Geologické éry Země

Příště REFERÁT „Prvohory“

Geologické éry Země Prahory, starohory

Vznik Země Naše planeta vznikla před 4,6 miliardami let. Země byla nejprve žhavá koule, potom postupně chladla ‒ vznikly geosféry (= obaly Země) 6.

OBDOBÍ VÝVOJE ZEMĚ Předgeologické Geologické: Prahory a starohory Prvohory Druhohory Třetihory Čtvrtohory

Předgeologické období Předgeologické období (hadaikum) trvalo 600 miliónů let, Země byla natolik horká, že nebyla vytvořena pevná zemská kůra. Postupně vznikají geosféry - prvotní atmosféra a velmi kyselá hydrosféra. Neexistují ani náznaky života. Až když Země dostatečně vychladla, vytvořily se první horniny, začala první geologická éra PRAHORY.

Prahory a starohory nejstarší a nejdelší období dějin Země trvaly asi 3,5 miliardy let vznik života

Prahory - archaikum 4 mld. – 2,5 mld. let Země již zchladla natolik, že se začaly vytvářet nejstarší dodnes dochované horniny. Vznikala jádra dnešních kontinentů. Zemská kůra byla tenká a podléhala neustálým přeměnám. Probíhala četná vulkanická činnost. Klima bylo velmi horké a vlhké. Vznik života je zřejmě nejdůležitější událostí tohoto období. Jeho první doklady, fosilní bakterie a sinice, jsou nalézány v nejstarších známých horninách po celém světě.

Vznik a vývoj života Na počátku vývoje Země bylo období bez života. Později asi před 3,5 miliardami let - v prahorách - se na Zemi objevil život! TEORIE VZNIKU ŽIVOTA SE LIŠÍ A JSOU PŘEDMĚTEM SPORŮ! Hlavní uznávané teorie: ABIOGENEZE – předpokládá, že se život vyvinul náhodně z neživé hmoty. PANSPERMIE – předpokládá zavlečení života na Zemi z vesmíru. KREACIONISMUS – stvoření života Bohem

Zásadních okamžiků při vzniku života je mnoho. Patří mezi ně například: přítomnost biogeních prvků - tzv. prvků života (C, O, H, N) a z nich vznik složitých organických látek a zejména aminokyselin - stavebních jednotek bílkovin vznik selektivní "polopropustné" membrány, která tvoří obal buňky vznik molekuly dědičnosti DNA - deoxyribonukleové kyseliny - molekuly schopné přenosu genetické informace z mateřské buňky na dceřinou

Vznik života Předpokládá se, že nejprve proběhl chemický vývoj: z anorganických látek vznikly díky UV záření a elektrickým výbojům blesků organické sloučeniny, pak následoval biologický vývoj: z organických sloučenin v praoceánu postupně vznikaly předchůdci buněk

ŽIVOT VZNIKL V PRAOCEÁNU Protože v atmosféře chyběl kyslík (O2), nemohla se v té době vytvořit ani ozónová vrstva (O3), která brání průniku ultrafialového záření na povrch Země. Větší dávky UV záření jsou pro živé organismy smrtelné. Proto život mohl vzniknout jedině ve vodě. První vznikly jednoduché buňky, kterým chybí pravé jádro a další organely. Takovéto buňky mají dodnes například baktérie a sinice.

Obrovským „vynálezem“ živých organismů v prahorách je FOTOSYNTÉZA. Fotosyntetizující organismy vytvářely obrovské množství kyslíku, který se postupně uvolňoval do atmosféry. Zvyšování obsahu kyslíku ve vodě a ve vzduchu podnítilo další rozvoj života. Kyslík se také podílel na vzniku ložisek rud.

O2 se uvolňuje do atmosféry, až když je všechno Fe 2+ nasyceno. Vznik ložisek železných rud Kyslík uvolňovaný při fotosyntéze oxidoval Fe2+ rozpuštěné ve vodě, čímž vznikl nerozpustný Fe2O3. Ten se usazoval na dně moří a vznikla ložiska páskovaných železných rud. Páskované Fe-rudy tvoří 90% všech světových ložisek železa. O2 se uvolňuje do atmosféry, až když je všechno Fe 2+ nasyceno.

Prvotní formy života nepotřebovaly kyslík, byly tvz. anaerobní Prvotní formy života nepotřebovaly kyslík, byly tvz. anaerobní. Energii nutnou k životu získávaly rozkladem cukru bez kyslíku (kvašením). Po rozšíření fotosyntézy vznikla kyslíkatá atmosféra a postupně se vyvinul efektivnější způsob získávání energie - buněčné dýchání – vznik energie štěpením glukózy za účasti kyslíku.

Stromatolity Stromatolity jsou vrstevnaté usazeniny bohaté na vápník, které vznikly činností sinic nebo baktérií schopných fotosyntézy. Vznikaly v bezkyslíkatém (nebo málo kyslíkatém) prostředí v mělkých oblastech prekambrických moří. Mikroorganismy, které se podílely na jejich tvorbě patřily mezi první fotosyntetizující organismy a měly pravděpodobně velkou zásluhu na obohacování atmosféry kyslíkem. Stromatolity patří mezi nejstarší zkameněliny, jsou staré přibližně 3,5 miliardy. Zbytky kolonií stromatolitů přežívají vzácně až dodnes, např. u pobřeží Austrálie.

Starohory - proterozoikum 2,5 miliardy až 550 miliónů let četná horotvorná činnost vyvolaná pohyby litosférických desek v atmosféře dochází s nástupem fotosyntézy ke snižování obsahu CO2 a zvyšování množství kyslíku, tzv. kyslíková revoluce rozvíjí se bakterie, sinice a jednobuněčné řasy ke konci starohor se objevují mnohobuněčné organismy ( žahavci, kroužkovci, měkkýši, členovci).

V průběhu starohor (asi před 1,5 miliardami let) vznikly první buňky s jádrem. Mezi takové organismy patřily tehdy hlavně řasy a prvoci. Dochází k mohutnému rozvoji organismů schopných FOTOSYNTÉZY a asi před 2 mld. let se vytváří ozónová vrstva atmosféry!

Některé jednobuněčné organismy začaly časem vytvářet kolonie. Vědci předpokládají, že dalším vývojem kolonií ke konci starohor vznikly první mnohobuněčné organismy.

PREKAMBRIUM

Geologické éry Země – prahory, starohory Minulost Země – předgeologické období a geologické období (tuhá zemská kůra) – prahory, starohory, prvohory, druhohory, třetihory a čtvrtohory Prahory vzniká litosféra vyvíjí se prvotní atmosféra a hydrosféra v moři vznik života– chemický vývoj (z anorganických látek vznikají organické sloučeniny) a biologický vývoj (vznikají primitivní jednobuněčné organismy) první organismy – podobné dnešním baktériím, později první sinice – schopné fotosyntézy  vznik kyslíkaté atmosféry  vznik organismů s buněčným dýcháním = tvorba energie štěpením glukózy za pomoci kyslíku vznikají ložiska železných rud Starohory první mnohobuněčné organismy rozvoj fotosyntézy (stromatolity) – v atmosféře roste podíl kyslíku četné horotvorné děje Prahory a starohy – nejdéle trvající geologické éry

Kdy vznikla Země a jak asi po svém vzniku vypadala? Jak nazýváme geologická období vývoje Země? Podle čeho byly stanoveny? Čím se zásadně liší předgeologické a geologické období vývoje Země? Které geologické éry znáte? Co je typické pro éru prahory“?

Kdy a kde vznikl na Zemi život? Jak předpokládáme, že vznikl život? Jak vypadaly první organismy? Jak se vyvíjely? K čemu vedlo rozšíření fotosyntézy (v neživé i živé přírodě)? Co je typické pro období starohor?