Včela Medonosná Kristýna Kavková 8. Ročník 2010 Přírodopis

Prezentace na téma: "Včela Medonosná Kristýna Kavková 8. Ročník 2010 Přírodopis"— Transkript prezentace:

1 Včela Medonosná Kristýna Kavková 8. Ročník 2010 Přírodopis
Zdroje : Wikipedie, Kniha o včelách, Ekologie a Příroda Včela Medonosná

2 Včela Medonosná : Včela medonosná patří mezi blanokřídlí hmyz a je to jeden z nejznámějších zástupců společenského hmyzu. Původně žila jen v Evropě, Asii a v Africe. Do Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu byla přivezena až někdy v 17. století. Svá hnízda staví na chráněných místech přičemž sou jednotlivě plástve (plásty) umístěny vedle sebe. Má nejvyšší hospodářské využití.

3 Včela Medonosná : ŘÍŠE : živočichové KMEN : členovci TŘÍDA : hmyz
ŘÁD : blanokřídlí PODŘÁD : štíhlopasí ČELEĎ : včelovití ROD : včela

4 Včela Medonosná : Vývoj včeli : Vajíčko vajíčko a larvy larva
před kukla kukla dospělec (imago) včela s částečně vysunutým sosáčkem

5 Včela Medonosná : Včely žijí ve společnosti, kterou nazýváme včelstvo. Včelstvo je zpravidla složeno z jedné matky, mnoha dělnic, a určitého množství trubců, závisejícího na síle včelstva, dostupností pylu a roční době. Do určité míry je odchod trupců podmíněn i genetickými vlastnostmi a stářím matky. Jednotliví členové včelstva jsou na sobě závislí tak, že jeden bez ostatních nedovede plnit svou funkci a následně zahyne. Mezi včelami funguje dokonalá dělba práce. Včelí tělo se skládá ze tří částí. Hlava, hruď a zadeček, které jsou od sebe odděleného zúžením, jenž umožňuje pohyblivost. Oporu svalstva umožňuje vnitřní kostra. Dvě oči po stranách hlavy a tři jednoduché oči na vrcholu temena. Ve srovnání s lidským okem je u včel horší rozlišování barev. Například špatně rozeznává červenou barvu. Na rozdíl od člověka vidí ultrafialové barvy a náležité toho využívá při hledání květin.

6 Včela Medonosná : K vidění používá pouze složené oči, jednoduché oči používá pouze na světelné dráždění. Včelí tykadla jsou dvě článkovitá ústrojí ve středu přední strany hlavy. Včelí hruď má v larválním vývojovém stádiu 3 hrudní články, v dospělosti má včela hruď složenou ze 4 článků. Včela má 3 páry nohou, které slouží nejen k pohybu, ale i k vytváření řetízků s ostatními včelami, k předávání voskových šupinek, sběru a ukládání pylu, čištění tykadel.

7 Včela Medonosná :

8 Včela Medonosná : Včela má po bocích hrudi dva páry blanitých křídel. Křídla jsou na povrchu pokrytá množstvím drobných chloupků. Pohyb včelích křídel za letu je tak rychlý, že není možné sledovat jednotlivé kmity. Včela dokáže letět nejen dopředu, ale i stát v letu na místě. Zadeček včel obsahuje zažívací orgány, medový váček, jedovou žláza, vzdušné vaky a žihadlo. Žihadlo na konci zadečku je duté, napojené na jedový váček. Na konci má žihadla je háček, aby po bodnutí nešel vytáhnout z rány. Včela  po vytržení žihadla i s jedovým váčkem později umírá. Vytržené žihadlo ještě chvíli vypouští jed do rány.

9 Včela Medonosná : Rojení je přirozený způsob rozmnožování včelstev. Při rojení se včelstvo rozdělí na dvě části. Stará matka vyletí s prvním rojem a zabydlí se ve vyhlédnuté dutině. Silné včelstvo se může vyrojit i vícekrát v jedné sezóně. Včelí dělnice jsou to samičky, které mají nevyvinuté pohlavní orgány. Dělnice vyrůstají do velikosti mm a jejich hmotnost se pohybuje okolo 100 mg. Líhnou se z oplodněných vajíček a v hlavní snůšce se jich v úlu nachází dělnic , v době zimního klidu  000.

10 Včela Medonosná :

11 Včela Medonosná : Pokud včelstvo přijde o matku a nedokáže si odchovat matku, dojde k vzájemnému krmení dělnic mateří kašičkou, která způsobí aktivaci jejich vaječníků. Taková včela ale není schopna se spářit s trubcem, proto klade vajíčka neoplodněná, z nichž se líhnou trubci.

12 Včela Medonosná : Trubec je včelí sameček. Měří mm a váží okolo 220 mg a nemá žihadlo. Trubci se líhnou z neoplozených vajíček. Trubci žijí zpravidla jen v letním období. Může jich být několik set až pár tisíc. Na konci léta jsou trubci vyhnáni z úlu.