Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno Schizofrenie Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno

Úvod Psychózy - nejzávažnější duševní poruchy V minulosti slovo psychóza označovalo těžké duševní onemocnění, u kterého se předpokládalo, že spíše vzniká samo o sobě, bez zásadního přispění prostředí (endogenní), zatímco neurózy představovaly lehčí duševní poruchy s výrazným podílem prostřední na jejich vznik.

Psychózy V současnosti chápeme pojem „psychóza“ popisně, jako duševní poruchu, při které se vyskytují halucinace a bludy a dále dezorganizace řeči a chování. Příznaky psychózy se vyskytují u mnoha psychiatrických poruch, ale mají různou důležitost – u schizofrenie jsou základním a nezbytným příznakem, u organických duševních poruch a poruch nálady se mohou vyskytovat, ale nejsou nezbytné.

Psychózy Schizofrenie a její různé podtypy Schizotypní porucha Akutní a přechodné psychotické poruchy Schizoafektivní porucha. Poruchy z hlediska dětské a dorostové psychiatrie málo důležité trvalé poruchy s bludy indukovaná porucha s bludy.

Schizofrenie Nejzávažnější duševní porucha u dětí a dospívajících zásadní narušení myšlení a vnímání, stejně jako emotivity, která je neodpovídající situaci, nebo je oploštělá. Vědomí je přitom jasné a intelektuální kapacita zůstává dlouho zachována. Tyto deficity vedou k narušení normálního pocitu osobitosti, jedinečnosti a sebekontroly, takže postižený má pak pocit, že jeho intimní myšlenky, pocity a záměry jsou známé jiným lidem, což si nemocný může vysvětlovat působením různých přirozených či nadpřirozených sil – vznikají bludy.

Základní příznaky schizofrenie pocit ozvučování myšlenek, vkládání či odnímání myšlenek, vysílání myšlenek blud kontrolovaní – pocit, že tělo postiženého se pohybuje působením nějaké síly, že jeho pocity, myšlenky a činy nejsou z jeho vlastní vůle sluchové halucinace hlasů, které komentují chování nemocného nebo hovoří mezi sebou neustálé bludy jiných typů, které nejsou podmíněny příslušnou kulturou a jsou zcela nepatřičné

Další příznaky schizofrenie halucinace jiného typu poruchy řeči – tvorba nových slov (neologismy), zárazy řeči, čehož důsledkem je zmatený slovní projev katatonní chování – stavy neklidu, nástavy, vosková ohebnost, mutismus, stupor. negativní příznaky – apatie, ochuzení řeči, ochuzení emotivity, pokles vůle aj.

Pozitivní a negativní příznaky pozitivní (něco je „navíc“ oproti normě - halucinace, bludy, porucha řeči, katatonní příznaky), negativní (něco „chybí“ – oploštění emotivity, apatie, ztráta vůle) kognitivní (porušené poznávací procesy – paměť, pozornost, schopnost rozhodování, plánování aj.).

Délka trvání příznaků MKN 10 – alespoň 1 měsíc DSM-IV – alespoň 6 měsíců

Typy schizofrenie Základní podtypy schizofrenie Další podtypy paranoidní schizofrenie hebefrenní schizofrenie katatonní schizofrenie Další podtypy simplexní schizofrenie reziduální schizofrenie postschizofrenní deprese

Průběh schizofrenie Začátek schizofrenie je typický v pozdní adolescenci a mladé dospělosti. U žen je nástup v průměru o něco později než u mužů. Před 10. rokem věku vzniká 1% případů schizofrenie, před 15. rokem 4% případů, před 20. rokem již 20% případů. V dětském věku vzácná, ale má mnohem závažnější průběh a horší prognózu. Celoživotně je poměr pohlaví 1:1, v dětském věku se schizofrenie vyskytuje o něco častěji u chlapců.

Průběh schizofrenie Průběh schizofrenie je různý, nejčastěji v epizodách, které bez léčby trvají několik měsíců, poté dochází ke zlepšení. Mezi epizodami může být stav remise (pacient je zcela bez příznaků nemoci), či mohou zůstávat rezidua příznaků. Může vznikat defekt osobnosti. Jiný průběh je chronický. Účinná léčba délku epizody zkracuje, navozuje remisi a brání vzniku nových epizod.

Výskyt schizofrenie Schizofrenie se vyskytuje na celém světě ve všech kulturách asi u 1% lidí.

Příčina schizofrenie Důvod, proč vzniká schizofrenie, není dosud znám. Podílí se na tom více faktorů, které jsou biologické podstaty – genetický základ, porucha výstavby mozku aj. Schizofrenie a její příčiny jsou předmětem velmi rychle se rozvíjejícího výzkumu. Zjišťují se změny objemu a funkce mozku, výskyt schizofrenie u příbuzných pacientů, odlišné formy (alely) genů než u zdravých lidí.

Paranoidní schizofrenie U tohoto podtypu je nejnápadnější výskyt halucinací – především sluchových, „hlasů“, které komentují chování pacienta nebo si mezi sebou rozprávějí bludů (především blud pronásledování, ale i další). Paranoidní schizofrenie patří k nejčastějším formám schizofrenie.

Hebefrenní schizofrenie především dezorganizované chování, poruchy řeči jsou přítomny i další schizofrenní příznaky (halucinace, bludy), které ale nemusí být tak nápadné Hebefrenní schizofrenie připomíná karikaturu pubertálního chování s neadekvátním smíchem, bizardními pohyby, nepochopitelným chováním, řečí, v níž se vyskytují neexistující slova (neologizmy), je porušena gramatická a logická stavba řeči (inkoherence), která někdy ztrácí srozumitelnost a jednotlivá slova jsou k sobě řazena nahodile („slovní salát“).

Katatonní schizofrenie Kromě základních příznaků schizofrenie především nápadné pohybové jevy Buď útlum všech pohybů, pacient nehybně leží, nepřijímá někdy potravu a tekutiny, ale vnímá své okolí, není v bezvědomí (katatonní stupor) Nehovoří (mutismus), někdy ale automaticky vykonává některé povely, které mu vyšetřující řekne (povelový automatizmus) Jeho tělo působí jako strnulé, pasivně ohebné (vosková ohebnost) V lůžku i jinde někdy nemocný drží končetiny a hlavu v nepřirozených polohách, do kterých jsou mu vyšetřujícím umístěny (nástavy), typický je příznak fiktivního polštáře, kdy pacient leží se zvednutou hlavou, jakoby pod ní měl polštář.

Katatonní schizofrenie Jinou formou je prudký neklid, bouřlivá pohybová aktivita, bizardní, neadekvátní pohyby (manýrování), grimasování Tyto dvě formy se mohou měnit jedna ve druhou Katatonní schizofrenie je vzácnější formou, častější v méně vyspělých zemích

Simplexní schizofrenie Tento typ schizofrenie se liší od ostatních tím, že u něj nenacházíme typické psychotické příznaky (halucinace a bludy). Postupně se rozvíjí podivínské chování, mění se styl života, postižený se přestává věnovat svým zájmům, škole, či zaměstnání Zároveň se rozvíjí negativní příznaky schizofrenie: apatie, oploštění emocí, ztráta vůle Postižený sociálně selhává.

Reziduální schizofrenie Je chronickým stádiem poruchy, kdy jsou trvale přítomny negativní schizofrenní příznaky – celkové zpomalení, ztráta zájmu, pasivita, oploštění emocí, chudost řeči, zhoršení péče o sebe a zhoršení zapojení do společnosti.

Schizofrenie v dětském věku Výše uvedené popisy platí i pro schizofrenii u dětí a dospívajících V dětství jsou pak výrazné především: porucha vzorců chování abnormální pohyby a postoje desorganizace řeči poruchy vnímání a myšlení (vzácnější) porucha kognitivních funkcí porucha afektů a vysoká anxieta porucha sociálního fungování

Prognóza schizofrenie závisí do značné míry na věku, kdy se schizofrenie objeví, také na jejím průběhu i typu. Časné dětství: velmi špatná prognóza (tyto děti často končí v ústavech pro ment. retardované). Pozdější dětství a preadolescence: nejistá prognóza Adolescence: lepší prognóza, možnost i jediné ataky (zde již „klasické“ průběhy jako u dospělých)