Diference a diferenciál Způsoby vyčíslování termodynamických dat.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Tenze páry nad kapalinou a roztokem
Advertisements

Lineární rovnice s parametrem. Kvadratické rovnice s parametrem.
ZÁVISLOST ODPORU NA TEPLOTĚ
kvantitativních znaků
Chemická termodynamika I
Funkce.
Lineární funkce a její vlastnosti
Mikroekonomie I Použití grafů v mikroekonomii
12.přednáška integrační metody per partes substituce
Mechanické vlastnosti materiálů.
Hodnocení elektráren - úkolem je porovnat jednotlivé elektrárny mezi sebou E1 P pE1 P E1 vliv na ŽP E2 P pE2 P E2 vliv na ŽP.
Vzorová písemka Poznámka: Bonusové příklady jsou nepovinné, lze za ně ale získat body navíc. (2 body) Definujte pojem gradient. Vypočítejte gradient funkce.
PA081 Programování numerických výpočtů Přednáška 2.
PA081 Programování numerických výpočtů
PA081 Programování numerických výpočtů Přednáška 4.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Lekce 1 Modelování a simulace
počet částic (Number of…) se obvykle značí „N“
B) Křivka poptávky.
Databáze DIADEM – příklad užití Určete pomocí databáze DIADEM vlastnosti směsi při 25 o C a 101,3 kPa: Vzduch:92,3 mol. % Benzen:7,7 mol. % Určete hustotu,
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZMAJA_VYTAPENI_06
Statistická mechanika - Boltzmannův distribuční zákon
KEE/POE 8. přednáška Numerický výpočet derivace a integrálu
Derivace Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
kvantitativních znaků
Tepelné vlastnosti dřeva
Ing. Lukáš OTTE kancelář: A909 telefon: 3840
ZÁVISLOST ODPORU NA TEPLOTĚ
MATEMATIKA I.
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:
I. Věta termodynamická ΔU = U2 – U1 = W + Q dU = dQ + dW
FMVD I - cvičení č.4 Navlhavost a nasáklivost dřeva.
Termodynamika Termodynamika studuje fyzikální a chemické děje v systémech (soustavách) z hlediska energie Proč některé reakce produkují teplo (NaOH + H2O)
Optimalizace versus simulace 9.přednáška. Obecně o optimalizaci  Maximalizovat nebo minimalizovat omezujících podmínkách.  Maximalizovat nebo minimalizovat.
-14- Vnitřní energie, práce a teplo, 1. td. Zákon Jan Klíma
Lineární regrese.
Kvadratické rovnice Každá kvadratická rovnice se dá vyjádřit ve tvaru: a,b,c jsou číselné koeficienty, přičemž a musí být nenulové, jinak by se jednalo.
Izotermický a izochorický děj.
Tato prezentace byla vytvořena
ANALÝZA KONSTRUKCÍ 8. přednáška.
Experimentální fyzika I. 2
Derivace funkce. Velikost populace v čase t 0 je N (t 0 ). Velikost populace v čase t  t 0 je N ( t ). Přírůstek populace za jednotku času je [N(t) –
Gradientní metody Metoda největšího spádu (volný extrém)
Milan Hanuš TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Výuka anglického, německého jazyka a matematiky na středních.
Graf nepřímé úměrnosti
Sylabus V rámci PNV budeme řešit konkrétní úlohy a to z následujících oblastí: Nelineární úlohy Řešení nelineárních rovnic Numerická integrace Lineární.
Termodynamika (kapitola 6.1.) Rozhoduje pouze počáteční a konečný stav Nezávisí na mechanismu změny Předpověď směru, samovolnosti a rozsahu reakcí Nepočítá.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Portál eVIM ZMĚNA VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA KONÁNÍM PRÁCE.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_III/2_INOVACE_04-02 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_42_14 Název materiáluIzobarický.
Funkce Lineární funkce a její vlastnosti 2. Funkce − definice Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny.
Lineární funkce Rozdělení lineárních funkcí Popis jednotlivých funkcí.
Elektronické učební materiály - II. stupeň Matematika Autor: Mgr. Radek Martinák FUNKCE – lineární Co znamená lineární? Jak souvisí lineární funkce s přímou.
KALORIMETRICKÁ ROVNICE
Korelace. Určuje míru lineární vazby mezi proměnnými. r < 0
Stavová rovnice ideálního plynu
Slovní úlohy – řešení soustavou – 1
-14- Vnitřní energie, práce a teplo, 1. td. Zákon Jan Klíma
ESZS cvičení Výpočet tepelného schématu RC oběhu s regenerativním ohřevem napájecí vody.
Monte Carlo Typy MC simulací
ESZS cvičení Výpočet tepelného schématu RC oběhu s využitím tepla odváděného z oběhu – užitečně využívané teplo.
Výpočet tepelného schématu RC oběhu s přihříváním páry.
Regresní analýza výsledkem regresní analýzy je matematický model vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými snažíme se z jedné proměnné nebo lineární kombinace.
Lineární funkce a její vlastnosti
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště AUTOR: Mgr. Libor Zemánek NÁZEV: Měrná tepelná kapacita látky TÉMATICKÝ CELEK:
Třída 3.A 15. hodina.
Lineární regrese.
Dotkněte se inovací CZ.1.07/1.3.00/
EI cvičení Výpočet tepelného schématu RC oběhu s regenerativním ohřevem napájecí vody.
E1 cvičení – KVET Výpočet tepelného schématu RC oběhu s využitím tepla odváděného z oběhu – užitečně využívané teplo.
Transkript prezentace:

Diference a diferenciál Způsoby vyčíslování termodynamických dat

Závislosti proměnných Experimentálně je mnohem jednodušší zjistit hodnotu nějaké proměnné (y) a její závislost na určitém parametru (x) než vyšetřit celou závislost. Lineární závislost (koeficient úměrnosti se nemění) Pro zjištění koeficientů je třeba dvou rovnic Určíme hodnoty y ve dvou bodech a určíme směrnici (přírůstek hodnoty y na jednotku x) Výslednou závislost pak můžeme vyjádřit v diferenční podobě nebo můžeme vypočítat koeficient a vyjádřit závislost jako funkci e2_1 e2_2 e2_3 e2_4 e2_5 e2_6 e2_7 o2_1

Příklad Obvykle je určena hodnota entalpie H° při standardních podmínkách T° = 298,15 K a p° = 101,325 kPa. Tepelná kapacita za konstantního tlaku c p udává závislost entalpie na teplotě, tedy přírůstek entalpie látky na 1 K. Určitému množství látky dodáme určité množství tepla a změříme, o kolik se změnila teplota. Tím jsme zjistili, kolik je třeba tepla na ohřátí látky o 1 K a zároveň jak vzroste entalpie, když se látka ohřeje o 1 K (tepelnou kapacitu): Entalpie e2_8 e2_9 e2_10 e2_11 e2_12

Příklad H° = – ,0 J mol –1 (T° = 298,15 K, p° = 101,325 kPa), c p = 75,375 J K –1 mol –1. H = H° + c p (T – T°) = – ,0 + 75,375 (363,15 – 298,15) = ,6 J mol –1 Entalpie vody při teplotě 90 °C o2_2

Závislosti proměnných Koeficient b původní lineární závislosti není konstantní a je nějakou funkcí x. Původní lineární závislost Koeficient b se mění s x [b = f (x)]. Budeme postupovat v krocích, pro které máme koeficienty b xb = Δy / ΔxΔy = b × Δxy 60,50 4,00 70,55 4,50 80,60 5,05 90,65 5,65 106,30 e2_13 e2_14 e2_15 e2_16 e2_17 e2_18 o2_3

Závislosti proměnných Uvedenou závislost můžeme zpřesnit tak, že závislost koeficientu b na proměnné x vyjádříme jako funkci x a zjemníme krok. Z předchozí tabulky je patrné, že se jedná o lineární závislost, kdy na každou jednotku x vzroste koeficient b o 0,05. Původní lineární závislost se stává nelineární Závislost koeficientu b na x použijeme pro výpočet koeficientu b v určité hodnotě x. V novém výpočtu použit krok Δx = 0,5 (v předchozí závislosti to bylo Δx = 1). xb = Δy / ΔxΔy = b × Δxy 6,00,5000,25004,0000 6,50,5250,26254,2500 7,00,5500,27504,5125 7,50,5750,28754,7875 8,00,6000,30005,0750 8,50,6250,31255,3750 9,00,6500,32505,6875 9,50,6750,33756, ,06,3500 e2_19 o2_4 e2_19a

Závislosti proměnných Je zřejmé, že dalšího zpřesnění lze dosáhnout tak, že se bude zmenšovat krok Δx. Ideální by bylo použít krok Δx nekonečně malý, pak by bylo možné dosáhnout na prosto přesného proložení funkce. Problémem zůstává, jak při nekonečně malém kroku Δx, který budeme označovat dx, sečíst nekonečný počet přírůstků Δy, v tomto případě nekonečně malých dy. Ve kterémkoliv bodě závislosti y na x je její směrnice dy/dx vyjádřena rovnicí Pro součet nekonečného počtu nekonečně malých přírůstků dy s nekonečně malou změnou dx odvodili již v polovině 17. století Newton a Leibnitz pravidla pro sčítání, která se označují jako integrace. Pro naši funkci pak platí e2_20 e2_21 e2_22 e2_23 e2_24 e2_25 o2_5

Závislosti proměnných Pro lineární funkci (konstantní směrnice) e2_26 e2_27 e2_28 e2_29 e2_30 e2_31 e2_32 e2_33 e2_34 e2_35 Z diferenciálu Integrací Integrací nelineární závislosti Pro funkci s lineární změnou směrnice

Příklad výpočet s teplotní závislostí tepelné kapacity c p = f (T) Entalpie vody při teplotě 90 °C o2_6 e2_36

Příklad výpočet s teplotní závislostí tepelné kapacity c p = f (T) Entalpie vody při teplotě 90 °C o2_8o2_7

Numerická simulace Máme k dispozici výchozí hodnotu a funkční závislost změny závislé proměnné na nezávisle proměnné, nedokážeme ji však integrovat (buď příliš složité nebo nemožné). Pak využijeme síly počítače k opakovaným výpočtům. Pro optimalizaci simulace se využívá nejen zkracování kroku x, ale také různého způsobu výpočtu směrnice v daném bodě (tečna k dané závislosti). o2_9 Neintegrovatelné a obtížně integrovatelné závislosti

Numerická simulace Taylorův rozvoj Neintegrovatelné a obtížně integrovatelné závislosti o2_9 e2_37 e2_38 e2_39 e2_40 e2_41

Numerická simulace o2_9 e2_42 Neintegrovatelné a obtížně integrovatelné závislosti Numerická (číselná) simulace