Včela medonosná Apis mellifera L. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

KLASIFIKACE VČELY Říše: Živočichové (Animalia) Kmen: Členovci (Arthropoda) Třída: Hmyz (Insecta) Řád: Blanokřídlý (Hymenoptera) Podřád: Štíhlopasí (Apocrita) Čeleď: Včelovití (Apidae) Rod: Včela (Apis) Ukázka pracujícího včelstva Včelu řadíme mezi blanokřídlý hmyz. Je to jeden z nejznámějších zástupců společenského hmyzu. Původně žila jen v Evropě, Asii a v Africe. Do Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu byla přivezena až v 17. století. Svá hnízda staví na chráněných místech.

STAVBA TĚLA VČELY Včela patří do kmene členovců. Její tělo se skládá ze tří hlavních částí: hlavy, hrudi a zadečku. Tyto části jsou od sebe odděleny zúžením, které včelám umožňuje pohyblivost. Hlava (1) - S hrudí je spojena tenkým zúžením umožňujícím pohyb. Na bocích temene hlavy má včela dvě složené oči a na vrcholu temena tři jednoduché oči, rozmístěné do tvaru trojúhelníku. Tykadla (2) - Jsou dvě článkovitá ústrojí umístěná vedle sebe v jamkách přibližně ve středu přední strany hlavy nad čelním štítem. Na tykadlech se nachází mnoho smyslových orgánů, s jejichž pomocí včela dovede vnímat čichová a hmatová podráždění. Hruď (3) - Hlavní funkci hrudi je být nosičem orgánů pohybu – křídel a nohou. Nohy (4) - Včela má 3 páry nohou, které slouží k pohybu, k vytváření řetízků s ostatními včelami, k předávání voskových šupinek, ke sběru a ukládání pylu a k čištění tykadel. Nohy také nesou chemické a mechanické receptory. Nejvíce známé je ústrojí na třetím páru nohou – zvané košíčky, do nichž včela sbírá pyl. Křídla (5)- Na každém boku hrudní části má včela jeden pár blanitých křídel. Pohyb křídel nahoru a dolů ve tvaru osmičky zajišťují hrudní svaly. Důležitou funkcí je rovněž schopnost pohybem křídel účinně větrat úl. Zadeček (6) - V zadečku včely jsou uloženy zažívací orgány, medový váček, jedová žláza, vzdušné vaky a žihadlo. Žihadlo na konci zadečku je duté a je napojeno na jedový váček, na svém konci má háček. Tento háček znemožňuje po bodnutí vytažení žihadla z rány, včela si tak po bodnutí vytrhne žihadlo i s jedovým váčkem a následně umírá.

VÝVOJOVÁ STÁDIA VČELY Vajíčko Larva Předkukla Kukla Dospělec LARVY KUKLY Vajíčko pokládá matka včely medonosné do dělničí či trubčí buňky plástu nebo do mateří misky. Do včelí buňky a mateří misky klade vajíčka oplozená, do trubčích buněk vajíčka neoplozená. Vajíčko je bílé, tyčinkovité a lehce zakřivené, má délku 1, 3 - 1, 8 mm a hmotnost okolo 0, 130 mg. Larva vylíhlá z vajíčka není ještě vůbec podobná včele a musí projít celou dokonalou proměnou, než se z ní stane dospělec. Tělo larvy tvoří hlava a 13 článků. Pokožka larvy má bílou barvu. Larvy jsou v prvních hodinách dlouhé přibližně 1, 5 - 2, 0 mm a směrem k hlavě a zadečku se zužují. V buňkách jsou larvy stočeny bříškem dovnitř a s postupem růstu se napřimují, až vyplní téměř celý objem buňky. Předkukla má v mateřské buňce, tzv. matečníku, vytvořený zámotek jen na bocích a ve vrchní části buňky. Do tohoto zámotku se larva zapřádá po zavíčkování buňky. Jednotlivé vnější části těla předkukly už začínají narůstat do tvarů podobných dospělé včele. Kukla je čtvrtým stádiem vývoje včely. Během této doby se kukla nehýbe a je v buňce natočená hlavou směrem k otvoru buňky. Ve stádiu kukly nastává přeměna vnitřních orgánů. Živiny potřebné pro látkovou přeměnu a na tvorbu nových orgánů čerpá kukla ze zásob proteinů, glykogenu a tuku, které si vytvořila v larválním stádiu. Dospělec vylézá z buňky po vykousání víčka. Celkový vývoj matky trvá 16 dní, dělnice 21 dní a vývoj trubce činí 24 dní.

VČELSTVO Včely žijí ve společnosti, kterou nazýváme včelstvo. Včelstvo je zpravidla složeno z jedné matky, mnoha dělnic a určitého množství trubců. Množství trubců závisí na síle včelstva, dostupnosti potravy (pylu) a na roční době. Každý člen včelstva je na ostatních členech závislý natolik, že jeden bez druhého nedovede plnit svou funkci a následně zahyne. Mezi včelami funguje dokonalá dělba práce: Matka - Úlohou matky je klást vajíčka, aby zabezpečila obnovu včelstva. Délka jejího života je 5 let, přičemž denně naklade 1500 vajíček. Dělnice - Vykonávají pro včelstvo všechny ostatní potřebné práce, např.: vyhledávání a přinášení potravy (nektar, medovice, pyl a voda), zpracovávání medu z nektaru a medovice, konzervování pylu, dále pak stavbu plástů, krmení matky, trubců a plodu, střežení vchodu do úlu, úklid, čištění a větrání úlu a udržování jeho správné teploty a řadu dalších činností. Trubec – Úlohou trubce je oplodnit mladé matky. V případě potřeby pomáhá díky své vyšší tělesné teplotě zahřívat včelí plod.

VÝZNAM CHOVU VČEL Albert Einstein jednou řekl, že až vymřou včely, lidstvo je přežije jen o čtyři roky. Včely lidé chovají pro dva hlavní důvody: Získávání včelích produktů (med, vosk, propolis, mateří kašička, jed a pyl). Pro opylovací činnost. Existují totiž plodiny (např.: ovocné stromy), bez jejichž opylení včelami by nebyla zajištěna úroda. Včely se na opylovaní podílí z 90%.

OPAKOVÁNÍ Rozhodni, zda následující tvrzení jsou pravdivá, či nikoliv. Chybná tvrzení oprav: Včela medonosná se řadí mezi blanokřídlé a není společenským hmyzem. (Ano/Ne) Tělo Včely medonosné je složeno ze tří hlavních částí, které jsou spojeny zúžením pro dosažení maximální pohyblivosti. (Ano/Ne) Vývojová stádia včely jsou: larva - kukla - dospělec. (Ano/Ne) Včely dělnice kladou nová vajíčka a včela matka se o ně později stará. (Ano/Ne) Včely medonosné chováme jen a výhradně pro med. (Ano/Ne) Odpověz na následující otázky: Jak nazýváme společenství včel? ............................................................................................................................................... Jaký je význam chovu včel? ............................................................................................................................................... Vyjmenuj složení včelstva a napiš, jaký úkol má každý člen. …………………………………………………………………………………………….. Napiš vše, co jsi si zapamatoval ze stavby těla Včely medonosné. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dela_medonosn%C3%A1 30.12.2009 http://www.foxymonk.com/Atlas_zvirat.php?detail=32 30.12.2009 http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=45 30.12.2009 Obrázky: Př. [cit. 2009-27-01]. Dostupné pod licencí Creative Commons, na http://www.wikipedia.org/. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bienen_mit_Brut_2.jpg 30.12.2009 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bee1web.jpg 30.12.2009 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Apis_mellifera_bi.jpg 30.12.2009 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Drohnenpuppen_79d.jpg 30.12.2009 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bienenwabe_mit_Eiern_und_Brut_5.jpg 30.12.2009 Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.