Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků Praha, konference Budoucnost knihovnických profesí v ČR 22.4.2015 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému

Obsah Vývoj tvorby Koncepce CŽV Průzkum názorů představitelů knihoven a jeho výsledky Odpovědi na základní otázky (do značné míry potvrzení původního návrhu principů Koncepce)

Historie 2011: uloženo Koncepcí rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015; vznik PS, základní otázky, struktura návrhu 2012: analýzy, pracovní diskuse k principům 2013: první návrh principů a tezí, diskuse v PS, předáno krajským knihovnám prostřednictvím zástupců v PS, shromáždění názorů, sumář, úprava principů 2014: návrh principů a tezí Koncepce předložen ÚKR, po neúspěšném jednání předloženy otázky k diskusi KKS 14, zpracován průzkum, testována pilotní verze dotazníku, dotazník opraven, realizován průzkum 2015: shromáždění dotazníků, vyhodnocení dat, interpretace průzkumu, práce na Koncepci pokračují…

Průzkum Průzkumu se zúčastnilo 105 respondentů (=knihoven), největší část tvořily městské knihovny měst nad 10 000 obyvatel (55 knihoven). Předmětem šetření bylo 2 791 pracovních míst Největší počet odborných knihovníků je na pozicích knihovník ve službách se SŠ vzděláním (29 %), knihovník ve službách s VŠ vzděláním (12 %), katalogizátor a akvizitér s VŠ vzděláním (10 %) a katalogizátor a akvizitér se SŠ vzděláním (9 %)

Ano 62 59 % Ne 39 37 % Neodpovědělo 4 4 % Zjistíte-li, že pozice vyžaduje vyšší stupeň vzdělání, přikážete zaměstnanci další studium? Ano 62 59 % Ne 39 37 % Neodpovědělo 4 4 %

Nedoplní-li si pracovník kvalifikaci, přijmete na pozici jiného zaměstnance?

Výsledky Nadpoloviční většina respondentů (59 %) se domnívá, že by si pracovník měl zvýšit kvalifikaci, pokud to pozice vyžaduje; nejpřísnější jsou v tomto ohledu městské a krajské knihovny (65 % a 67 %) Naopak 37 % vedoucích knihoven by pracovníka ke zvýšení kvalifikace nenutilo Pokud by si pracovník kvalifikaci nedoplnil, 35 % knihoven by na jeho místo přijalo jiného pracovníka s odpovídající kvalifikací 36 % respondentů by tuto situaci řešilo jinak

Změny v principech návrh Koncepce CŽV knihovníků Principy pro zvyšování kvalifikace v původní verzi Koncepce CŽV není třeba měnit Zvyšování kvalifikace je věcí dohody mezi organizací a zaměstnancem Pro Koncepci CŽV je rozhodující, aby měly knihovny možnost zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců a aby tato možnost respektovala obsahové požadavky knihovnických profesí

Měl by se zaměstnanec povinně rekvalifikovat, nemá-li oborové vzdělání? Ano 80 76% Ne 18 17% Neodpovědělo 7 7%

Výsledky Rekvalifikace: tři čtvrtiny (76%) respondentů se domnívají, že by se pracovníci měli povinně rekvalifikovat, nemají-li oborové vzdělání 17 % s povinnou rekvalifikací nesouhlasí

Pro které pracovní pozice má být rekvalifikace povinná? Relevantní knihovny* Souhlasí % Katalogizátoři, akvizitéři SŠ 100 71 71% Katalogizátoři, akvizitéři VOŠ, Bc. 67 67% Katalogizátoři, akvizitéři VŠ 66 66% Knihovníci ve správě fondů SŠ 52 25 48% Knihovníci ve správě fondů VOŠ, Bc 23 44% Knihovníci ve správě fondů VŠ 20 38% Knihovníci ve službách SŠ 96 63 Knihovníci ve službách VOŠ, Bc. 59 61% Knihovníci ve službách VŠ 53 55% Knihovníci v přímých službách SŠ 46 29 63% Knihovníci dětské oddělení SŠ 43 65% Knihovníci dětské oddělení VOŠ, Bc. 34 52% Knihovníci dětské oddělení VŠ 33 50% Metodici VOŠ, Bc. 42 Metodici VŠ 40 Správci digitálních knihoven SŠ 0 % Správci digitálních knihoven VOŠ, Bc. 12 Správci digitálních knihoven VŠ 13 57% Systémoví knihovníci VOŠ, Bc. 47 31 Systémoví knihovníci VŠ 35 74%

Výsledky Povinná rekvalifikace je většinově požadována pro systémové knihovníky s VŠ vzděláním (74 %), katalogizátory a akvizitéry se SŠ vzděláním (71 %) a s VOŠ a VŠ vzděláním (67 % a 66 %), metodiky s VOŠ a VŠ vzděláním (67 % a 65 %), knihovníky ve službách se SŠ vzděláním (66 %), knihovníky v knihovnách pro děti se SŠ vzděláním (65%) a nadpoloviční většinou i pro další pozice. Pro pozice knihovníků ve správě fondu bez ohledu na vzdělání by rekvalifikace dle většiny být povinná neměla  

Pokud není rekvalifikace povinná, co stačí ke získání oborové kvalifikace? Postupně různé kurzy 44 47 % Víceletá praxe 26 28 % Jiné 23 25 %

Výsledky Ti, kdo se domnívají, že rekvalifikace nemusí být povinná, by ji nahradili „různými kurzy“ (47 %) Že k náhradě rekvalifikace postačí víceletá praxe se domnívá 28 % těchto respondentů Jinou možnost zvolilo 25 % respondentů; většinou uvádějí kombinaci obou uvedených možností (různé kurzy společně s praxí)

Má se rekvalifikace/její prokázání týkat i vedoucích manažerů velkých knihoven? Ano 59 56% Ne 34 32% Neodpovědělo 12 11%

Výsledky 56 % respondentů se domnívá, že by se rekvalifikace měla týkat i vedoucích manažerů velkých knihoven 32 % respondentů se naopak domnívá, že vedoucí manažeři se rekvalifikovat nemusí

Ano 41 39% Ne 48 46% Neodpovědělo 15 14% Bude knihovna schopna nést náklady na úhradu rekvalifikace svých pracovníků, resp. na certifikaci oborové kvalifikace? Ano 41 39% Ne 48 46% Neodpovědělo 15 14%

Výsledky 46% respondentů se domnívá, že knihovny nebudou schopny nést náklady na úhradu rekvalifikace svých pracovníků; nejčastěji mají obavy vedoucí městských a specializovaných knihoven, v obou případech jde o nadpoloviční většinu (55 %) 39 % respondentů se naopak domnívá, že s náklady na rekvalifikaci pracovníků nebudou mít problémy Někteří respondenti se domnívají, že by se zaměstnanec měl podílet na nákladech na rekvalifikaci, ev. ji hradit plně sám; v některých knihovnách již tato praxe funguje  

Změny v principech návrh Koncepce CŽV knihovníků Principy původního návrhu pro rekvalifikaci se vesměs potvrdily Rekvalifikace nebo její prokázání/certifikace povinná pro pozice s nadpoloviční většinou voleb, nepovinná pro ostatní Rozložení povinné rekvalifikace dostatečně dlouhé (např. 15 let) Zásadní bude role (krajských) knihoven jako autorizovaných osob v rámci NSK: umožní snížit náklady na certifikaci rekvalifikace Zásadní bude role (krajských) knihoven jako vzdělavatelů v oblasti rekvalifikace

Mají se pracovníci na odborných knihovnických pozicích účastnit inovačních kurzů? Ano 96 91 % Ne 0 % Neodpovědělo 9 9 %

Výsledky Účast odborných pracovníků v inovačních kurzech si přeje naprostá většina respondentů (91 %) Záporně se nevyjádřil nikdo Otázkou je „jednotné“ chápání podstaty a principu inovačních kurzů

Frekvence inovačních kurzů v případě jednotlivých pracovních pozic   Méně než 5 let 5 let 7 let 10 let Není nutná Neodpověděl Akvizitéři, katalogizátoři 42% 35% 8% 3% 0% 12% Knihovníci ve správě fondů 38% 19% 13% 6% Knihovníci ve službách 22% 47% 10% 1% 14% Knihovníci v přímých službách 39% 9% 2% 20% Knihovníci dětské oddělení 33% Metodici 48% 30% Správci digitálních knihoven 61% 17% 4% Systémoví knihovníci 62% 15%

Výsledky Většina relevantních knihoven, které na těchto místech vykazují úvazky, se přiklání k frekvenci inovačních kurzů kratší než 5 let nebo 5 let Frekvence kratší než 5 let je žádoucí pro systémové knihovníky (62 %), správce digitálních sbírek (61 %), metodiky (48 %), akvizitéry a katalogizátory (42 %) Frekvence 5 let stačí pro knihovníky ve službách (47 %), knihovníky v přímých službách (39 %) ad. Pro knihovníky ve správě fondů (38 %) stačí inovace v delším intervalu (7 let)

Bude knihovna schopna nést náklady na úhradu inovačních kurzů svých pracovníků? Ano 49 47% Ne 39 37% Neodpovědělo 17 16%

Výsledky Téměř polovina respondentů (47%) si myslí, že knihovna bude schopna nést náklady na úhradu inovačních kurzů 37 % respondentů se domnívá, že knihovna nebude schopná náklady na úhradu inovačních kurzů nést Poměrně velká část knihoven (16 %) na otázku neodpověděla

Změny v principech návrh Koncepce CŽV knihovníků Principy původního návrhu CŽV pro oblast inovace vzdělávání se potvrdily Inovační kurzy by měly být povinné, nejčastěji v intervalu 5 let, pro pracovníky ve správě fondů v intervalu 7 let Bude třeba ujasnit si principy inovačních kurzů Pro inovační kurzy bude nutno řešit finanční zajištění (bezplatnost?) a zpracovat systém inovací

Je podle Vás nabídka specializačních kurzů dostatečná? Ano 64 61% Ne 32 30% Neodpovědělo 9 9%

Výsledky 61 % respondentů se domnívá, že nabídka specializačních kurzů je dostatečná Téměř třetina respondentů má opačný názor; častěji jsou nespokojené vysokoškolské knihovny (46 %) a krajské knihovny (36 %)

Co v nabídce chybí Postrádány jsou nejčastěji kurzy komunikačních dovedností, jednání se zákazníkem, psychologie, sociologie, prezentačních dovedností; dále jsou zmíněny kurzy pro manažery, akvizitéry, katalogizátory, pracovníky ve službách, systémové knihovníky; problematika digitalizace (např. standardy metadatového popisu), literatury a knižního trhu, akreditované e-learningové kurzy… Zazněl názor, že nabídka kurzů je nesystematická a nahodilá; respondenti by ocenili dlouhodobější kurzy Zejména pro menší knihovny je problémem dostupnost kurzů

Změny v principech návrh Koncepce CŽV knihovníků Principy původního návrhu Koncepce CŽV v oblasti specializace vzdělávání není nutné měnit Je třeba zpracovat strukturu potřebných specializačních kurzů, systém jejich evaluace; dále rozšířit nabídku, rozšířit oborový e-learning

Děkuji za pozornost Kontakt: Zlata Houšková zlata.houskova@gmail.com Tel.:773-461-554