1.1. Sociologie C Úvodní cvičení v akademickém roce 20011/2012 Vyučující : Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. Fakulta sociálních studií - katedra sociologie

Základní informace k organizaci výuky 2.Obsah a průběh cvičení 3.Požadavky k plnění studijních povinností 4.Literatura 5. Vstup do problematiky sociologického výzkumu – zadání zápočtového projektu

3.3. Základní informace k výuce Sociologie C: 1/1 Forma ukončení předmětu: zápočet/Zkouška Požadavky na ukončení předmětu Poskytování studijních materiálů

4.4. Tematická struktura 1.Základní terminologie – věda, výzkum, sociologický výzkum. Význam a funkce sociologického poznání. Předmět sociologického výzkumu a výzkumná paradigmata. Příklady sociologických výzkumů. Empirický sociologický výzkum a jeho etapy. Projekt sociologického výzkumu. 2.Kvantitativní sociologický výzkum. Vztah statistiky a sociologického poznání. Statistický soubor, statistická jednotka, druhy statistických znaků. Pojmy hypotéza, operacionalizace, dekompozice. 3.Techniky sběru dat. Dotazník, rozhovor, pozorování, anketa, studium písemných pramenů. Základní pravidla tvorby dotazníku, formulace otázek. Druhy pozorování a typy rozhovorů. Okolnosti realizace anket. 4.Statistická procedura a její použití v sociologickém výzkumu. Základní a výběrový soubor, vyčerpávající a výběrová šetření. Výběrový soubor a problém reprezentativnosti. Základní podmínky reprezentativnosti výběrových šetření. Variabilita, výběrový chyba, spolehlivost. Reprezentativní, kvazi-reprezentativní a nereprezentativní výběrové postupy.

5.5. Tematická struktura 5. Zpracování dat, ověřování hypotéz, závěrečná zpráva, prezentace výsledků. Postup zpracování empirických dat. Kódování a kódový klíč. Třídění empirických dat: třídění prvého a druhého stupně. Popis třídění prvého stupně: relativní četnosti, variační rozpětí, modus, medián. Kontingenční tabulka a zjišťování souvislostí proměnných. Testování nulové hypotézy. 6. Kvalitativní výzkum a jeho role v sociologickém poznání. Výhody, nevýhody, možnosti a omezení. Techniky kvalitativního výzkumu. Využití biografické metody v kvalitativním výzkumu.

6.6. Povinná a doporučená literatura Zich, F. (2010): Úvod do sociologického výzkumu. Praha. VŠFS: EUPRESS. Mišovič, J. a kol. (2010): Od A do Z ve výzkumech veřejného mínění. Těšín: Orego. Reichel, J. (2009): Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada. Disman, M. (2002): Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Hendl, J. (2005): Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha: Portál. Hendl, J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál.

7.7. V jaké společnosti žijeme? Od laického k sociologickému pohledu Tradiční…………………………..Moderní Otevřená…………………………Uzavřená Věkově stará…………………….Věkově mladá Chudá…………………………….Bohatá Rovnostářská………………….....Zásluhová Diskriminující……………………Nediskriminující Více vzdělaná……………………Méně vzdělaná Konkurenceschopná…………….Nekonkurenceschopná Spravedlivá……………………....Nespravedlivá

8.8. Úvodem k sociologickému výzkumu – smysl lidského poznání

9.9. O poznávání světa, o tom laickém i vědeckém Svět lze poznávat perspektivou běžného každodenního prožívání – role informací, zkušeností, intuice, hodnot, subjektivity – v tomto případě jde o laické poznání. Je takové poznání dostačující? Jaká jsou jeho omezení? Poznávací proces světa lze systematizovat a organizovat s využitím exaktních metod a postupů – v tomto případě jde o vědecké poznání. Rozdíly každodenního a vědeckého poznání: Jazyk blízký skutečnosti x abstraktní jazyk Vyhýbání se pochybnostem x systematizace pochybností Rutinní jednání x reflektované metodické jednání Neorganizované poznávání x organizované poznávání Je sociologie vědou? Je sociologie vědou?

10. V jaké společnosti žijeme? Od laického k sociologickému pohledu Tradiční…………………………..Moderní Otevřená…………………………Uzavřená Věkově stará…………………….Věkově mladá Chudá…………………………….Bohatá Rovnostářská………………….....Zásluhová Diskriminující……………………Nediskriminující Více vzdělaná……………………Méně vzdělaná Konkurenceschopná…………….Nekonkurenceschopná Spravedlivá……………………....Nespravedlivá

11. Věda Věda Věda představuje: a) soubor utříděných poznatků b) proces vytváření těchto poznatků Základní cíle vědy jsou teorie Teorie jsou systémem pojmů a tvrzení, umožňujícím porozumět fenoménům světa, vysvětlovat, předpovídat, kritizovat Vědecký výzkum slouží vědě k získávání nových poznatků a prověřování dílčích částí teorie Výzkum je systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy Sociologický výzkum – zahrnuje systematické šetření, popis, analýzu a výklad společenských jevů založených na sběru informací o konkrétním předmětu sociologického zájmu

12. Věda a její paradigmatický základ Věda a její paradigmatický základ Vědou je takový obor, kde komunita vědců přijímá shodné paradigma. Jinak řečeno, věda je to, co za vědu považují vědci v daném oboru Podle T. Kuhna je vědou ten obor, kde skupina vědců zastává shodné paradigma – tzv. koncept „normální vědy“ Je sociologie „normální vědou“?

13. Paradigma v sociologii Jak rozumět pojmu paradigma? - označuje převládající názor přijímaný badateli určité vědecké disciplíny za vzorový -též model vědy, tradice zkoumání, struktura představ, koncepcí, hodnot, postupy řešení -sociologie je věda multiparadigmatická Paradigma v sociologii: určitý pohled na společnost, na sociální skutečnost v sociologii panuje paradigmatický pluralismus a) faktualistické (svět jako objektivní realita, sociální fakta) b) behaviorální ( základem je chování lidí v sociálním kontextu) c) definiční (svět definován jedincem, interpretace reality – tzv. Thomasův teorém – není ani tak důležité, jaké věci objektivně jsou, ale jak jim lidé rozumějí, jak je definují a podle toho jednají)

14. Paradigma v sociologii autorita metodologie optika PARADIGMA problematika jazyk teorie

15. Výzkumná paradigmata v sociologii - kvantitativní a kvalitativní přístupy výzkumu Kvantitativní výzkum (pozitivistické paradigma) jako snaha vysvětlit – cílem je testování hypotéz logika je deduktivní omezený rozsah informací o velkém počtu jedinců redukce počtu pozorovaných proměnných a redukce počtu sledovaných vztahů mezi proměnnými snadná generalizace poznatků na populaci vyžaduje silnou standardizaci – vysoká reliabilita, nízká validita Kvalitativní výzkum (interpretativní paradigma) jako snaha porozumět – cílem je vytváření nových hypotéz, nové teorie logika je induktivní mnoho informací o malém počtu jedinců silná redukce počtu sledovaných jedinců problematická reprezentativnost slabá standardizace – vysoká validita, nízká reliabilita

16. Výzkumná specifika v sociologickém (sociálním) výzkumu – iluze dokonalosti vědeckého poznání v sociálních vědách 1) Předmět poznání – sociální jev - zkoumáme vždy v redukované podobě – sociální svět je proměnlivý a složitý 2) Empirické údaje jsou poznamenány vysokou mírou nepřesnosti – faktor subjektivity (výzkumník x respondent) – Thomasův teorém definice situace 3) Výzkumné závěry v sociálních vědách mohou mít jen pravděpodobnostní charakter – přiznejme si, že vědecké výsledky v exaktních oborech jsou přesnější, spolehlivější, mají univerzálnější platnost, produkují nálezy determinisitického charakteru

17. Zadání zápočtového projektu Projekt sociologického výzkumu

18. 1) Teoretická část 1) Teoretická část a) Obecnější charakteristika tématu - zdůvodnění výběru tematiky, aktuálnost a) Obecnější charakteristika tématu - zdůvodnění výběru tematiky, aktuálnost b) Definice problému – na co se v rámci tématu konkrétně zaměřím, co budu řešit? b) Definice problému – na co se v rámci tématu konkrétně zaměřím, co budu řešit? c) Cíle - záměr výzkumu a výzkumné otázky c) Cíle - záměr výzkumu a výzkumné otázky d) Hypotéza – vstupní předpoklad d) Hypotéza – vstupní předpoklad e) Aktuální stav řešené problematiky – kdo, kde a jak se tematikou zabýval/zabývá? e) Aktuální stav řešené problematiky – kdo, kde a jak se tematikou zabýval/zabývá? 2) Metodická část 2) Metodická část a) Jak získat data? Technika sběru empirických dat – rozhovor, dotazník, pozorování, experiment? a) Jak získat data? Technika sběru empirických dat – rozhovor, dotazník, pozorování, experiment? b) Koho zkoumat? Vymezení souboru objektu zkoumání b) Koho zkoumat? Vymezení souboru objektu zkoumání c) Jak vybrat vzorek? Výběrový postup c) Jak vybrat vzorek? Výběrový postup d) Jak zpracovat data? Způsob analýzy dat d) Jak zpracovat data? Způsob analýzy dat 3) Plán výzkumu 3) Plán výzkumu a) časový plán a) časový plán b) finanční plán b) finanční plán c) organizace výzkumu – personální zajištění c) organizace výzkumu – personální zajištění d) výstupy – publikace, konference, semináře d) výstupy – publikace, konference, semináře