Dlouhodobý ekonomický růst

Ekonomický (hospodářský) růst je … .. růst skutečného HDP (Y) Ovšem, má-li dlouhodobě růst Y, musí se zvyšovat Y* (potenciální HDP), jinak bychom brzy narazily na kapacity ekonomiky (produkční kapacity, tj. mikroekonomicky na PPF). Tj. další rozšiřování produkce a tedy ani ekonomický růst by nebyl možný. Čili, pokud zkoumáme růst Y, musíme zároveň zkoumat růst Y*.

Ukazatele růstu Ekonomická síla. Samotný (reálný) HDP dané země. Používá se při porovnání jednotlivých zemí. Ekonomická úroveň: HDP na obyvatele. Y/NP, kde NP = počet obyvatel (majících bydliště na daném území) Tempo růstu HDP (v %): HDPt - HDPt-1 gHDP = ------------------ * 100 HDPt-1 HDPt = skutečný reálný HDP v čase t (např. v roce 2011), HDPt-1= skutečný reálný HDP v čase t-1 (např. v roce 2010)

Faktory hospodářského růstu Lidský a sociální kapitál Manažerské schopnosti Politické a právní prostředí Fyzický kapitál (množství I) Půda a přírodní zdroje Domácí investice a domácí úspory Zahraniční investice, zahraniční obchod, velikost trhu Výzkum a vývoj Kontrola populačního růstu Atd.

Členění faktorů Exogenní (EXG) a endogenní (END): EXG nezávisí na ekonomice dané země, nelze s nimi něco (příliš) dělat (např. poloha), END závisí, lze s nimi něco dělat (např. vzdělávací systém). Extenzivní (EXT) a intenzivní (INT): EXT zvyšujeme množství vstupů, INT se stávajícím množstvím vstupů dokážeme vyprodukovat více, tj. inovujeme.

Produkční funkce (Q´f) Q´f vyjadřuje závislost mezi výstupem (Q´, na AL HDP, tj. Y) a vstupem nebo vstupy (např. K, L, La). Vstupy obecně lze značit Q. Produkční funkce říká, čím může být růst Y dán: zvyšováním vstupů. Má podproporcionálně rostoucí tvar – uplatňuje se zákon klesajících MQ´, respektive (když zvětšujeme všechny vstupy nebo většinu vstupů) zákon klesajících výnosů z rozsahu. Na agregátní úrovni Q´f vyjadřuje závislost mezi HDP (Y) a vstupem nebo vstupy (např. K, L, La). Abychom se stávajícím množstvím vstupů vyprodukovali více, musíme, pokud se uplatňuje některý ze zde uvedených zákonů, inovovat. Inovace vedou k posunu produkční funkce nahoru (viz následující obr. – posun z černé do červené křivky).

Produkční fce

Druhy výnosů z rozsahu Výnosy z rozsahu (VZR): Řeší situaci, pokud se zvyšují všechny vstupy (naprostou většinu vstupů), co se děje s výstupem). Tj. pokud zvyšujeme všechny vstupy (většinu vstupů), dochází k nějakému druhu výnosů z rozsahu. Konstantní VZR = zvětším-li vstupy nkrát (např. 2krát), výstupy též vzrostou nkrát (např. 2krát) Rostoucí VZR = zvětším-li vstupy nkrát (např. 2krát), výstupy vzrostou více než nkrát (např. 4krát) Klesající VZR = zvětším-li vstupy nkrát (např. 2krát), výstupy vzrostou méně než nkrát (např. 1,5krát)

Produkční funkce a zvyšování všech Q Pokud zvyšujeme většinu (všechny) vstupů (Q), tak se nejprve obvykle projeví rostoucí výnosy z rozsahu (tempo růstu Y je vyšší než tempo růstu vstupů), případně konstantní výnosy z rozsahu (tempo růstu Y je stejné jako tempo růstu vstupů). Proč? Nejprve zaměstnáváme vysoce produktivní jednotky, projevují se synergické efekty … Pokud bychom ale neustále zvyšovali neustále všechny vstupy, tak se dříve nebo projeví klesající výnosy z rozsahu. Proč? Dojdou (alespoň u některého vstupu) produktivní jednotky, pokud budou firmy přidávat ne tak produktivní jednotky vstupů, tak tyto nepříliš produktivní jednotky tolik nevyprodukují.

Zvyšování vstupů Zpravidla zvyšujeme (chceme-li dosáhnout růstu Y) více vstupů najednou. Pro jednoduchost se zaměřme pouze na růst práce (L) a kapitálových statků (K). Proč? Množství půdy (La) je v zásadě konstantní. Průměrná kapitálová vybavenost práce (průměrná kapitálová intenzita): k = K/L k říká kolik kapitálových statků (v hodnotovém, tj. peněžním vyjádření) připadá na jednoho pracovníka. Pokud se K a L zvyšují stejným tempem, tak je hodnota k stále stejná. Tomu se říká rozšiřování kapitálu. Pokud se K roste rychleji než L, tak hodnota k roste. Tomu se říká prohlubování kapitálu. Intenzivní produkční fce: Y = f(k). I tato fce má podproporcionálně rostoucí tvar.

Intenzivní produkční funkce Říká, že pokud zvyšujeme vybavenost pracovníků kapitálem (kapitálovými statky), tj. pokud roste hodnota k = K/L, tak Y (HDP) roste. Nicméně přírůstky Y mají podproporcionálně rostoucí tvar. Důvod: dříve nebo později bude kapitálových statků na pracovníka příliš, pracovníci nebudou schopni tyto statky efektivně využít.

Růstové účetnictví Intenzivní produkční fce v sobě zahrnuje růst K i růst L (tedy výrobních faktorů, VF). Má smysl zkoumat, jak se růst jednotlivých VF (tedy zvlášť růst L a zvlášť růst K) podílí na růstu Y. To zkoumá růstové účetnictví. V praxi je růst Y způsoben i inovacemi (technologickým pokrokem, TECHP). Tento faktor musíme tedy do zkoumání též zahrnout. Intenzivní produkční fci proto přepíšeme do tvaru: Y = A * f(k). A = faktor TECHP Čili růstové účetnictví zkoumá, jak se růst jednotlivých VF a technologický pokrok konkrétně podílí na růstu HDP (Y).

Růstové účetnictví Růstové účetnictví tedy zkoumá, jak se na růstu Y (ΔY) podílí: A, růst L (ΔL) a růst K (ΔK) . Růst L (ΔL) vede k růstu produkce (na AL, k růstu Y, tj. ΔY. Hovoříme o mezním produktu práce (MQ´L, MPL). Obdobně růst K (ΔK) vede k růstu produkce. Hovoříme o mezním produktu kapitálu (MQ´K, MPK). Bez technologického pokroku tedy platí, že růst Y (ΔY) je roven: ΔY = MPL * ΔL + MPK * ΔK

Růstové účetnictví Vztah ΔY = MPL * ΔL + MPK * ΔK platí i pro růst potenciálního HDP (Y*). Můžeme tedy psát: ΔY* = MPL * ΔL + MPK * ΔK Tuto rovnici vydělíme Y*. Dostaneme ΔY*/Y* = (MPL * ΔL)/Y* + (MPK * ΔK)/Y* Nyní si vyjádříme: - (MPL * ΔL)/Y* jako (MPL * L/Y*) * (ΔL/L) - (MPK * ΔK)/Y jako (MPK * K/Y*) * (ΔK/K) Platí tedy: ΔY*/Y = (MPL * L/Y) * (ΔL/L) + (MPK * K/Y) * (ΔK/K)

Růstové účetnictví Interpretace rovnice: ΔY*/Y = (MPL * L/Y) * (ΔL/L) + (MPK * K/Y) * (ΔK/K) ΔL/L = tempo růstu práce MPL * L/Y = podíl nákladů práce na vytvořeném HDP ΔK/K = tempo růstu kapitálových statků MPK * K/Y podíl nákladů práce na kapitálových statcích Pokud předpokládáme konstantní výnosy z rozsahu, musí platit (MPL * L/Y) + (MPK * K/Y) = 1 Pokud si za tohoto předpokladu označíme MPK * K/Y jako α, platí MPL * L/Y = 1 - α, Rovnici lze potom přepsat ΔY*/Y = (1 - α) * ΔL/L + α * ΔK/K Dále si lze označit ΔY*/Y jako gy (tempo růstu HDP), ΔL/L jako gl (tempo růstu práce) a jako ΔK/K jako gk (tempo růstu kapitálu). Rovnici lze potom přepsat: gy = (1 - α) * gl + α * gk

Růstové účetnictví (GACN) Zpátky k technologickému pokroku. Pokud jej opět zahrneme má rovnice uvedená na předcházejících snímcích (tj. gy = (1 - α) * gl + α * gk) tvar: gy = φ + (1 - α) * gl + α * gk, kde φ = vliv technologického pokroku (tzv. Solowovo rezidium) Rovnice tedy říká, jak se na tempu růstu HDP (gy) podílí: - tempo růstu práce (gl) - tempo růstu kapitálových statků (gk) - technologický pokrok (φ)

Růstové účetnictví (GACN) – k čemu je to dobré? V praxi jsme schopni zjistit (odhadnout) α a 1 – α, spočítat gy, gl a gk. φ potom zjistíme dopočtem. Čili rovnice GACN prakticky slouží k dopočtu vlivu technologického pokroku na hospodářský růst. GACN předpokládá v zásadě konstantní výnosy z rozsahu, což je silný předpoklad.

Modely ekonomického růstu Zkoumají z dalšího pohledu, čím je růst způsoben Nejznámější modely: - Solowův model - teorie endogenního růstu

Solowův model Říká: - kolik firmy investují, definuje hodnotu stálého stavu kapitálu (K*, viz prezentace týkající se investičních výdajů) - jaký produkt tato hodnota K* vyprodukuje (tento produkt lze označit za Y*, tj. potenciální produkt) - co se stane, pokud se změní míra úspor v ekonomice - co se stane, pokud se změní něco jiného (dojde k technologickému pokroku, změní se tempo růstu obyvatel …)

Solowův model Firmy budou investovat jen tehdy, pokud se jim to vyplatí Pokud opotřebení kapitálu je větší než výnos z investic, tak se jim to nevyplatí Tam, kde se protíná výnos z investic (modrá křivka) a opotřebení kapitálu (zelená křivka) je definován stálý stav kapitálu K* (kolmice na vodorovnou osu), tento stálý stav kapitálu K* vyprodukuje produkt Y* (prodloužení kolmice na červenou křivku – produkční funkci a další kolmice na svislou osu Y)

Solowův model graficky

Solowův model, technologický pokrok Dojde-li k technologickému pokroku, posunuly by se modrá i zelená křivka doprava nahoru.

Teorie endogenního růstu Zkoumá jaké jsou důvody technologického pokroku Odpověď: investice do HC (lidského kapitálu) U těchto investic nemusí platit zákon klesajících mezních výnosů (klesajících výnosů z rozsahu) – nové znalosti jsou jiného (vyššího) charakteru než předcházející. Ze znalostí navíc těží nejen jejich objevitelé, ale i další subjekty (znalosti mají povahu pozitivní externality).