EVROPA V POČÁTCÍCH STUDENÉ VÁLKY 1945-1949
ROZKOL MEZI SPOJENCI Projevil se už na jednání „Velké trojky“ – podvolování se požadavkům J. V. Stalina Problémy s uspořádáním východní Evropy - Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko Významné územní změny Problémy s uzavřením mírových smluv s Německem a Japonskem (neúspěch jednání v roce 1947)
POČÁTKY STUDENÉ VÁLKY Termín „studená válka“ (Cold War) poprvé použit H. P. Swopem „Mír nemožný, válka nemyslitelná.“ Vzájemné soupeření východního a západního bloku ve vojenství, hospodářství, vědě, kultuře, sportu… Neustálá hrozba vypuknutí konfliktu, od konce 40. let atomového
SOVĚTSKÝ BLOK SSSR těžil z role osvoboditele velké části Evropy – na mnoha místech zůstala Rudá armáda i po skončení války (x Československo) Všestranné prosazování komunismu Vznik „lidově demokratických režimů“ – Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Československo, Jugoslávie, Albánie, NDR 1947 vznik Informbyra – šíření komunistické ideologie sovětského typu A. A. Ždanov formuloval teorii rozdělení světa do 2 táborů – imperialisté x demokraté
REAKCE ZÁPADU Březen 1946: W. Churchill ve Fultonu použil termín „železná opona“ Březen 1947: vyhlášení tzv. Trumanovy doktríny = připravenost USA zabránit šíření komunismu i za pomoci zbraní Červenec 1947: vyhlášení tzv. Marshallova plánu = ekonomická pomoc Evropě (17 miliard dolarů, 3 miliardy nenávratné půjčky) x podmínkou zapojení do Marshallova plánu bylo přijetí Trumanovy doktríny
„NĚMECKÁ OTÁZKA“ Osud poválečného Německa diskutován již v roce 1941 – velmi obecně (odstranění nacismu) Teheránská konference: Roosevelt navrhl rozdělení Německa (5 států) 1944 „Bramborový program“ (H. Morgenthau) – likvidace německého průmyslu, rozdělení na 2 státy, územní anexe – „Německo polí a pastvin“
DĚLENÍ NĚMECKA… Rozhodnutí padlo na Postupimské konferenci: Program „4 D“: demilitarizace, dekartelizace, demonopolizace, denacifikace Rozdělení na 4 okupační zóny – SSSR, USA, Francie, Velká Británie (rovněž tak rozdělen Berlín a Rakousko) Každý stát měl ze své zóny čerpat reparace Dočasné řešení – do podpisu mírové smlouvy Stalin požadoval sjednocené komunistické Německo x USA a Velké Británie chtěly udržet demokratický ráz
…SPOJOVÁNÍ NĚMECKA Velká Británie nebyla schopna svou zónu zásobovat – návrh USA na spojení zón od ledna 1947 (vznik tzv. Bizonie) - více než 50 % území, 60 % obyvatel * Během roku 1947 ztroskotala jednání o uzavření mírové smlouvy - plán USA a Velké Británie na vznik západoněmeckého státu 8. dubna 1948: připojení francouzské zóny – vznik tzv. Trizonie Zásadní úkol = připravit měnovou reformu
BERLÍNSKÝ PROBLÉM Květen 1948: SSSR oznámil provedení měnové reformy ve své okupační zóně + v Berlíně Červen 1948: ostatní velmoci oznámily vlastní měnovou reformu v Trizonii i příslušných částech Berlína Nesouhlas SSSR – hrozba blokádou
BLOKÁDA BERLÍNA „1. berlínská krize“ 24. 6. 1948 – 12. 5. 1949 SSSR zablokoval pozemní komunikace x existoval nárok na tři vzdušné koridory pro přístup do západního sektoru Západní velmoci rozhodnuty zásobovat letecky – potřeba dopravovat alespoň 4000 tun zásob denně Letiště: Tempelhof, Tegel, Gatow
BLOKÁDA BERLÍNA Celkem dopraveno cca. 1,5 milionu tun zásob Zahynulo 39 britských a 31 amerických letců – první oběti studené války Neúspěch blokády ukázal odhodlanost Západu ke konfrontaci a vůli pro vznik západoněmeckého státu
VZNIK SRN 24. května 1949: tzv. Parlamentní rada schválila Základní zákon = Německý stát nezanikl, pouze reorganizován = kontinuita Srpen 1949: volby do Spolkového sněmu (CDU/CSU, SPD, FDP, KPD) – kancléřem zvolen Konrád Adenauer Hlavní město: Bonn Stát vyhlášen 7. září 1949 Západní Berlín: samostatný stát (přidružený k SRN)
VZNIK NDR Na území okupační zóny SSSR Lidová demokracie Vládnoucí strana SED Prezident Wilhelm Pieck Tajná policie Stasi – jedna z nejobávanějších Oficiální vyhlášení 7. října 1949 Hlavní město: Berlín Rovněž navazuje na kontinuitu německého státu
STÁTNÍ SYMBOLIKA