, Poseidon, Hádés, Hestia, Deméter, Hera Zeus + Hera = Árés, Héfaistos, Hébé Zeus +Létó = Apollón, Artemis Zeus + Maia = Hermés

Slovanská mytologie dochovaných informací o skutečném původu Slovanů a jejich životě je velmi málo 1. písemné památky pocházely z 6. stol., byly zaznamenány jinými národy, Slované si osvojili písmo až v 9. stol.

informace o slovanské mytologii pocházejí až z dob národního obrození později doplněny archeologickými nálezy slovanská mytologie je podobná mytologii ostatních národů obývající tehdejší Evropu polyteismus řada bohů svým postavením odpovídá bohům řeckým a germánským

vyšší božstva Svarog – prabůh, stvořil celý vesmír (vytvořil všechny věci a zákony), patron nebeského ohně; údajně mu jednou vypadly kleště z rukou, lidé je našli a naučili se vyrábět zbraně Svarožic – Svarogův syn, považován za nejvyššího boha a vládce bohů; bůh slunce, ohně, války a věštby klaněli se mu 21.3., 21.6., 23.9., 21.12.

Perun – bůh blesku a hromu, dárce úrody Radegast – bůh večerní oblohy, hvězd Vesna – bohyně jara, mladé a nespoutané lásky Moréna (Morana) – bohyně zimy a smrti Lada – jaro, splynutí duší Černobog – zlo a neštěstí Triglav – bůh vojáků, hospodářů

Svarog

Perun

Radegast

Vesna a Morana

Lada

Černobog

Triglav

nižší božstva různí démoni (nejrozšířenější), bůžkové, pohádkové bytosti démoni živlů – země, vody, vzduchu, ohně a nebeské oblohy permoníci – důlní skřítkové Car a Carevna – vládci všech mořských bytostí

Rusalky – vodní víly s rusými vlasy Vodník – pán vodních duchů, dobrý i zlý Mráz – bratr krále větrů, nosil dárky Bludičky – oheň, duše zavražděných žen, žili v bažinách, hřbitovech a dutinách stromů

Ohnivý muž – duše zlého člověka Slunce, Měsíc démoni času – synové krále času (12 Měsíčků) Polednice démoni osudu – sudičky, smrt

lesní démoni – lesní víly, v lípách a dubech polní démoni – žitný děd – polní skřítek, který se dokázal proměnit v tříhlavou nestvůru s ohnivými jazyky domácí démoni – hospodáříček – pomáhá hospodářům

lidští démoni – mátoha – má proměnlivou podobu (stín, bílá postava), objevuje se na místech neštěstí mora – využívá duši mrtvých, živých spících lidí, dusí je ve spánku vampír – vstupuje do mrtvol pochovaných zaživa vlkodlak – žijící v člověku, který se napil z vlčí stopy, přeměňuje se při úplňku

uctívání slovanských bohů přetrvalo v lidské kultuře až do nové doby křesťanství se pokusilo některé z bohů ztotožnit s křes. svatými a některé obřady se ztotožnily s křes. slavnostmi

pohanské kulty a) kult plodivé síly – projevoval se v pohlavní uvolněnosti a radovánkách mladých, při slavnostech b) kult zvířat – výjimečné postavení měli kůň, kanec, rohatý dobytek, pes (symbol věrnosti, dáván do hrobu) c) idoly – hliněné sošky bohů nebo zvířat

pohanské svatyně chrámy – dřevěné stavby zasvěcené určitým bohům, byly zdobeny soškami a reliéfy, klenotnice celého kmene, veřejné shromaždiště posvátné háje – ohrazeny dřevěným plotem, vstup pouze s obětí

Slované uctívali stromy i prameny byli velmi pohostinní, neexistovali např. chudí nebo žebráci nikdo nesměl odmítnout hosta, jinak by ho kmen mohl krutě potrestat Slované občas obětovali i lidi po smrti knížete museli zemřít všechny ovdovělé ženy a otrokyně

keltská mytologie počátky keltské civilizace se datují zhruba do 8.-5. stol. PNL zánik spadá do 1. stol. NL – začala být ovlivňována křesťanstvím o nábož. Keltů mnoho nevíme, dochovala se nám sice řada jmen, ale nevíme, co který představoval

existuje domněnka, že Keltové možná uctívali jednoho jediného boha stvořitele bohové zřejmě původně neměli zjevnou podobu, teprve pod vlivem okolních národů (Řeků), začali Keltové zpodobňovat podoby bohů

nejznámějším příběhem, který je spojen s Kelty, je příběh o králi Artušovi, spojuje se v něm původní historické vyprávění s kelt. nábož. a později i s křes. žil v 6. stol. NL, byl to barbarský panovník, pokusil se sjednotit keltské kmeny žijící na území dnešní VB z původního keltského vyprávění se dochovala jména postav a některé zázračné prvky

poznámka hl. hrdina král Artuš – žil na hradě Kamelot, měl družinu rytířů (sedávali u kulatého stolu-symbol rovnosti) Artuš vlastnil meč Excaliber se zázračnou mocí oženil se s Ginevrou, ta se zamiluje do jeho rytíře Lancelota, Artuš je zdrcen, chřadne a dozví se, že mu pomůže sv. zlatý Grál (nádoba z níž pil Ježíš při poslední večeři nebo nádoba do níž byla zachycena Kristova krev)

keltské kněžstvo Bardové – udržovatelé písní a mýtů, lidoví pěvci Vateové – prováděli posvátné věštby Druidové – zajišťovali nábož. obřady, muži dubového stromu, vyznávali učení o stěhování duší, po smrti lidská duše vstupuje do stromu, kamene, zvířete

posvátná místa posvátné háje (nemeton)– vstup pouze kněží temenos – místo společných bohoslužeb, od okolí odděleno zdí a příkopem, čtvercový tvar, uvnitř kulturní památky