Možnosti paralelního popisu českého, ruského a polského slovesa Workshop tří grantových projektů Karolína Skwarska

Součást projektu Lexikografické zpracování syntaktických a sémantických vlastností českých sloves Spolupracovníci: ruština: M. Podobová, B. Golčáková polština: A. Filas, K. Vaculová Cíl: detailní srovnání lexikálních alternací v češtině, ruštině, polštině; vytvoření ruských a polských ekvivalentních rámců pro VALLEXu

A) lexikálně sémantické konverze lokativní alternace – slovesa vytváření/rušení souvýskytu; – nositel děje – lokace (včely se hemží na zahradě/ zahrada se hemží včelami) – substance – zdroj (Slunce vyzařuje teplo / teplo vyzařuje ze Slunce, piec promieniuje ciepłem / ciepło promieniuje od pieca) – materiál – forma (učesat vlasy do drdolu / učesat drdol z vlasů; nařezat kládu na polena / nařezat polena z klády) – prostor – objekt, resp. objekt – otvor (prohnat hlavu kulí / kuli hlavou; provrtat prkno / díru do prkna) B) dvojí strukturní vyjádření situačního participantu PAT – směrové určení, LOC – DIR3

C) strukturní rozpad situačního participantu rozpad tématu a dikta slovanský akuzativ

 Korpusy: Narodowy korpus języka polskiego: Национальный корпус русского языка:  Internet (sporné příklady ověřovány u rodilých mluvčích)  Vlastní příklady rodilých mluvčích

Zpracování ruských a polských sloves 1 ) Výběr – česká slovesa, která jsou schopna vstupovat do některé z lexikálních alternací 2) Ekvivalenty v ruštině, polštině 3) Zkoumání syntaktických a sémantických vlastností ruských a polských sloves 4) Zpracování příslušných rámců

F. Daneš: Některé typy hierarchizace nerodové. In: Věta a text, Praha 1985, s M. Lopatková – V. Kettnerová: Lexikalizované alternace. Pracovní verze textu do Syntaxe B. Golčáková: Валентность глаголов помещения в русском, чешском и немецком языках, Brno a dal.

Výchozí jazyk – čeština Překladové slovníky:  Siatkowski, J. – Basaj, M.: Česko-polský slovník. SPN, Praha 1991  M. Sádlíková a kol.: Velký česko-ruský slovník. Leda, Praha 2005  Případné další ekvivalenty, výběr z hesel – ruští a polští rod. mluvčí Základní problém – významy jsou jinak členěny

Sloveso „rušení souvýskytu“, situační participanty KONTEJNER – JEHO OBSAH: Siatkowski – Basaj (1991) 1. (byt) opróżnić, zwolnić …., (město) opuścić, ewakuować, (území od nepřítele) oczyścić, tj. zbavování ACT PAT 2. (nábytek) uprzątnąć, sprzątnąć, usunąć, wyrzucić, tj. odstraňování ACT PAT DIR1

ACT PAT: uprzątnęła biurko i radośnie dołączyła do armii bezrobotnych (Internet) ACT PAT DIR1: uprzątnąć śmieci z miejsc, gdzie są nielegalnie wyrzucane Složitější síť – uprzątnąć bude navázáno na více sloves uklidit, (odklidit) …

ACT PAT ORIG Na początek mamy opróżnić kieszenie z papierosów. ACT PAT DIR1 Muszę opróżnić rzeczy z mieszkania. - Význam není v polském valenčním ani výkladovém slovníku.

 Pasivní  Deagentivní  Rezultativní  Dispoziční  Recipientní – (dostal přidáno, nařezáno) v ruštině ani polštině ne

 Polština: slovesa přechodná (zůstává Ak!): Po raz trzeci opróżniono wczoraj skarbonkę… (NKJP) Holendrowi z Tarczyna odrestaurowany dom opróżniono z wszystkiego i podpalono. (NKJP) i slovesa nepřechodná, dokonce zvratná: Nic dziwnego, że śmiano się z nich w klasie. (NKJP)  Ruština – nářeční, ve spisovném jazyce není

 zvratná částice plní z hlediska diatezí různé funkce: součást reflexivní formy slovesné (pro vyjádření deagentivní diateze), prostředek pro dispoziční diatezi, pro vyjádření reciprocity  v polštině ještě složitější situace: přechodná slovesa – se zvratnou formou se zachovává Ak: Czytało się książkę.  Saloni (1976): nominativní się – jen jeden tvar, homonymní s akuzativním się (czytało się książkę, idzie się,….)  v ruštině je možné vyjádřit u deagentní diateze agens děje: Школа строится рабочими.

 v ruštině daleko větší rejstřík zvratných konstrukcí, je potřeba jinak klasifikovat (srov. např. slovesa citového vnímání a myšlení: Ему слышался ее голос. (Русс. синтаксис в сопоставлении с чешским) Мне не работается. (blíže k dispoziční modalitě?)

asi 130 ruských sloves, pro anotaci vybráno 50. PAT – DIR: ruština jen DIR2 (перейти, переехать, пройти…), ne DIR1, DIR3 LOC – DIR3 Ubytovávat, ubytovat: VALLEX jen LOC Kwaterować, zakwaterować: jen LOC Поселять, поселить, поместить: LOC, DIR3: в общежитие, в общежитии

 Obligatornost x typičnost doplnění  Nutnost detailní analýzy ekvivalentů, problémy např. se slovesnými předponami (srov. polské prze- odpovídající českému pro- i pře-) Dla przedszkolaków – bo muszą przechodzić przez szkolne boisko.

 Prozatím málo sloves, která by svou sémantikou reciprocitu umožňovala. V ruštině např. перепрыгивать  V ruštině se hodně užívá lexikálního prostředku – друг друга

 Ve všech třech jazycích, ale v různé míře. např. ruština neužívá infinitiv po slovesech smyslového vnímání (*он видел мать идти в церковь)  ÚKOL NA TENTO ROK

 Zpracování rámců ekvivalentních ruských a polských sloves by měla vést k možnosti komplexního srovnání daného jazykového jevu ve třech slovanských jazycích.  S ohledem na různorodost konstrukcí v ruštině a polštině je potřeba vytvořit zvláštní hodnoty některých atributů – týká se zvláště gramatických diatezí.

 DĚKUJI ZA POZORNOST!  СПАСИБО ЗА ВНИМАНИЕ!  DZIĘKUJĘ ZA UWAGĘ!

 Doros, A.: Werbalne konstrukcje bezosobowe w języku rosyjskim i polskim na tle innych języków słowiańskich. Wrocław  Polański, K. (red.): Słownik syntaktyczno- generatywny czasowników polskich. Wrocław etc. 1980–1992.  Saloni, Z.: Cechy składniowe polskiego czasownika. Wrocław 1976.

 Szymczak, M. (red.), Słownik języka polskiego. Warszawa  Русский синтаксис в сопоставлении с чешским. Praha1982