Biologické, psychologické a sociální dimenze kvality života u handicapovaných osob. Kvalita života u chronických onemocnění. Její rozdíly podmíněné pohlavím. Hana Kalová
Změna vzorů myšlení
„Jak to vidí pacient“
MODELY NEMOCI: ♣ BIO-MEDICINSKÝ ♣ BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ Nejsou alternativní, jsou komplementární, tj. vzájemně se doplňují!
Kvalita života podmíněná zdravím HRQOL – Health Related Quality of Life
HEALTH REALTED QUALITY OF LIFE 1982 Health Insurance Experiment, HIE .Provedla slavná RAND- Corporation USA Výzkum dopadu zdravotního pojištění na zdravotní stav (dotazník,108 otázek) 1992 Medical Outcomes Study, MOS ( USA, Velká Británie ) (dotazník, počet redukován na 20 otázek, později rozšířen na 36 otázek )
chronických onemocnění Kvalita života u chronických onemocnění
Gender
Muži x ženy
Biologické, psychologické a sociální dimenze kvality života u handicapovaných osob. Kvalita života u chronických onemocnění. Její rozdíly podmíněné pohlavím.
HYPOTÉZY Kvalita života je u nositelů chronických onemocnění a to i ve stadiu remise nižší, nežli je tomu u všeobecné populace 2. Tento jev je výrazněji patrný u žen ve srovnání s muži
Probandi a metoda
Probandi n = 354 muži n = 163 ženy n = 191 průměrný věk mužů: 55,1 let průměrný věk žen: 57,5 let
Probandi – gender n = 354
4 nosologické jednotky: Chronické onemocnění pohybového aparátu Ischemická choroba srdeční Nespecifické střevní záněty stavy po prodělané meningoencephalitis
Nositelé chronického onemocnění pohybového aparátu n = 149 Nositelé ICHS s vyjádřeným algickým syndromem n = 99 Nositelé NSZ n = 57 Stavy po proběhlé meningoencephalitis n = 49
Probandi dle onemocnění
Probandi z hlediska Gender nositelé chronického onemocnění pohybového aparátu muži n = 41, ženy n = 108 nositelé ICHS muži n = 75, ženy n = 24 nositelé NSZ muži n = 16, ženy = 41 stavy po proběhlé meningoencephalitis muži n = 31, ženy n = 18
Probandi dle gender a onemocnění
METODA Použití dotazníkového nástroje SF – 36, v metodice HRQOL 8 domén: - fyzické funkce - fyzické omezení rolí - emoční omezení rolí - fyzické a emoční omezení sociálních funkcí - bolest - duševní / mentální zdraví - vitalita - všeobecné vnímání vlastního zdraví
VÝSLEDKY Kvalita života u chronických onemocnění je ve stadiu remise nižší ve všech 8 hodnocených doménách.
Chronická onemocnění pohybového aparátu
Ischemická choroba srdeční
Nespecifické střevní záněty
Stavy po prodělané Meningitis/ meningoencephalitis
VÝSLEDKY Ženy jsou postiženy výrazněji než muži.
Nositelé chronického onemocnění pohybového aparátu. Výsledky podskupiny žen vyjádřené jako procenta výsledků mužů u: 1,67 0,60 0,98 2,38 0,84 1,06 0,92 1,49 Platí! Pakli u je větší nežli 1,64, je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.
Nositelé ICHS. Výsledky podskupiny žen vyjádřené Jako procenta výsledků mužů u: 2,9 0,4 0,07 1,73 1,64 2,06 2,35 1,63 Platí! Pakli u je větší nežli 1,67, je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.
Nositelé NSZ. Výsledky podskupiny žen vyjádřené jako procenta výsledků mužů u: 0,73 0,33 0,92 0,33 1,03 1,59 2,26 1,34 Platí! Pakli u je větší nežli 1,68, je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.
Stav po prodělané meningoencephalitis. Výsledky podskupiny žen vyjádřené jako procenta výsledků mužů u: 2,75 2,48 2,14 3,10 3,41 2,44 2,87 1,73 Platí! Pakli u je větší nežli 1,68 je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.
ZÁVĚR Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Hypotéza č. 2 byla potvrzena. Kvalita života je u nositelů chronických onemocnění a to i ve stádiu remise nižší, nežli je tomu u všeobecné populace. Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Tento jev je výrazněji patrný u žen ve srovnání s muži. Hypotéza č. 2 byla potvrzena.
DOPORUČENÍ PRO PRAXI Nositelé chronických onemocnění a to i ve stádiu remise by se měli stát příjemci zdravotních a sociálních intervencí. Tyto intervence se nesmějí týkat pouze fyzického stavu, ale i psychických a sociálních aspektů nemoci. Ženy, zejména pokud jde o nositelky chronických onemocnění si zasluhují soustředěnou a zvýšenou pozornost. Měly by se přednostně stát příjemci cílených zdravotních a sociálních intervencí.