Kardiostimulátory Tomáš Zahrádka.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
SRDCE.
Advertisements

KARDIOSTIMULACE Bc. Barbora Vejrostová.
Péče o pacienta před a po implantaci kardiostimulátoru
Elektrokardiogram a zátěž výukové ilustrace pro fyzioterapeuty
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Kardiostimulační technologie současnosti od St. Jude Medical.
BM – Srdeční pacemakery
Swan-Ganz katetr a katetrizace arteria pulmonalis
Libor Kameník vedoucí kardiostimulačního centra
Nemoci oběhové soustavy
Převodní srdeční systém arytmie
Oběhová soustava člověka
Atriální fibrilace Jirka Wild.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Hodnocení EKG křivek v každodenní praxi
Oběhová soustava zajišťuje transport látek po těle
Cévní a dýchací soustava
Oběhová soustava člověka
SRDCE (COR).
Choroby a onemocnění srdce.
Koronarografie a balónková angioplastika (PTCA)
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
SOUSTAVA OBĚHOVÁ Soustava krevního oběhu tvoří srdce, soustavu cév a krev Srdce je uloženo v dutině hrudní za hrudní kostí ve vazivovém vaku OSRDEČNÍKU.
Srdeční sval: syncytium
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Vladimír Křivka ČVUT FEL v Praze
Srdce (Cor).
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
Stavba a funkční třídění svalové a nervové tkáně
Semestrální práce z předmětu Úvod do BMI
Oběhová soustava- srdce
Převodní systém srdeční
Stavba a činnost srdce OBĚHOVÁ SOUSTAVA Mgr. Jan Marek
OBĚHOVÁ SOUSTAVA Oběh krve zajišťuje srdce a cévy Obr.1,2.
Přírodní vědy aktivně a interaktivně
Srdeční arytmie. Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
AKČNÍ POTENCIÁL V MYOKARDU, PODSTATA AUTOMACIE SRDEČNÍHO RYTMU,
Řízení srdeční činnosti.
Zpracoval: Ondřej Boček
Kardiostimulátory Michal Vrba.
Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS)
Základy elektrokardiografie (EKG)
Anatomie srdce Barbora Plačková.
Srdce a krevní oběhy Autor: Mgr. Diana Mücksteinová
Minutový objem srdeční/Cardiac output Systolický objem/Stroke Volume Krevní tlak/Blood Pressure EKG/ECG.
Katetrizační ablace srdečních arytmií
Srdce.
Srdce Prezentace byla vytvořena s použitím obrázků Google a tohoto webu: vytvořil: Richard Jonáš.
Cévní systém lidského těla
Srdce. Srdce Je dutý sval Je dutý sval velikost pěsti(cca 300 gramů) velikost pěsti(cca 300 gramů) Uloženo ve vazivovém pouzdru=OSRDEČNÍKU Uloženo ve.
KREV – OBĚHOVÁ SOUSTAVA - tělesná tekutina, která u zdravého dospělého člověka tvoří 7 % tělesné hmotnosti (asi 5 litrů) - krev se neustále obnovuje, každý.
OBĚHOVÁ SOUSTAVA.
Transportní systém PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta Tělesné kultury, Univerzity Palackého.
Název DUM: VY_32_INOVACE_XII_3_15_VYLUČOVACÍ SOUSTAVA Šablona číslo: XII Sada číslo: 3 Pořadové číslo DUM: 15 Autor: Mgr. Kateřina Zikmundová.
Název školyZŠ Elementária s.r.o Adresa školyJesenická 11, Plzeň Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/ Číslo DUMu VY_32_INOVACE_ Předmět Přírodopis.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Krevní oběh Tematická oblast: Biologie člověka (1. ročník Krajinář) Ročník:1.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Název školy:Základní škola, Jičín, Soudná 12 Autor:Monika.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuZlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školyMatiční gymnázium Ostrava,Dr.
Šablona Identifikátor školy: Jméno autora: Ivana KašpárkováDatum vytvoření: Vzdělávací obor, téma: Přírodopis, srdce Ročník: 8.
METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt:
Oběhová soustava srdce a cévy
Srdce a jeho funkce v těle
Fyziologie srdečně-cévního a lymfatického systému
Tento materiál byl vytvořen rámci projektu EU peníze školám
SRDCE (opakování) Základní škola a Mateřská škola Valašské Meziříčí, Poličná 276, okres Vsetín, příspěvková organizace projekt č. CZ.1.07/1.4.00/
CMP je porucha v prokrvení mozkové tkáně
sites.google.com/site/vondrakovalidsketelo
Autorka : Lucia Kurillová
Libor Kameník vedoucí kardiostimulačního centra
Transkript prezentace:

Kardiostimulátory Tomáš Zahrádka

Srdce 2 předsíně (atria), 2 komory (ventrikula) sinusový uzel (SA node) – řídí tep celého srdce klidová tepová frekvence: 60-100 tepů za minutu Sinusový uzel je umístěn v horní části pravé síně a pravidelně vydává malé elektrické impulzy. Impulzy se šíří na síně a dále přes síňokomorový uzel (AV uzel).Tento uzel převádí se zpožděním impulsy dále ze síní na Hisův svazek, potom tímto uskupením vodivých vláken prochází impuls na stěny komor přes jemnou síť Purkyňových vláken. Komory se pak rytmicky a koordinovaně stahují.

Srdce a jeho onemocnění - bradykardie nepravidelný nebo příliš pomalý běh srdce nejčastější příčiny: porucha funkce sinusového uzlu (syndrom chorého sinu) porucha funkce srdečního převodního systému nebo AV uzlu (síňokomorová blokáda) vznik příčin: po srdečním infarktu, zánětu, při změnách na srdci způsobených věkem Nefunguje-li sinusový uzel správně, přebírá jeho činnost AV uzel. Jelikož toto není normální funkcí AV uzlu, srdce tepe pomaleji. Srdce tepe o frekvenci kolem 40-50 úderů za minutu, namísto obvyklých 70 úderů za minutu. Nefunguje-li AV uzel správně, srdeční sval přijímá příliš málo impulsů, aby uskutečnil své kontrakce. V tomto případě přebírá činnost Hisův svazek a/nebo Purkyňova vlákna. V tomto případě tepe srdce rovněž příliš pomalu: o frekvenci okolo 30-40 úderů za minutu.

Srdce a jeho onemocnění - Tachykardie zrychlený srdcový rytmus nad 100 tepů za minutu nejčastější příčiny: porucha funkce sinusového uzlu (syndrom chorého sinu) porucha funkce srdečního převodního systému nebo AV uzlu (síňokomorová blokáda) vznik příčin: tento typ fiblirace býva symptomaticky, zřídka však ohrožující život v SA uzlu vznikají impulsy až 400 krat za minutu, AV uzel je redukuje tak, aby zabezpečil dostačující přečerpávací funkci srdce extremní případ  srdce se po kontrakci nestihne zregenerovat a nepřečerpá potřebné množství krve  nedokrvení mozku, atd. Atriální fibrilace

Co je to kardiostimulátor? malý přístroj, který funguje jako sinusový uzel a/nebo AV uzel, takže upraví tep na normální frekvenci a rytmus kardiostimulátor má tvar malého oválu s tloušťkou asi 0,5 cm a velikosti asi 6 x 4 cm má obal ze slitiny ušlechtilých kovů nasedá v horní části průhledný nástavec z umělé hmoty s otvory, kam se napojují elektrody kardiostimulátor se skládá z baterie a miniaturních elektronických obvodů zdrojem elektrické energie jsou u kardiostimulátorů lithium-jodidové akumulátory s životností 5–12 let

Co je to kardiostimulátor? pomocí kardiostimulátoru jsou na srdeční svalovinu přenášeny malé, přesně časované elektrické impulzy, které vyvolávají pravidelné stahy srdce, podobně jako je tomu u zdravého srdce kardiostimulátor ke své funkci nezbytně potřebuje také stimulační elektrodu - někdy se proto místo slova kardiostimulátor používá výrazu kardiostimulační systém moderní kardiostimulátory pracují jen tehdy, chybí-li přirozený rytmus srdce

Elektroda kardiostimulátoru elektroda je tenký, pružný, po celé délce izolovaný elektrický vodič jeden konec elektrody je spojen se stimulátorem a druhý je umístěn v srdeční dutině hrot elektrody má malé „fousy“ nebo tenké „spirály“, které jsou užity k připojení elektrody do srdeční stěny elektroda snímá srdeční aktivitu a předává informace do přístroje a převádí elektrické impulzy z kardiostimulátoru na srdeční sval

Parametry elektrod COROX LV-S COROX LV-P Napojovací systém Polarita Pól elektrody Plocha Materiál Povrch, struktura Průměr Tělo elektrody Isolace Materiál cívky Impedance Délka Materiál konektoru Průměr Zavaděč COROX LV-H

Funkce kardiostimulátoru Funkce stimulační kardiostimulátor vydává elektrické impulsy, což zachovává srdeční činnost Funkce detekční kardiostimulátor detekuje (zjišťuje), kdy tepe srdce spontánně, a tímto způsobem rozpoznává, kdy je elektrická stimulace potřebná a kdy ne kardiostimulátor automaticky detekuje, kdy potřebuje vydat impuls Funkce frekvenční odpovědi zabudovaný senzor detekuje, jak velká zátěž organismu je vykonávána, a přizpůsobuje srdeční frekvenci tak, aby byla vhodná stupni zatížení

Kódové označení kardiostimulátorů Philos je rodina kardiostimulátorů, která muže být použita pro všechny indikace bradykardických arytmií. Tato řada se řada se skládá celkem z pěti typů kardiostimulátorů: Philos DR – dvoudutinkové systémy Philos D – určeny pro použití s oddělenými síňovými a komorovými elektrodami ( pro pacienty , kteří potřebují synchronní AV stimulaci srdce) Philos SLR – použití jedné elektrody( berou v úvahu síněmi synchronizovanou komorovou stimulaci) Philos SR a Philos S – jsou standardní jednodutinové kardiostimulátory vhodné jak pro komorovou, tak síňovou stimulaci

DDDR je NBG kód pro Philos DR D stimulační funkce jak v síni tak v komoře D snímací funkce jak v síni tak v komoře D funkce jak inhibice tak spouštění stimulačních impulsů R funkce adaptace stimulační frekvence DDD je NBG kód pro Philos D D stimulační funkce jak v síni tak v komoře D snímací funkce jak v síni tak v komoře D funkce jak inhibice tak spouštění stimulačních impulsů VDDR je NBG kód pro Philos SLR V stimulační funkce v komoře D stimulační funkce jak v síni tak v komoře D funkce jak inhibice tak spouštění stimulačních impulsů R funkce adaptace stimulační frekvence

Časové intervaly zahajované hlavními časovacími událostmi v DDD režimu Časovací intervaly zahajované snímanou nebo stimulovanou událostí v DDD a DDI

Diagnostické statistické funkce kardiostimulátorů Rozděleny do pěti skupin: Časová statistika – čítač událostí,histogram síňové frekvence, histogram komorové frekvence, trend A/V frekvence Statistiky arytmií – Mode switching (přepínání stimulačního režimu), klasifikace AT/AES(síňových tachykardií/síňových extrasystol) Statistika senzoru – trend senzoru/frekvence, histogram frekvence senzoru, report o aktivitě Statistiky snímání – trend amplitud P vln, trend amplitud R vln Statistika stimulace – trend impedance A/V elektrod

Zaváděcí instrumenty Nedílnou součástí systému pro biventrikulární stimulaci je také zaváděcí instrument.Optimální desing zaváděcího setuje důležitý pro garantování vysokého procenta úspěšnosti implementace. Set Scout obsahuje: Speciálně tvarované zaváděcí katetry Odnímatelný hemostatický ventil Balónkový katetr pro nástřik kontrastní látky 4. Bipolární řiditelný mapovací elektrofyziologický katetr

Typy kardiostimulátorů Protos Síňové kardiostimulátory (kód AAI: síňové inhibované) Komorové kardiostimulátory (kód VVI: komorové inhibované) Dvoudutinové kardiostimulátory (kód DDD: dvoudutinové/dvojitě závislé)

Síňové kardiostimulátory kód: AAI stimulují síň tyto jsou užívány pro nemocné se syndromem chorého sinu sinusový uzel nefunguje správně, což znamená, že síně se nestahují dostatečně pro užití tohoto typu kardiostimulátoru musí být normální funkce AV uzlu

Komorové kardiostimulátory kód: VVI stimulují komory tento typ kardiostimulátoru je užíván zejména u nemocných s fibrilací síní a některým stupněm síňokomorové blokády

Dvoudutinové kardiostimulátory kód: DDD mají dvě elektrody, které stimulují jak síň, tak komoru DDD kardiostimulátory mohou být proto užity u nemocných se síňokomorovou blokádou a/nebo syndromem chorého sinu

Zastoupení kardiostimulátorů

Implantace kardiostimulátoru kardiostimulátor je implantován pod kůži, nad nebo pod pravý nebo levý prsní sval pro implantaci kardiostimulátoru je vytvořen pod klíční kostí kožní řez dlouhý asi 5-10 cm pod řezem je vytvořen prostor, který je nazýván kapsa kardiostimulátor je uložen tak, aby pohodlně spočinul v kapse elektroda je zavedena do srdce přes podklíčkovou nebo krční žílu polohu elektrod v srdci lékař kontroluje na obrazovce rentgenu, jsou-li užívány dvě elektrody, jsou často zaváděny přes stejnou žílu po provedení testu elektrod se připojí kardiostimulátor a provede se test funkce celého stimulačního systému poté je kapsa uzavřena stehem 1. Horní dutá žíla (Vena cava) 2. Podklíčková žíla 3. Klíční kost 4. Vodiče 5. Kardiostimulátor 6. Elektrody

Implantace kardiostimulátoru

Implantace kardiostimulátoru

Život s kardiostimulátorem Pacient s kardiostimulátorem může chodit, jezdit na kole a sportovat. Problémy způsobují pouze některé kontaktní sporty, např. házená nebo bojové sporty. Kdyby došlo k zasažení nebo kopnutí do místa implantovaného kardiostimulátoru, mohlo by to být velmi bolestivé. Kardiostimulátor sám o sobě obyčejně situaci zvládne, ale zranitelné je místo spojení kardiostimulátoru a stimulačních elektrod.

historie kardiostimulátorů 1958 - první stimulátor - 76letému muži byla poprvé zavedena do srdce elektroda, ta byla kabelem spojena s přenosným stimulátorem 1960 - první kardiostimulátor na světě voperoval lékař Senning ze Švédska 1975 - lihtiové články - programovatelné stimulátory 1981 – DDD stimulátor - frekvenční adaptace během 45 let implantováno přes 2 miliony přístrojů V šedesátých letech byla ve výrobě kardiostimulátorů Česká republika na špici. Přístroje s odbornou pomocí IKEMu vyráběla Tesla.

prameny [1] Co byste měli vědět o svém kardiostimulátoru – BIOTRONIK [2] Srdcové arytmie - MUDr.Michal Palkovič, ml. - http://www.divemed.sk [3] Co by měl praktický lékař vědět o kardiostimulaci - Jan Lukl I.interní klinika Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Palackého, Olomouc [4] http://www.biotronik.cz [5] http://fry.mstu.cz/skola/fmm1/Fmm2000leto/Chromec/kardio1.htm [6] http://www.kardio-cz.cz/ [7] http://www.chfpatients.com/implants/pacemakers.htm [8] Manuály kardiostimulátorů Philos, Axios, Stratos