Ekologie živočišných společenstev

+ - Společenstvo: soubor populací, které se mohou vzájemně ovlivňovat komenzalismus, saprofagie,... mutualismus - predace, parazitismus konkurence („apparent competition“) amensalismus, zlomyslnost top-down – disturbance, predace faktory nevyhnutelně ovlivňující populace bottom-up – konkurence o (limitované) zdroje

Povaha mezidruhové konkurence interferenční konkurence exploatační populace A populace B Princip konkurenčního vyloučení (competitive exclusion) předpokládán u velmi blízkých druhů ve skutečnosti účinnější u vzdálených taxonů (mravenci a hlodavci, ryby a vodní ptáci, hmyz a nektarivorní ptáci) čas populace A populace B zdroj čas

Povaha mezidruhové konkurence gradient prostředí (zdrojů) úspěšnost rozdělení ekologických nik

Povaha mezidruhové konkurence konkurence vede k oddělení nik (v ekologickém i evolučním čase), poněvadž zvýhodňuje jedince, kteří budou odlišní od jedinců konkurenčního druhu ne každé oddělení nik je dokladem konkurence, často jde prostě o nezávislou evloluci pokud jsou vlastnosti druhu vyselektované konkurencí v evoluční minulosti druhu, hovoříme o duchu konkurenční minulosti („ghost of competition past“)

Povaha mezidruhové konkurence CHARACTER DISPLACEMENT – posun znaků týká se většinou znaků spojených se získáváním potravy dobře pozorovatelný na skupinách s relativně stejnorodou potravou (semenožravci, masožravci)

Povaha mezidruhové konkurence O co si druhy konkurují: potrava úkryty, hnízdní prostředí bezpečí před predátory (apparent competition) počet vyvedených mláďat koňadry klesá s množstvím modřinek obsazení hnízd modřinkami klesá s množstvím koňader

Species pool Povaha mezidruhové konkurence – problém koexistence Mechanismy koexistence rovnovážné – reakce na populační hustotu vlastního druhu musí být silnější než na cizí rozdělení nik (u ptáků a savců typicky dominantní specialista x subordinantní generalista) prostorové oddělení (role heterogenity, případně fragmentace prostředí) regulací něčím jiným než zdroji (top-down), ale pozor na „apparent competition“ negativní frekvenční závislost II. nerovnovážné – po dlouhé době by došlo k vyloučení, ale trvá dostatečně dlouho, aby se oba druhy udržely disturbance zvýhodňující konkurenčně slabší druh s vyšší rychlostí růstu funkční ekvivalence druhů – neutrální teorie diverzity („community drift“) – k. vyloučení se zpožďuje migračními omezeními mezi neutrálními společenstvy, dosycování speciací disturbance reprodukce imigrace speciace Species pool

Povaha mezidruhové konkurence – shrnutí a poučení konkurence je potenciálně všudypřítomná, snižuje reprodukční zdatnost a může vést ke konkurenčnímu vyloučení může vést k oddělení nik a posunu znaků nemusí být fatální, pokud jsou druhy prostorově odděleny, pokud jejich populace jsou regulovány shora nebo je dominantní konkurent nějak trvale znevýhodňován když jsou si druhy ekologicky blízké, může být konkurenční vyloučení extrémně pomalé konkurence může být jemná a difuzní, ale i když není skoro detekovatelná v ekologickém čase, může být – díky optimalizaci – veledůležitá v evoluci

Populační konsekvence predace

Populační konsekvence predace může predátor ovlivňovat početnost kořisti? může predátor regulovat početnost kořisti? jak se populace predátora a kořisti vzájemně ovlivňují?

Populační konsekvence predace

Populační konsekvence predace populace predátora Nejjednodušší cykly: predátor limitován výhradně kořistí a vice versa populace kořisti

Populační konsekvence predace lumík norský Dicrostonyx groenlandicus – čtyřleté cykly, provázené o rok zpožděnými cykly hranostaje Mustela erminea několik dalších predátorů, ale všichni reagují přesuny a nikoli populační dynamikou

Populační konsekvence predace 1. komplikace: kořist může být limitována zároveň zdroji vede to ke stabilizaci populačních dynamik, amplituda cyklů má tendenci se zmenšovat

Populační konsekvence predace funkční odpověď I. typu Populační konsekvence predace 2. komplikace: funkční odpověď predátora nemusí být lineární DESTABILIZACE – amplituda cyklů se zvětšuje až třeba k vymření (predátor účinně reguluje jen při nízkých početnostech kořisti, poněvadž „handling time“ je konstantní) funkční odpověď II. typu vyžírací tlak predátora STABILIZACE – kořist má možnost se vzpamatovat při nízkých počtech, kdy jí predátor nežere (buď se ukrývá, nebo se mu to nevyplatí) funkční odpověď III. typu Výsledná populační dynamika záleží na „handling time“, růstové rychlosti kořisti i predátora, nosné kapacitě kořisti a interakcích predátora, a může být tedy skoro jakákoli populační hustota kořisti

Populační konsekvence predace – opakování a další poučení predace většinou (ale nikoli nutně!) snižuje populace kořisti regulace populace kořisti je složitá, poněvadž populace predátora různě reaguje populační cykly jsou v přírodě časté (zvláště v jednodušších ekosystémech), ale jen zřídka lze prokázat, že souvisí s interakcí dravec-kořist populační dynamiky mohou mít různou formu, poněvadž jen velmi vzácně jsou „čisté“; ovlivňují je další interakce (i se sebou samým! viz okoun) predátor může ovlivňovat populace kořisti i tehdy, je-li jeho funkční role (z hlediska energetického) zanedbatelná – „ekologie strachu“