Alois Jirásek (1851-1930) F.L.Věk

,, Kdo honí štěstí, sám je štván.“

Hronov – rodné město

Rodný dům

Památník Aloise Jiráska

Jiráskův rukopis

F.L. Věk F. L.Věk je největší pětisvazkové dílo a také umělecky hodnotné a vrcholné Jiráskovo dílo o našem národním obrození.

F.L.Věk Líčí život prostého lidu. Všímá si vesnice, venkovského města i Prahy. Události nejsou vymyšlené, autor čerpá z autobiografie dobružského kupce Heka, který popisoval své mládí v Benediktínském klášteře v Praze. Nemluví abstraktně o té či oné vrstvě, ale ztělesňuje ji na osobách.

Hlavní postavy František Věk (reálná osoba - skutečné jméno František Ladislav Hec/Hek z Dobrušky) - *11. 4. 1769 Dobruška, nejmladší dítě Josefa Věka, mladý chorista a filosof, představitel obrozenecké inteligence, poté kupec a národní buditel v Dobrušce. František Havránek - venkovský kantor ("chori et scholarum rector", regens chori), kmotr Františka Věka Josef Věk - kramář matka Věková - Františkova matka a Josefova manželka, pochází z českobratrské rodiny

Strádecký - znamenitý pozounista, bratranec Havránka, z Prahy Žalman - soused Věků, nekatolík (český bratr), starý tkadlec páter Matyáš - starý bibliotékář benediktinského kláštera Václav Thám - *26. 10. 1765 Praha, mladý herec, dramatický spisovatel a překladatel, vlastenec Bábi Butteauová - narozena kolem roku 1747, nezaměstnaná manželka Jacques Butteaua Jacques Butteau - narozen kolem roku 1747, vnuk herce Jacques Butteaua a syn komorníka Jean Butteaua, pracoval v divadle Paula Butteauová - *asi 1771, němá prostřední dcera Butteauových

Loty Butteauová - *asi 1769, nejstarší dcera Butteauových, mladá herečka, "hadrová panenka" Betyna Butteauová - nejmladší dcera Butteauových, herečka Vydra - profesor matematiky, jezovita, vlastenec, hradečák Šebestián Hněvkovský - kolega Věka z hodin matematiky, horlivý vlastenec

František Vladislav Hek Socha Františka Vladislava Heka v Dobrušce Rodný dům Heka v Dobrušce

Životopis Františka Ladislava Heka František Vladislav Hek obrozenecký spisovatel. Narozen 11.4.1769 v Dobrušce, zemřel 4.9.1847 v Kyšperku (Letohradu). Narodil se v rodině dobrušského kupce. Základní vzdělání získal v dobrušské městské škole. V roce 1779 odchází do Prahy, kde dokončil nejprve normální školu a od roku 1782 navštěvoval piaristické gymnázium. V Praze se dostal do styku s českou vlasteneckou společností (české divadlo, Krameriovo nakladatelství). Ve druhé polovině 80. let se vrací do Dobrušky, kde postupně přebírá otcovu kupeckou živnost. V roce 1792 se oženil. Ve svém krámku Hek nejenom obchoduje, ale také půjčuje české knihy a noviny. Byl jedním z venkovských zástupců Krameriovy České expedice. Ve svém dalším vzdělávání pokračoval jako samouk. Jeho knihovna čítala úctyhodných 3.284 svazků (roku 1806), mezi nimiž byly spisy filozofické, historické a přírodovědné. Hek se rovněž pokoušel o uvedení českého divadelního představení, což mu bylo opočenskou vrchností zakázáno.

Životopis Tři pražské novely Zikmund Winter (1846-1912) Životopis Tři pražské novely

Životopis Zikmund Winter byl prozaik, autor historických próz a historik. Pocházel z rodiny zvoníka na Starém Městě. Toto povolání zastával sám po otcově smrti, aby pomáhal uživit rodinu. Zikmund Winter po absolvování gymnázia vystudoval historii na FF UK. Jako středoškolský profesor působil rok v Pardubicích a celé desetiletí v Rakovníku, potom v Praze. Významné bylo Wintrovo působení v Rakovníku, kde mu bylo umožněno studium archivních materiálů. Z nich získal látku nejen k četným odborným studiím o kulturním životě českých měst v období 14. – 17. století, ale i pro svou činnost beletristickou. Zikmund Winter patřil k okruhu spisovatelů sdružených kolem časopisu Zvon, kde působili i Alois Jirásek a Karel Václav Rais. V umělecké próze, již začíná Winter tvořit od poloviny osmdesátých let 19. století, zobrazuje nejčastěji život řemeslnických vrstev nebo studentů a inteligence předbělohorského období. Zprvu se uspokojuje s drobnějšími příběhy, často anekdotické povahy, později je prohlubuje psychologicky. Všímá si osudů jedinců zápasících o vymanění z osudového nebo společenského předurčení.

Rakovník, město Wintrovo Busta Wintra

Díla Obálka výboru z Wintrových Rakovnických obrázků Záběr z filmu Nezbedný bakalář

Tři pražské novely Pro čest řemesla Krátký jeho svět Proti pánům

Pro čest řemesla Postavy Jan Tancidůra- tovaryš Paní Hedvika-Háza- vdova pekařská Bartoň-cechmistr cechu pekařského, konšel Koch z Kolburku- drzý Němec, dohazovač Ulom- starší tovaryš Štěpán- starší tovaryš

Krátký jeho svět Postavy Jan Pistor Třebenický-chudý týnský kantor Ondřej Marchio Žďárský- týnský školní správce Paní Marta Bognarka Kryštof Bognar- manžel paní Marty Bělohlávek- mendík Zachariás Rychlík Jiřík Sedlčanský z Kosmočova- hospodský

Proti pánům Mezi žebráky A ještě mezi žebráky Fiat Justitia Kryštof Dupák- soldát, voják Mezi žebráky A ještě mezi žebráky Fiat Justitia

Kristýna Václavíková F.L. Věk Petra Čechová Tři pražské novely