Hvězdy
Je nebeské těleso, které září vlastním světlem. Tím se liší od planet, komet, měsíců a mlhovin, které vidíme na obloze proto, že jsou osvětlovány Sluncem nebo blízkou hvězdou.
Slunce je hvězda, která je ze všech hvězd nejblíže k Zemi. Svítí nejjasněji, osvětluje ovzduší Země, a proto ostatní hvězdy během dne nevidíme.
Jeden z nejznámějších obrazů vesmíru. Ukazuje velké sloupy vodíku a prachu v Orlí mlhovině. Jsou tak husté uvnitř, že z nich gravitace tvoří hvězdy. Jejich světlo prosvítá na vrcholu sloupů. Tyto oblasti překotného zrodu hvězd jsou od nás vzdáleny 7 tisíc světelných roků.
Globule – zárodek hvězd
Hvězda je složena ze dvou částí – z té kterou vidíme, protože z ní unikají fotony do kosmického prostoru (atmosféra) a z neviditelné (tj. nitro). Prakticky veškerá hmota je skryta v nitru – přestože atmosféra je mnohem rozsáhlejší. V nitru jsou plyny stlačeny vlastní gravitací do vysokých hustot, kdežto atmosféra je velice řídká. Její základní činností jsou termojaderné reakce – probíhající v jádru hvězdy. Tam je nejvyšší teplota a vodík se přeměňuje v helium a později v těžší prvky. Uvolněná energie z termojaderných reakcí prosakuje ze žhavého jádra hvězdy k chladnějšímu povrchu a odtud uniká do kosmického prostoru jako světlo a jiné druhy záření.
Stavba žijící hvězdy Jaderný reaktor je v jádru
materiál, z něhož jsou tvořeny hvězdy, je velmi žhavý plyn – plazma nejnižší teploty na povrchu hvězd jsou ºC nejvyšší teploty hvězd jsou ºC hmotnost hvězd je různá, asi miliónkrát větší než hmotnost Země nejmenší hvězdy jsou jen desettisíckrát hmotnější než Země největší mají hmotnost desetmiliónkrát větší než Země
Jasnost a vzdálenost hvězd Řada stejných pouličních lamp se nám jeví různě jasná podle vzdálenosti. Podobně tomu je i se stejně velikými hvězdami se stejnou zářivostí. Jasnost hvězdy nezávisí pouze na její velikosti a zářivosti, ale také na její vzdálenosti od nás.
Trojhvězda Alfa Centauri a Jižní kříž