Přednáška z anatomie pro fyzioterapeuty

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Orientace na lidském těle
Advertisements

Obecná stavba kosti. Růst a pevnost kostí. Kostní věk
BIOLOGIE ČLOVĚKA KOSTRA LIDSKÉHO TĚLA
Autor: Mgr. Miroslav Nešpořík Název: KOSTRA VY_inovace_32_PR89_20
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
VY_32_INOVACE_9C4 OPĚRNÁ SOUSTAVA
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Stavba a funkční třídění pojivové tkáně
OPĚRNÁ (KOSTERNÍ) SOUSTAVA
Opěrná soustava kostra.
KOSTRA 5. ročník.
Pohybový systém – kostra hrudníku
Úvod do pohybového systému
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
Biologie a somatologie člověka Testy -kosti
Opakování opěrná soustava
Vřetenní kost (radius)
POHYBOVÝ SYSTÉM SCHÉMATA, OBRÁZKY.
Roviny, směry a osy.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Směry a roviny tělní. Anatomická nomenklatura. Krajiny tělní.
ZÁKLADNÍ TERMÍNY ANATOMICKÉHO NÁZVOSLOVÍ
Anatomické názvosloví
OSOVÝ SKELET. KOSTRA HRUDNÍKU.
Tkáně.
Opěrná soustava Člověk patří mezi obratlovce- tzn. má pevnou osu těla- páteř tvořenou obratli a na ní navěšeny kostry horní a dolní končetiny Počet kostí.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Biologie člověka.
Základy vybraných kapitol z anatomie a fyziologie zátěže
Test Vznik člověka Kosterní soustava
Přírodopis Žáci byli poučeni o bezpečnosti práce, chování a hygienických zásadách v hodinách.
Opěrná soustava Funkce: opora, tvar těla chrání vnitřní orgány
Tkáně
Medulla ossium ( kostní dřeň ).  Hlavní hemopoetický ( krvetvorný ) orgán v organismu  Vyplňuje Cavitas medularis ( dřeňovou dutinu )  Jeden z největších.
Růst těla – Růst kostí ( do délky, do šířky) ontogenetický, prenatální vývoj (stádia morula, blastuly, gastruly, neuryly) zvětšování embrya a plodu Zábranská.
Úvod do anatomie.
Stavba kosti.
Obecná osteologie J. Riedlová.
KOSTERNÍ SYSTÉM ČLOVĚKA
Pojivové tkáně (vazivo, chrupavka, kost) = buňky + extracelulární matrix Buňky – produkují extracelulární matrix.
Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2
Kostra - skládá se přibližně z 233 kostí.
Popis svalů lidského těla
Člověk-kostra Autor: Mgr. Iveta Váňová VY_32_INOVACE_12_Člověk-kostra Vytvořeno v rámci projektu „EU peníze školám“. OP VK oblast podpory 1.4 s názvem.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_09_KOSTRA.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Tkáně. Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Pokuste se vystihnout pojem tkáň soubor tvarově podobných buněk s určitou,
Název školy: Základní škola a Mateřská škola při dětské léčebně, Janské Lázně, Horní promenáda 268 Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_01_PŘ8_BO.
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_03_PŘ8_BO
Lidské tělo - kostra.
Člověk-kostra Autor: Mgr. Iveta Váňová VY_32_INOVACE_12_Člověk-kostra
Lebka - Cranium Funkce: chrání mozek, smysly (zraku, sluchu…)
Biologie člověka vědní obory: anatomie fyziologie
SOMATOLOGIE Mgr. Pavlína Krbcová.
Anatomie Úvod do studia.
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
Opěrná soustava.
Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání – svalstvo, polohy
KOSTERNÍ SOUSTAVA Tvoří kostra těla.
Úvod do biologie člověka
Opěrná soustava Autor: Mgr.Diana Mücksteinová
Téma: Tkáně.
Hustá pojiva Pojiva oporná
Opěrná (kosterní) soustava Kostra lidského těla
ORIENTACE NA LIDSKÉM TĚLE
Tkáň soubor buněk stejného tvaru a funkce Tkáň v lidském těle:
Transkript prezentace:

Přednáška z anatomie pro fyzioterapeuty 6.10.04 Petr Šifta

Učební texty Radomír Čihák: Anatomie I.,II.,III. Borovanský: Anatomie I.,II. Dylevský a spol.: Funkční anatomie Feneiz: Obrazový anatomický slovník Sinělnikov: Anatomie

Základní anatomická poloha Vytvořená pro určování směrů Vzpřímený stoj s horními končetinami visícími volně podle těla Dlaně jsou obrácené dopředu, palec ruky je tedy prst vnější Pozn.:v této poloze se dostanou obě předloketní kosti rovnoběžně vedle sebe

Anatomické názvosloví Označení rovin: 1. Rovina mediální: dělí člověka na dvě poloviny 2. Roviny sagitální: jsou další roviny rovnoběžné s rovinou mediální 3. Roviny frontální: rovnoběžné s čelem 4. Roviny transverzální: horizontální, probíhají tělem napříč

Prostorové znázornění rovin těla

Označení směrů Na trupu: Inferior – dolní Cranialis – směrem k hlavě Superior – horní Inferior – dolní Cranialis – směrem k hlavě Kaudalis – směrem k dolnímu konci Anterior – přední Posterior- zadní Ventralis- přední Dorsalis – zadní internus – vnitřní Externus – vnější Dexter- pravý Sinister – levý Superficialis – povrchový Profundus - hluboký

Označení směrů Distalis – vzdálenější od trupu, směr ke končetině Na končetinách Proximalis – bližší k trupu Distalis – vzdálenější od trupu, směr ke končetině Superior – horní Inferior – dolní Anterior – přední Posterior – zadní Medilais – vnitřní Lateralis – zevní, vnější

Označení směrů Na předloktí a ruce Ulnaris – vnitřní, blíž k ulně Radialis – vnější, blíž k radiu Palmaris (volaris) – dlaňový Dorsalis – hřbetní Na bérci a noze Tibialis – vnitřní, blíž k tibii Fibularis – zevní, blíž k fibule Plantaris – chodidlový Dorsalis - hřbetní

Označení směrů

Obecná cytologie Cytologie je nauka pojednávací o stavbě buňky (viz učebnice cytologie a histologie) V lidském těle je asi 25 x 1015 buněk Buňky, které zůstanou po oddělení u sebe a jsou tvarově a funkčně podobné, tvoří TKÁŇ

Přehled tkání Epithely: kryjí volný povrch, vystýlají dutiny v organismu, buňky jsou těsně a pevně k sobě spojené Vazivo: skládá se z mezibuněčné hmoty (kolagenní fibrily, elastické fibrily, retikulární fibrily) a buněk (fibroblasty, retikulární b., tukové b., pigmentové b. TYPY VAZIVA: 1) Mesenchym 2) Kolagenní vazivo 3) Rosolovité vazivo 4) Retikulární vazivo 5) Elastické vazivo 6) Tukové vazivo

Přehled tkání Chrupavka, buňky chondrocyty, uložené v mezibuněčné hmotě – základní složka Chondromukoid (polymer mukoproteinu a chondroitinsulfátu) Druhy chrupavek 1) Chrupavka hyalinní (v rané fetální době tvoří největší část skeletu). V dospělosti jsou z ní chrupavky kloubní, přední úseky žeber,, chrupavky, hrtanu, průdušek a bronchů 2) Chrupavka elastická je součástí příklopky hrtanové, boltce ušního 3) Chrupavka vazivová je hlavním materiálem meziobratlových disků, menisků, disků

Přehled tkání Kost: osteoblasty- buňky jejichž činností vzniká kost. Produkují základní hmotu, postupně se jí obklápějí až jsou v ní zcela zality, mění se v Osteocyty Svalová tkáň: hladké svalstvo, příčně pruhované svalstvo, srdeční svalovina Nervová tkáň: nervová buňka - neuron

Osteologie Nauka o kostech Kostní tkáň je tořená dvěma hlavními formami: Substantia compacta, substantia spongiosa – ta tvoří kostní trámčinu Každá kost je kryta periostem, ten umožňuje výživu+ kostitvorba Vývoj a růst kosti: Desmogenní osifikace – osifikace z vaziva, chondrogenní osifikace, osifikace z růstových chrupavek Osifikační proces je zahájen osteoblasty, buňka diferencovaná s mezenchymu a uložená podél cév. Ty produkují prekurzory základní hmoty

Osteologie II Prekurzory základní hmoty se měí polymerací v osteocyty. Osteoklast: mnohojaderná buňka, která odbourává kost => neustálá přestavba kosti

Axiální systém Os occipitale Páteř- columna vertebrae pánev

Columna vertebrae

Columna vertebrae Počet obratlů Jednotlivé rozdíly Spojení páteře Pohyby v jednotlivých úsecích

Žebra Žebra pravá (prvních 7 párů)- na konci jsou spojené chrupavkou přímo s hrudní kostí Žebra nepravá ( 8.-10. pár) – chrupavkou jsou skloubená s chrupavkami předchozích žeber. Žebra volná (11., 12. pár) – volně zakončená

Sternum Manubrium sterni Corpus sterni Processus xiphoideus

Juncturae thoracis- spojení hrudníku Articulationes costovertebrales: a) art. Capitum costarum-spojení hlavice žeber s těly obratlů b) art. Costotransversariae – spojení hrbolků žeber s příčnými výběžky obratlů.

Spojení žeber