Pč_136_Kovy_Nejčastěji používané kovy v technické praxi Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Pč_136_Kovy_Nejčastěji používané kovy v technické praxi Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva. Slouží k lepšímu pochopení významu předmětu v běžném životě. Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách pracovních činností Je určen pro předmět Pracovní činnosti a ročník 6.

KOVY Kovy jsou chemické prvky a jsou hojně průmyslově využívány pro svoje ojedinělé fyzikální vlastnosti a pro snadnou zpracovatelnost. První zpracování kovů bylo uskutečněno asi 7 tisíc let před našim letopočtem na území dnešního Turecka. V průmyslu se označení kovy také obecně používá pro kovové materiály - slitiny kovů nebo kovů s nekovy.

Nejčastěji používané kovy v technické praxi Mezi nejčastěji používané kovy v technické praxi řadíme : Ocel Hliník Měď Cín Olovo Zinek A jejich slitiny

OCEL Ocelové tyčky Ocel je slitina železa, uhlíku a dalších legujících prvků, která obsahuje méně než 2,11 % uhlíku. V praxi jsou jako ocele označovány slitiny, které obsahují převážně železo. Při obsazích uhlíku vyšších než 2,14 % se hovoří o litinách.

Ocelárna Výroba oceli : Výroba oceli je metalurgický proces, při kterém se ze surového železa vyrobeného ve vysoké peci získává slitina železa s uhlíkem a dalšími chemickými prvky. Výroba oceli probíhá v ocelárnách. Množství uhlíku je sníženo na požadovanou úroveň stejně jako nečistoty jakými jsou síra a fosfor. Naopak do slitiny jsou dodávány další, tzv. legující prvky, např. mangan, křemík, hliník, chróm, nikl apod.

Vlastnosti a využití oceli Vlastnosti oceli : oceli jsou nejčastěji používanými kovovými materiály. Legováním uhlíkem, přidáním dalších prvků a kombinací tepelného zpracování je možno ovlivnit vlastnosti ocelí v širokém rozmezí a tak jejich vlastnosti přizpůsobit druhu použití. Využití oceli : Ocel se využívá zejména pro nosné konstrukce staveb pro velmi namáhané konstrukce průmyslových hal a architektonicky náročných staveb. Využívá se při stavbě mostů, lávek či různých typů schodišť. Pro své estetické vlastnosti je také vyhledávána u řady umělců. Ocel je zároveň stále základním materiálem ve většině odvětví strojírenství. Využití oceli jako výztuže při výrobě železobetonu

Hliník Hliník (chemická značka Al, latinsky Aluminium), je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích. Neušlechtilý stříbřitě šedý, snadno oxidující, kujný kov, elektricky velmi dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje zejména ve formě sloučenin, nejznámější rudou je bauxit. Hliník byl v kovové formě izolován roku 1825 dánským fyzikem Hansem Christianem Oerstedem Hliník je třetím nejvíce zastoupeným prvkem v zemské kůře. Podle posledních dostupných údajů tvoří hliník 7,5–8,3 % zemské kůry.

Bauxit Bauxit je směsicí několika minerálů zahrnující hydroxidy hliníku, oxid hlinitý a oxidy železa. Většinou se dříve klasifikoval jako minerál, ale současná literatura uvádí bauxit jako horninu. Svůj název dostal podle vsi Les Baux-de-Provence v jižní Francii. Bauxit je základní horninou pro výrobu hliníku. Výroba hliníku je energeticky náročný proces, proto je hliník ceněný kov.

Vlastnosti a využití hliníku Vlastnosti hliníku : Hliník je v čistém stavu velmi reaktivní, na vzduchu se rychle pokryje tenkou vrstvičkou oxidu Al2O3, která chrání kov před další oxidací. Hliník a slitiny hliníku jsou velmi dobře svařitelné téměř všemi metodami svařování. Výjimkou je slitina dural, která je svařitelná obtížně. Využití hliníku : vyrábějí se z něj některé drobné mince, kuchyňské nádobí a příbory. Po vyválcování do tenké folie se s ním setkáme pod názvem alobal. Ve stavebnictví se používají lisované hliníkové profily, ze kterých se vyrábějí např. okna a dveře. Vzhledem k poměrně dobré elektrické vodivosti se kovového hliníku užívá jako materiálu pro elektrické vodiče. Hliník, latinsky Aluminium

Měď Měď (chemická značka Cu latinsky Cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od starověku. Vyznačuje se velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí, dobře se mechanicky zpracovává a je odolný proti atmosférické korozi. Je základní součástí řady velmi důležitých slitin a mimořádně důležitý pro elektrotechniku. Měď je v zemské kůře přítomna poměrně vzácně Mezi největší světové producenty mědi patří především Chile, Peru a USA v Novém Mexiku a Utahu. Významná ložiska měděných rud se dále nalézají v Zairu, Zambii, Kanadě, Kazachstánu a Polsku. 45% mědi se využívá k výrobě slitin (bronz = měď + cín, mosaz = měď + zinek)

Použití mědi MĚĎ Měď se používá např. pro: střešní krytiny – vzhledem k vysokým nákladům především pro pokrývání střech chrámů, věží, historických staveb a podobně materiál pro výrobu odolných okapů a střešních doplňků trubic pro rozvody technických plynů elektrických vodičů jak pro průmyslové aplikace (elektromotory, elektrické generátory, …),tak pro rozvody elektrické energie v bytech apod. při výrobě elektronických součástek, např. integrovaných obvodů kotlů a zařízení pro rychlý a bezeztrátový přenos tepla chladičů např. v počítačích, automobilech a průmyslových zařízeních kuchyňského nádobí Klempířství MĚĎ

Cín Cín, chemická značka Sn (latinsky Stannum) patří mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku především jako součást slitiny zvané bronz. Má velmi nízký bod tání a je dobře kujný a odolný vůči korozi. Nachází využití při výrobě slitin (bronz, pájky), v potravinářství při dlouhodobém uchovávání potravin (pocínování konzerv, cínové fólie) a při výrobě uměleckých předmětů. Před objevením porcelánu byl cín důležitým materiálem pro výrobu talířů, konví a číší. Později byly z cínu odlévány i drobné hračky (cínoví vojáčci), sošky, pamětní medaile apod. V současné době je těžiště využití kovového cínu v potravinářství. Cínový vojáček

Olověná kulka nábojnice Olovo Olověná kulka nábojnice Olovo chemická značka: Pb (lat. Plumbum) je těžký toxický kov, který je znám lidstvu již od starověku. Má velmi nízký bod tání a je dobře kujný a odolný vůči korozi. Olovo začali lidé používat již v dávnověku, protože jeho rudy jsou poměrně dobře dostupné. Nejstarší dochovaný předmět pochází z období 2000 př.n.l. V poslední době se projevuje snaha o co největší omezení využívání olova a jeho slitin pro výrobu předmětů praktického použití a to vzhledem k jeho prokázané toxicitě. Využití olova : akumulátory, stínění rentgenového záření, nádrže na uschování kyseliny sírové, výroba střeliva, sklářský průmysl

Střecha pokrytá pozinkovaným plechem Zinek Střecha pokrytá pozinkovaným plechem Zinek je měkký lehce tavitelný kov, používaný člověkem již od starověku. Slouží jako součást různých slitin, používá se při výrobě barviv a jeho přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organismu První použití zinku lze datovat ve starověku, kdy se používal ve slitině s mědí jako mosaz a to již ve starověkém Egyptě okolo roku 1400 př. n. l. Světová produkce zinku je stálá a pohybuje se kolem 6 milionů tun za rok. Zinek je po železe, mědi a hliníku čtvrtým nejvíce průmyslově vyráběným kovem. Nejvíce rudy se vytěží v Kanadě. Využití zinku : galvanické pokovování, výroba baterií, slévárenství.

Použité zdroje: Soubor:Rebarbeams.JPG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2.7.2008 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rebarbeams.JPG Soubor:Aluminium-4.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 26.1.2010 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aluminium-4.jpg Soubor:Anticlastic-Copper-Cuff-Bracelet.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9.2.2011 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anticlastic-Copper-Cuff-Bracelet.jpg Soubor:Cínový vojáček.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 1.6.2008 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:C%C3%ADnov%C3%BD_voj%C3%A1%C4%8Dek.jpg Soubor:450 Corto - LR - Fiocchi - 1.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:450_Corto_-_LR_-_Fiocchi_-_1.jpg Soubor:Torun kosciol garn dach.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Torun_kosciol_garn_dach.jpg File:Steel-Dowel-Pins.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 11.4.2007 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Steel-Dowel-Pins.jpg File:Bauxite.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2.4.2005 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bauxite.jpg