Dokumentace nálezů herbáře apod..

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Léčivé rostliny na Vysočině
Advertisements

Lukáš Petr 5. A Stonek.
Urči, o kterou rostlinu se jedná
Vědecké rodové jméno Aquilegia se odvozuje od latinského „aquila“ = orel a v některých národních jazycích je také podle orla pojmenován. Stejně pravděpodobný.
Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny
Sterilní trávy (to jako že zrovna nekvetou)
Přírodovědný seminář – přírodopis – 6. ročník
Stonek Mgr. Helena Roubalová
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Listnaté stromy a keře 4. ročník
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Bukovité a Břízovité.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: SMRK
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BŘÍZOVITÉ I.
STONEK KAULOM.
Rozmanitost organismů, třídění organismů
Šáchorovité (Cyperaceae)
Třídění rostlin - stonek
BYLINY A KEŘE LESA 14..
Jak třídit odpad - prezentace
Rostliny rybníka a jeho okolí 2
ŠÁCHOROVITÉ CYPERACEAE.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: ŠÁCHOROVITÉ
Rostliny rybníka a jeho okolí
Základní postupy v biologii
ČLOVĚK A PŘÍRODA Přírodopis
M1: LESNICKÁ BOTANIKA KRYTOSEMENNÉ DŘEVINY ČELEĎ: BUKOVITÉ I.
Rostlinné orgány - stonek
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ
TLUSTICOVITÉ Crassulaceae.
Autor modulu: Ing. Radim Církva
PROČ ROSTLINA KVETE Při opylení je pylové zrno přeneseno u nahosemenných rostlin na nahé vajíčko nebo u krytosemenných rostlin na bliznu pestíku. Květy.
Léčivé rostliny a byliny - sběr a způsoby přípravy Sběr Pro sběr je důležité nejen rostliny dobře znát, ale i dbát na to, aby se sbíraly ve správný čas,
LISTNATÉ STROMY A KEŘE V OKOLÍ ŠKOLY
POVRCHY ROSTLIN Stavba rostlinné buňky
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: JILMOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: JAVOROVITÉ II.
Obvody základních obrazců
ČÁSTI TĚLA KVETOUCÍCH ROSTLIN
Stavba rostlinného těla Stonek
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: SÍTINOVITÉ
Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
Hluchavkovité Autoři: Lukáš Pala – Tvorba, informace, obrázky
Mykologické praktikum Daniel Dvořák. sbíráme celé plodnice (i s bazí třeně - důležité znaky!) sbírat (pokud možno) reprezentativní materiál – mladé i.
STONEK.
JSOU TO: DŘEVINY A BYLINY.
Rákos má podzemní až 4 m dlouhé oddenky, z nichž vyrůstají silná vzpřímená stébla s až 50 cm dlouhými listy. Rákos obecný je velmi statná vytrvalá.
Stonek Stavba rostlinného těla vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
Zakládání a tvorba herbářů Základní škola a Mateřská škola Valašské Meziříčí, Poličná 276, okres Vsetín, příspěvková organizace projekt č. CZ.1.07/1.4.00/
VY_32_INOVACE_Sib_III_08 Třídění rostlin Název projektu: OP VK Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/ OP Vzdělání pro konkurenceschopnost.
STONEK. Stonek2 STONEK Nadzemní rostlinný orgán Vegetativní orgán Stonek3.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu
STONEK ROSTLINY.
ROSTLINY BOTANIKA = věda o rostlinách.
Pracovní činnosti – 8. ročník, Úprava rostlin pro suchou vazbu
BOTANIKA Procvičování pojmů
zpracovaný v rámci projektu
Čeleď Arekovité Štěpánková Tereza Votrubová Karolína Maršál Jakub.
Šáchorovité (Cyperaceae)
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Liliovité (Liliaceae)
Anotace Program slouží k procvičování a opakování přírodovědného učiva ve 4. ročníku.
Vegetativní rostlinné orgány
ČÁSTI KVETOUCÍCH ROSTLIN (výklad)
Projekt: OP VK Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Autor:
Bobovité (fabaceae).
Herbář Pokyny a postup.
Perokresba podle předlohy, 7. ročník
Vzdělávací materiál v rámci projektu EU peníze školám
Transkript prezentace:

Dokumentace nálezů herbáře apod.

Proč dokumentovat nálezy Dobře sebraný materiál je nezbytným předpokladem pro botanické studium (ekologie, fenologie, fytogeografie, floristika). Herbářová položka je dokladem o výskytu určitého druhu na konkrétním místě v určité době. Rostliny sbíráme jako a) doklad o výskytu určitého taxonu b) doklady pro pozdější přesnou determinaci c) materiál dokumentující určité morfologické vlastnosti d) materiál pro další morfologické studium e) materiál pro výstavní a demonstrační účely f) dokladový materiál k experimentální práci

Carl von Linné alias Linnaeus http://linnaeus.nrm.se/botany/

Technika sběru exkurzní zápisník lupa dloubák, zahradnická lopatka nebo starý nůž „igelitové“ sáčky nebo tašky kartónové desky s novinami (formát A4) papírové lístky

Preparace a sušení provizorní lokalizační lístky (čísla šatnových bloků, dlouhé a úzké ústřižky papíru, samolepky s čísly) zakládáme do novin nebo pijáků a prokladů z lepenky osvědčilo se vrstvení: dva dvojlisty novin, rostlina, dva dvojlisty novin, lepenka, dva dvojlisty noviny… sušíme v lisu nebo zatížíme balík aspoň knihami překládáme nejméně druhý, třetí a pátý den noviny nebo „pijáky“ necháme vysušit lze použít zdroj umělého tepla

Sběr růží (Rosa sp.) v době květu sbíráme dvě až tři větve s květonosnými větévkami a větévky s horní části keře s několika listy po odkvětu (asi 10 dní) sbíráme dvě až tři plodonosné větévky a doplníme je částí sterilních větévek (vrchol s několika listy a střední část s třemi až čtyřmi listy

Herbářová položka suchá vylisovaná rostlina na listu papíru s připojenou schedou (etiketou) rostliny bez sched jsou bezcenné vhodný je silnější balicí papír nebo ještě lépe speciální trvanlivé papíry s různou strukturou povrchu na obou stranách: rostliny klademe zásadně na drsnou stranu používáme list nebo dvoulist formáty: A3 (297 x 420 mm), popř. 29 x 45 cm rostliny rovnoměrně rozmístíme lepíme bankovní lepicí páskou nebo papírem přes silné části (nikdy ne izolepou!), popř. přišíváme provizorně lze pro domácí herbář použít noviny

Péče o herbář rostliny po 5–15 položkách ukládáme do obálek – dvojlistů papíru obálky balíme do balíků (nejlépe 15–25 cm vysoké) a vkládáme mezi kartónové nebo dřevotřískové desky možné je uložení do krabic s vyklápěcím víkem nebo přední stěnou, popř. volně přímo na regály skříní řadíme podle určovací příručky, abecedně nebo podle Genera Siphonogamarum (Dalla Torre & Harms 1900– 1907) pravidelně desinfikujeme (sirouhlík, plynování) nebo vymrazujeme (-18 °C aspoň po tři dny) herbář je trvale ohrožen pisivkami, rušníky, kožojedy, červotočem chlebovým a vrtavcem bylinářským

Sběr vrb (Salix sp.) sběr kvetoucích prýtů je vhodné doplnit sběrem letních listů nesbíráme listy z výmladků posoudíme a poznamenáme lámavost výhonů a vzhled borky sloupneme kůru z dolní části prýtu, aby bylo možné posoudit přítomnost lišt (S. aurita, S. cinerea…)

Sběr hlohů (Crataegus sp.) k určení jsou nezbytné plody, a proto je třeba sbírat koncové části větví (asi 25 cm dlouhé) s dobře vyvinutými plody sterilní prýty a letorosty jsou bezcenné dbáme na to, abychom vždy sbírali pouze z jednoho keře

Sběr pupalek (Oenothera sp.) v terénu poznamenáme zbarvení střední žilky na svrchní straně listu, zbarvení stonku, „tečkování“ stonku“, délku a šířku korunních lístků a postavení vrcholu stonku (přímý vs. nicí)

Sběr ostřic (Carex sp.) snadná preparace k determinaci je třeba mít nejdolejší listy (pochvy), úplné květenství, samičí květy, mošničky, popř. zralé plody část oddenku (trsnatý vs. dlouze plazivý) na jedné lokalitě sebereme raději několik trsů

Sběr trav (Poaceae) snadná preparace nejsou napadány škůdci k determinaci je třeba mít podzemní oddenky nebo kořeny (trsy vs. dlouhé výběžky) přízemní i lodyžní listy (pochvy) úplné květenství, nejlépe v době květu u některých druhů jsou důležité obilky (Bromus sp., Stipa sp.) listy na příčný řez (Festuca sp.) na lokalitě sbíráme více rostlin složená stébla fixujeme proužkem papíru

Sběr vodních rostlin týká se rodů Myriophyllum, Batrachium, Callitriche, Utricularia, Lemna, Potamogeton aj. vyjmeme z vody a okamžitě zakládáme někdy vyjímáme z vody za pomoci tvrdého papíru schnou rychle, ale je třeba překládat

Sběr sukulentů týká se rozchodníků (Sedum sp.) a netřesků (Sempervivum sp.). před sušením spaříme vařící vodou lze vložit v mikrotenovém sáčku na krátkou dobu do mikrovlnné trouby je třeba častěji překládat

Literatura Křísa B., Skalická A., Slavíková Z. & Šourková M. (1994): 5. Cévnaté rostliny. – In: Křísa B. & Prášil K. [eds.], Sběr, preparace a konzervace rostlinného materiálu, pp. 148– 183, Univerzita Karlova v Praze, Praha.