Plagiarismus Úvod do studia

Definice Plagiarus- v latině únosce, plagiarii- piráti, co někdy unášeli děti Objekt: co se plagiarizuje, text, jeho části, věty, myšlenky který byl vzat (půjčen, ukraden): použití, kopírování, špatně parafrázovaný- je zde prvek nesprávné aktivity z určitého zdroje: kniha, učebnice, článek, internet; nemusí jít o psaný text někým bez (dostatečného) odkazu a s nebo bez úmyslu podvádět.

Při zkoušení, co je pro vás z dlouhodobého hlediska užitečnější? Naučit se odpovědi nazpaměť nebo pochopit podstatu a vysvětlit ji vlastními slovy?

Obvyklé důvody plagiarismu studenti vidí, že někomu škola studium ulehčuje, má neoprávněné výhody časový tlak- nestíhám, chci si pomoct nedostatečná kontrola- risk se vyplatí nedostatek zájmu o předmět, případně nedostatek schopností splnit podmínky bez podvodu původní text je tak dobrý, že ho nedokážou změnit každý to dělá, proč se mám mořit zbytečně navíc, nikdo není chycen nechci zklamat rodinu, ztrapnit se před kolegy úkol je nesmyslný, zadání zbytečné, učitel na to kašle atd.

Příklad Původní text: Maastrichtská smlouva prošla na cestě své ratifikace těžkými zkouškami. Velká Británie trvala na oficiální možnosti neúčasti na společné měně (myšlenkou zde bylo, že všichni ostatní členové by museli přijmout euro, jakmile splní daná kritéria) a Sociální chartě. I přes tyto podmínky ze strany Britů euroskeptici z Konzervativní strany málem způsobili pád svého vlastního premiéra Johna Majora během ratifikace Maastrichtské smlouvy v britském parlamentu. Dánští voliči přímo odmítli Smlouvu v referendu, ale změnili svoje rozhodnutí v referendu číslo dvě, když Dánsku byla poskytnuta jistá možnost neúčasti na jednotné měně a v otázkách obrany. Francouzský prezident Francois Mitterand postoupil smlouvu referendu v očekávání mohutného „ano“, což by podpořilo její perspektivu (referendum ve Francii není závazné). Až historie zhodnotí, že své „ano“ dalo pouhých 51,4 % Francouzů. Smlouva byla zpochybněna jako protiústavní Nejvyšším soudem v Německu, ale nakonec byla uznána jako kompatibilní s německou ústavou. Maastrichtská smlouva vstoupila v platnost v listopadu (BALDWIN, Richard, WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, 2008, s. 48)

Doslovný plagiarimus Lisabonská smlouva není prvním dokumentem primárního práva, jehož ratifikace byla problematická, připomenout lze osud Maastrichtské smlouvy, kde se střetly zájmy mnoha států. Velká Británie trvala na oficiální možnosti neúčasti na společné měně (myšlenkou zde bylo, že všichni ostatní členové by museli přijmout euro, jakmile splní daná kritéria) a Sociální chartě. I přes tyto podmínky ze strany Britů euroskeptici z Konzervativní strany málem způsobili pád svého vlastního premiéra Johna Majora během ratifikace Maastrichtské smlouvy v britském parlamentu. Dánští voliči přímo odmítli Smlouvu v referendu, ale změnili svoje rozhodnutí v referendu číslo dvě, když Dánsku byla poskytnuta jistá možnost neúčasti na jednotné měně a v otázkách obrany. Ve Francii se v referendu pro Smlouvu vyslovilo jen o něco více než polovina hlasujících. I přes tyto problémy smlouva nakonec vstoupila v platnost. (BALDWIN, Richard, WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, 2008, s. 48) První věta je autorovo vlastní, pak ale určitou část přebírá doslovně, aniž by použil uvozovky. Pozměněný závěr už na věci nic nemění, stejně jako uvedení zdroje. Kdyby dal kolem zkopírované části uvozovky (a přiznal zdroj), nejednalo by se o plag., hodnocení by ale nebylo vysoké, osobní vklad autora by byl malý.

Mozaika Ratifikace Maastrichtské smlouvy nebyla jednoduchá. Velká Británie trvala na neúčasti na společné měně a Sociální chartě. I přes tyto podmínky euroskeptici z Konzervativní strany málem způsobili pád premiéra Johna Majora, když v britském Dolní sněmovně smlouvu schválili jen velmi těsně. Dánští voliči potvrdili smlouvu až ve druhém referendu poté, co byla jejich poskytnuta jistá možnost neúčasti na jednotné měně a v otázkách obrany. Smlouva byla zpochybněna před německým Ústavním soudem, ale nakonec byla uznána jako kompatibilní s německou ústavou. Maastrichtská smlouva vstoupila v platnost v listopadu (BALDWIN, Richard, WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, 2008, s. 48) Autor je mění určité části textu, případně je vynechává, jedná se o neakceptovatelné využití původního zdroje.

Shrnutí Podle Baldwina a Wyplozse prošla Maastrichtská smlouva při své ratifikace „těžkými zkouškami“, ať již se jednalo obtíže v britském parlamentní, těsná dánská a francouzská referenda či soudní spory v Německu (BALDWIN, Richard, WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, 2008, s. 48). Akceptovatelné, muselo by se ale také zohlednit vůči zbytku textu. V této podobě se totiž skoro jedná o obecně známou informaci. Důležité je, aby práce nebyla „poskládána“ jen ze shrnutí, obsahovala i vlastní vklad pisatele.

Úprava/parafráze Autoři (zde citace) se domnívají, že Maastrichtská smlouva prošla „těžkými zkouškami“ a dávají příklady ratifikací ve Velké Británii, Francii, Dánsku a Německu. Nezmiňují přitom problémy, které se v téže době objevily ve vnitřních kruzích Evropské komise a Evropského parlamentu (a další pokračování argumentace) Správné použití. Lepší než shrnutí, lze třeba použít jen logiku nebo argumentační pořadí původního zdroje, parafráze může být daleko delší než původní text, může vysvětlovat složitější část tohoto textu.

Stag a plagiarismus

Předběžná kontrola vlastní práce na: