STAVBY V EGYPTĚ

TYTO STAVBY SI ASI , KDYŽ SE ŘEKNE EGYPT, VYBAVÍME JAKO JEDNY Z PRVNÍCH. JSOU TO PYRAMIDY, TYTO SE NACHÁZEJÍ V GIZE.

EGYPTSKÁ ARCHITEKTURA Egyptská architektura byla především zaměřena na náboženské stavby, ale i ta, která byla spjata s panovníkem, byla tímto ovlivněna. Faraón, bůh na zemi, se stával strážcem řádu a zárukou, že síly zla nezvítězí. Ideje jako zmrtvýchvstání a obnovení sil, byly pevně zakotveny v egyptské architektuře. Proto se ve stavbách využívalo kosmologických plánů více než pouze materializace stavitelského záměru. To se projevovalo při obřadech doprovázející zahájení a koncepci stavby (orientace, výzdoba).

JAKÝM ZPŮSOBEM SE TYTO POZORUHODNÉ STAVBY STAVĚLI? Stavěli se z kamene což zase není tak překvapivé, ale k opracovávání používali jen měděné nebo kamenné nástroje, jelikož v této době ještě neznali bronz. Měď byla ale pevná, což svědčí o tom, že ji kalili. Popis stavby pyramid nám jako první předkládají Hérodotos a Diodóros. Hérodotos tvrdí, že jednotlivé kvádry byly zvedány ze stupeň na stupeň pomocí „strojů“ z krátkých tyčí. Diodóros nám předkládá jiné poznatky. K pyramidám, podle něho, byly přistavovány rampy z hlíny, po kterých se na navlhčeném písku sunuly kamenné kvádry. Po dokončení stavby se rampy odstranily. Moderní archeologové se spíše přiklánějí právě k Diodórovi. Ovšem mnozí archeologové pokládají za nepravděpodobné stavění tak velkých ramp, které měly objem velký skoro jako pyramida samotná, a jejich následné rozebrání. Podle jiné teorie rostla pyramida současně do výšky i do šířky, a to tak, že přídavné vrstvy, jež obklopují jádro, jsou vlastně jednou vrstvou, která je stočená do spirály okolo tohoto jádra. Jak postupně pyramida rostla do výšky, tak se tato spirála postupně prodlužovala,a tak pyramida rostla i do šířky.Přídavné vrstvy jsou tedy zmíněnou Diodórovou rampou. Rampa však nebyla vnější, nýbrž vnitřní. Hérodotovými „stupni“ jsou stupně na této vnitřní rampě.

STAVBA PYRAMID NENÍ HRAČKA Stavba tak mohutných komplexů vyžadovala nejen dostatečný přísun financí, ale hlavně také pracovní sílu. Dříve se předpokládalo, že na stavbě pyramid pracovali výhradně otroci. Ovšem dnešní archeologové se spíše přiklánějí k názoru, že stavbu stavěli najatí dělníci, zbytek (menšina) tvořili otroci. Velmi zajímavé je dochované svědectví, podle kterého král Menkaure nařídil, aby na budování jeho pyramidy nepracoval nikdo nedobrovolně. Znamená to tedy, že na ní nejspíše nepracovali žádní otroci.

CHUFUOVA PYRAMIDA

CHUFUOVA PYRAMIDA O počtu dělníků, kteří stavěli Chufuovu pyramidu toho mnoho nevíme. Musí nám postačit Hérodotovo svědectví, kde se zmiňuje o zhruba 100 tisíci lidí, kteří po třech měsících ročně stavěli pyramidu 20 let. Moderní archeologové mu vesměs dávají za pravdu. Velká Chufuova pyramida je složena zhruba z 2,4 milionů kvádrů. Z toho plyne, že za dvacet let se každoročně uložilo v průměru 115 tisíc kvádrů. Průměrná váha kvádru činí 2,5 tuny, s takovou váhou si podle archeologů dokázalo poradit 8 dělníků. Z počtu kvádrů a zaměstnaných dělníků vyplývá, že každá taková skupina uložila za tři měsíce 10 kvádrů. To znamená, že jeden kvádr uložilo 8 dělníků za 9 dní. Jak je vidět, stavba pyramid je zcela v lidských možnostech.

PROČ SE BUDOVALY PYRAMIDY? Pyramidy jsou bezesporu nejznámější stavebními památkami, které staří Egypťané stvořili. Přestože současní badatelé nemají shodný názor na formální význam jehlanovitého tvaru pyramid, v otázce pohřebního účelu těchto staveb jsou jednotní. Pyramidy není možné chápat jako osaměle stojící monumenty. Vždy tvořily centrum rozsáhlejšího okrsku vymezeného ohradní zdí, který zahrnoval chrámy a svatyně zasvěcené zádušnímu kultu zemřelého panovníka. Vzestupná cesta ho spojovala s tzv. údolním chrámem, který stál na rozhraní pouště a údolní úrodné země.

PROČ SE BUDOVALY PYRAMIDY? U pyramid pocházejících ze Staré říše se vchod nachází v severní stěně, odkud se svažuje chodba ústící do podzemních prostor, které leží přibližně pod středem stavby. V průběhu Střední říše se stavitelé pokoušeli předejít vykrádání královských hrobek a umisťovali vchod do pyramidy do jiných míst. Podzemní prostory se nacházely na úrovni i pod úrovní základny stavby. Výjimku představuje Velká pyramida (Chufuova) s komplikovaným vnitřním uspořádáním, kdy se vnitřní prostory nacházejí vysoko v tělese stavby. V závěru Staré říše byly vnitřní prostory pyramid zdobeny soubory říkadel, známými pod názvem Texty pyramid. Byly určeny k zajištění znovuzrození panovníka a jeho dalšího blaženého posmrtného života. Není pochyb o tom, že pyramidy měly usnadnit přeměnu panovníka a proto byly nazvány jako: "Nástroj na vzkříšení". V Textech pyramid se praví, že pyramidy byly stavěny tak, aby vydrželi navěky ochraňovat tělo panovníka a byly centrem jeho zádušního kultu.

SFINGY Zde vidíte satelitní snímek na kterém je šipkou vyznačena sfinga v Gíze

A to je ona sfinga zblízka. SFINGY A to je ona sfinga zblízka.

NĚCO VÍC O TÉTO SVINZE Sfinga stará 4500 let Socha dlouhá 73 metrů, vysoká 20 metrů a široká 14 metrů byla vytesána do skály před 4500 lety za vlády faraóna Rachefa a je zbožštělým zobrazením tohoto panovníka. Socha lva s lidským obličejem hledící k východu, strážkyně gízského pohřebiště, je Araby přezdívána Abú el-Hol, "Otec děsu". Ztělesňuje panovnickou moc, která nemá slitování se vzbouřenci, je však laskavá k poslušným. Termín sfinga, odvozený ze staroegyptských slov šepses anch ("žijící podoba"), označuje zobrazení lvů s lidskou hlavou, kteří drží stráž u bran podzemního světa. Sfinga v Gize střeží brány nejrozsáhlejšího královského pohřebiště starého Egypta. Tuto nejstarší a největší egyptskou sfingu nechal postavit faraón Rachef. Byla symbolickým spodobněním faraóna a vyjadřovala jeho panovnickou moc. Jejím úkolem bylo střežit pohřebiště. Počínaje Novou říší se budovalo stále více sfing - stavěly se v řadách při vchodech do chrámů. Jak jste si jistě všimli, tak má ulomený nos. Ustřelilo jí ho dělo na rozkaz jednoho bláznivého šejka.

CHRÁM

CHRÁM Chrám byl příbytkem boha, místem obřadů, uctívání, obětování a komunikací s ním. Také zde, byla výzdoba tomuto účelu podřízena. V celkovém uspořádání byl dodržován přísný řád (matematický). Například při stanovení chrámového dvora byl vztah mezi délkou a šířkou stanoven pomocí pravoúhlých trojúhelníků v poměru 3:4:5. Takto vytvořená stavba vypadala proporcionálně vyváženě a symetricky v tzv. "duchu architektonické harmonie".

Z ČEHO SE STAVĚLI CHRÁMY? Nejběžnější materiály byla hlína, sušené cihly, dřevo, rákosí a papyrus, tudíž materiály lehké a vhodné pro zdejší klima. Při budování z těchto prvků vznikaly zcela specifické formy (roztřepený horní okraj stěny z rákosové rohože, prkna vytvářející výstupky a výklenky, sloupy s otevřenými papyrusovými stvoly atd.). Tyto formy, včetně detailů, byly při zrodu kamenné architektury (Stará říše) a převedeny do nového materiálu. Konstrukční systém byl architrávový (překlad nikoliv klenba). Zeď byla zpravidla na své vnější straně směrem vzhůru zúžena. Pilíř měl zpočátku tvar čtyřbokého hranolu. Někdy byla před pilíř umístěna socha boha nebo panovníka. Kromě pilířů se používaly sloupy (papyrusový, lotosový...). Na pilíři tvořila hlavici jednoduchá deska, na sloupu se vyvíjela hlavice.

TAK TO JE VŠE AHOOOJ!!!!!! Marek