FARC (FARC-EP)
FARC FARC - EP Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia – Ejército del Pueblo Revoluční ozbrojené síly Kolumbie – Lidová armáda Je nejstarší a v současnosti nejsilnější kolumbijskou ultralevicovou guerillovou organizací bojující proti státní armádě Oficiální datum jejího založení: 1964
Kolumbie Hlavní město – Bogota Počet obyvatel – 43 milionů Jazyk – španělština Náboženství – 90% římští katolící Státní zřízení – Prezidentská republika
Historie FARC-EP vznikla v polovině 60.let Cesta k jejímu vzniku již ve 40. letech 1948-1958 Občanská válka mezi Konzervativní a Liberální stranou OV – La Violencia - vypukla v Bogotě po zavraždění liberála Jorgeho Gaitána Povstání liberálů, ale i komunistických dělníků a rolníků – krvavě potlačeno vládními jednotkami -> CHAOS v zemi, ozbrojené oddíly konzervativců masově vraždí liberály a vyhlazují vesnice s jejich sympatizanty Reakce – Vznik partyzánských hnutí tvořených liberály i členy Komunistické strany OV – skončila v r. 1958 kompromisem mezi konzervativci a liberály -> útlum partyzánských bojů OV - Zavražděno – 300 000 Kolumbijců
Historie Po období La Violencia – Ne všichni partyzáni souhlasili s kompromisem a se složením zbraní V zemi stále přetrvává obrovská sociální nerovnost Nutná pozemková reforma, neboť: Na 300 000 rolnických farem připadalo jen 0,5% zemědělské půdy v zemi. Na 786 statkářských latifundií připadalo více než 25% veškeré zem. půdy. Další rozsáhlé plochy zemědělské půdy ve vlastnictví zahraničních společností – americká United fruit – plantáže pracující pro vývoz (banány, káva) podmínky zaměstnanců – blízké otroctví. Některá území v odlehlých částech země kontrolovaná během OV partyzány přežila i po kompromisu mezi konzervativci a liberály. Vláda nechala dlouhou tyto „republiky“ žít svým vlastním životem. (Nezávislá republika Marquetalia) Teprve pod přímým vlivem politiky USA „boje proti komunismu“ začal kolumbijský režim podnikat vojenské operace financované díky USA. )
Historie V roce 1964 – útok kolumbijské armády na Marquetalii – obrovská vojenská přesila – na vesnice shazován napalm a bomby – Marquetalia poražena. Ale partyzánské jádro přežilo a odešlo na jih do neprostupných džunglí a rozhodlo se pokračovat v boji. V čele Jacobo Arenas a Manuel Marulanda. Po pádu Marquetalie založili tzv. Jižní partyzánský blok, z něhož vznikl na konferenci oficiálně FARC. O 18 let později (1982) se konala „7. partyzánská konference“ – rozhodlo se o reorganizaci a modernizaci guerilových skupin na regulerní armádu. Ke jménu FARC se přidalo – EP (Lidová Armáda).
Guerilla – způsob boje V průběhu let se podařilo vytvořit silnou, stabilní, hierarchicky uspořádanou ozbrojenou sílu (asi 16 000 členů), schopnou vzdorovat vládě, Američanům, žoldákům, a polovojenským organizacím. FARC kontroluje asi 30 % území Kolumbie – zejména Jihovýchodní džungli a pláně při upatí And. Boj se vyznačuje: Malé skupinky bojovníků Operace probíhají v nepřehledném terénu ( taktika „zaútoč a zmiz“) Sabotáže, špionáže, únosy Výzbroj nebývá homogenní – často z ukořistěné výbavy nepřítele. Důležitým předpokladem úspěšného partyzánského boje je získání si sympatií domorodého obyvatelstva, které pak často zásobuje potravinami partyzánské skupiny. Hlavním důvodem získání obyvatelstva je fakt, že antipatie obyvatelstva mají za následek vyzrazování pozic partyzánů nepříteli, který je postupně svojí materiální a početní převahou zničí.
Nepřátelé a spojenci Nepřátelé: Kolumbijská armáda Pravicová paramilitantní organizace AUC (vznikla jako obranná reakce bohatých zájmových skupin (zejména drogových kartelů) na působení levicových FARC a ELN. Ostatní extremistické pravicové organizace a najatí žoldáci Spojenci: ELN (Národní osvobozenecká armáda) oslabená (během krvavých útoků paramilitares a žoldáků ztratila ¼ členů), špatně organizovaná. (útočí na ropovody a plynovody západních těžařských firem)
Současnot FARC je USA a EU označována jako teroristická organizace Posledních 20 let je silně napojena na narkomafii - postupná „kriminalizace“. Ročně získá miliony dolarů skrze propojení s narkomafií - klíčový zdroj příjmů, zajišťující chod celé organizace. Dále únosy, atentáty, občas i špatné zacházení s civilisty. Únosy – cíl ekonomický nebo politický Ekonomický – získání výkupného (počet unesených se odhaduje na tisíce) Politický – zbavit se pol. odpůrců, destabilizovat pol. situaci v zemi Nejznámějším politickým vězněm – Ingrid Betancourt – bývalá senátorka a kolumbijská kandidátka na prezidenta Kolumbie. Unesena v r. 2002 a osvobozena v r. 2008.
Vize do budoucna? Přesto že ovládá přes 30% území – skrze partyzánský boj nebude schopna skutečně moc převzít. (viz posledních 40 let) … Juan Manuel Santos
Zpracovala: Kateřina Iliasová, 329226 Zdroje http://www.anticapitalista.com/revo-cz/2008/03/18/revolucni-ozbrojene-sily-kolumbie-lidova-armada/ http://blisty.cz/art/21787.html http://www.valka.cz/clanek_14560.html https://is.muni.cz/auth/of/1423/BSS160/jaro2008/FARC_1.pdf http://www.youtube.com/watch?v=o4ZC_Lamx9k http://cs.wikipedia.org SVOBODOVÁ, Karolina. FARC a ELN: válka, trvající půl století. 2004, 17 l. Zpracovala: Kateřina Iliasová, 329226