Členění životního cyklu (různé pohledy z hlediska vývojové psychologie) Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Členění životního cyklu Členěním životního cyklu jedince se zabývá mnoho českých i zahraničních psychologů, např.: V. Příhoda S. Freud E. H. Erikson J. Piaget

Václav Příhoda * 7. 9. 1889 v Sánech u Poděbrad zemřel 18. 11. 1979 v Praze český filozof, pedagog a psycholog zabýval se pedagogikou a vývojovou psychologií roku 1966 mu byla udělena medaile J. A. Komenského za celoživotní práci dílo: Úvod do pedagogické psychologie (1956) Ontogeneze lidské psychiky I – IV

Členění podle Příhody Tato periodizace pochází z 50. let 20. stol. Rozvoj autenatální (před narozením): 0. – 3. měsíc – zárodečně embryologický r. 4. – 7. m. – fetální 8. – 9. m. – prenatální První dětství – nemluvně: 1. natální (0 – 10 dnů) 2. novorozenecké (10 – 60 d.) 3. kojenecké (2 – 12 m.) - batole: mladší (1 – 2 roky) starší (2 – 3 roky)

Druhé dětství – předškolní (3 – 6 let) – prepubescence (6 – 11 let) Pubescence – 11 – 15 let Hebetické období – postpubescence (15 – 20 let) – mecitma (20 – 30 let) Životní stabilizace – 30 – 45 let Počátek involuce – 45 – 60 let Senescence – 60 – 75 let Kmetství – 75 – 90 let Patriarchium – 90 a více let

Sigmund Freud http://cs.wikipedia.org/wiki/Sigmund_Freud

* 6. 5. 1856 v Příboru zemřel 23. 9. 1939 v Londýně česko–rakouský lékař, psychiatr a neurolog autor teorie psychoanalýzy zabýval se výklady snů, lidskou sexualitou, teorií libida aj. Dílo: Studie o hysterii (1895) Výklad snů (1900) Psychoanalytické chorobopisy Mimo princip slasti (1920) Masová psychologie a analýza já (1921)

Členění podle Freuda afektivní prožívání, vývoj pudového života, dynamické stránky života, zákonitý přesun erotogenních zón: I. Orální stadium (0. – 1. r.) – sání (nasycení) – orálně agresivní (růst zubů a kousání) II. Anální stadium (2. – 3. r.) - v tomto období výchova k tělesné čistotě – anus je centrem odměn i frustračních prožitků

III. Falické stadium (4. – 7. r.) zvědavost, sourozenci, sex. aktivita rodičů, masturbace – nesnadné stadium – pokud ho dítě překoná, otevře se mu normální psychický vývoj, jinak je toto stadium základem pro vznik neuróz dítě si v rodinném prostředí osvojuje základní normy období kooperativních her (rozdělení rolí, jasné představy o pohlaví) incestní fantazie – intenzivní zájem o rodiče stejného pohlaví (identifikace s tímto rodičem je cesta k poznání sebe sama; základ pro vytváření trvalých vztahů v dospělosti)

IV. Latentní stadium (6. – 12. r.) relativní stabilita zaměření na osvojování kulturních hodnot, poznatků a diferencovaných soc. rolí organizováno a posilováno superego ví, že je správné skrýt svoji sexualitu V. Genitální stadium (12. – 15. r.) navazování kontaktů mimo rodinu sexuální přání již nejsou incestní

Erik Homburger Erikson * 15. 6. 1902 ve Frankfurtu nad Mohanem zemřel 12. 5. 1994 v Harwicku (USA) americký psychiatr a psychoanalytik (německého původu) pokládán za stoupence neofreudismu pokus o rozpracování psychoanalytické periodizace kromě biologických faktorů si všímá i společenských, kulturních a historických podmínek vývoje dětí na rozdíl od Freuda prodloužil vývojový pohled na celý život, vývoj nekončí v období dospívání (epigenetický diagram)

Členění podle Eriksona vývoj osobnosti je vázán na biologické, kulturní, společenské a historické faktory ovlivňující vývoj dítěte na každém stupni vývoje musí jedinec vyřešit základní psychologický rozpor – po jeho vyřešení získává ctnost a pokračuje v rozvoji osobnosti

0 - 1 rok; díky péči matky získává dítě základní pocit důvěry v životě, ctností získanou v tomto období je naděje 1 - 3 roky; rozpor mezi pocitem autonomie a studu v závislosti na požadavcích okolí 3 - 6 let (předškolní věk); konflikt mezi vlastní iniciativou a pocity viny, vývoj svědomí 6 - 12 let; konflikt mezi snaživostí v práci a pocitem méněcennosti; „vstup do života“; ctností je kompetence

12 - 19 let (věk dospívání); hledání vlastní identity v konfliktu s nejistotou ohledně vlastní role mezi lidmi; ctností je věrnost 19 - 25 let (mladá dospělost); jedinec je připraven splynout s druhou osobou, objevuje hranice své intimity; ctností je láska 25 - 50 let (dospělost); pocit generavity (touha tvořit) se dostává do konfliktu s pocitem osobní stagnace; ctností je schopnost pečovat o někoho nebo něco 8. od 50 let (pozdní dospělost, stáří); pocit osobní integrity (vyrovnanosti), která se projeví přijetím vlastního života, je v konfliktu s pocitem zoufalství a strachu ze smrti; ctností je moudrost

Jean Piaget http://cs.wikipedia.org/wiki/Jean_Piaget

* 9. 8. 1896 zemřel 16. 9. 1980 švýcarský filozof, přírodní vědec a vývojový psycholog teorie kognitivního vývoje gestalt – znalosti získané v jednom stádiu studia zkušeností vedou prudce k novému (vyššímu) stádiu pochopení jeho teorie kognitivního vývoje stále ovlivňuje různé oblasti vědy

Členění dle Piageta 4 stadia kognitivního vývoje: Sensorimotorické stadium: od narození do 2 let života - děti poznávají svět pomocí pohybů a smyslů a získávají vědomí stálosti objektů Předoperační stadium: od 2 do 7 let - používání jazyka, egocentrické myšlení 3. Stadium konkrétních operací: od 7 do 12 let - dokáže logicky přemýšlet o konkrétních událostech, pochopit stálost počtu, množství a hmotnosti 4. Stadium formálních operací: 12 let a více - dokáže logicky myslet o abstraktních pojmech

Prameny VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-308-0. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sigmund_Freud http://cs.wikipedia.org/wiki/Jean_Piaget