Senát Říma a senát Konstantinopole – cesta od mocného politického centra k městské radě Mgr. Jana Malaníková

Senát

Doba královska Počátky – tradiční výklad dějin Vznik za vlády krále Romula

Doba královská Počet? 100, 300 Změny počtu

Doba královská Koho si král vybral?

Doba královská Pravomoc senátu: 1. poradní sbor krále 2. vobla nového krále 3. interrex

Doba republiky Jedna ze složek smíšeného státního zřízení Jmenování, obecná kritéria Zemědělství, velký pozemkový majetetek

Doba republiky Hierarchické členění Počty: 300, 600, 900, 1000

Doba republiky Jednání senátu

Doba republiky -oprávnění Poradní sbor úředníků Finance Zahraniční politika Náboženské a morální tradice Dohled nad činnosti úředníků Správa provincií Povolení triumfu

Usnesení Senatus consultum Senatus consultum ultimo

Smrt Caesara

Principát Vliv císaře Složení senátu Augustus: počet 600, census milión sesterciů Lex Julia de senatu z r. 9 n. l. Názor císaře

Složení senátu

Principát-oprávnění Poradní sbor principa a úředníků Správa státní pokladny Dohled nad mravy a náboženstvími Potvrzení principa v jeho funkci prostřednictvím lex de imperio Soudní pravomoc: soudil případy zpronevěry; urážky majestátu; cizoložství a pomluvy pokud se týkala senátorů; zneužití veřejné moci, vykořisťování místodržitelů Dig. 49.2,2 Ulp. za císaře Hadriána uzákoněno, že se od senátního rozsudku nezlez odvolat.

Principát-oprávnění Legislativní pravmoc- usnesení senátu měla platnost zákona (Dig. 1. 3, 9); převážně usnesení týkající se právního postavení osob, dědictví a veřejného pořádku Jmenoval úředníky a kněze – tato pravomoc převzal po lidových shromážděních

Dominát Zmenšení vlivu Nepřítomnost císaře Vznik konstantinopolského senátu Složení senátu, velký počet až 2000 – čestné úřady, dvorské úřady, …

Dominát Valentinian I., r. 372 n. l. – 3 senátorské stupně: Clarissimi Spectabiles Illustres Komunikace s císařem – problém; vysílání poselstev k císaři

Dominát-oprávnění Potvrzení a volba císaře – vobla císařů v období dominátu spíše v rukou vojska nebo císařů, kteří si volili své spoluvladaře nebo nástupce Poradní sbor císaře a úředníků – úpadek; dva senáty, císař mimo Řím, vliv císařských rad a dvorů Soudní pravomoc Legislativní pravomoc Dohled nad pořádkem ve městě Volby městských římských úředníků

Konstantinopolský senát 330 n. l. trvalé sídlo císařského dvora = Konstantinopol, druhé hlavní město říše Zřídil senát – nižší status, 300 členů

Konstantinopolský senát 357 n. l. Constantius II. rozdělil senátory podle geografické příslušnosti (V. a Z.); rozdělení sféry vlivu Větší provázanost s císařským dvorem

Senát – městská rada Poradní sbor Řím centrum – senát podíl na moci Úpadek: císař, jeho nepřítomnost, konstatinopolský senát Pokles významu Říma = pokles významu senátu V pozdním období však císař a římský senát netvořili jediné jednotné centrum říše. Došlo k rozdělení sfér vlivu mezi římským a konstantinopolským senátem před samotným rozdělením římské říše. Senát po celou dobu své existence byl poradcem toho, kdo jej svolával – král, úředníci, císaři. V období dominátu spíše opět poradní sbor úředníků a rádce v otázkách, které mu předložili, proto se může jevit jako městská rada.

senátor

Děkuji za pozornost