MÁLOTŘÍDEK NENÍ MÁLO Kateřina Trnková, Dana Knotová, Lucie Chaloupková Grantová agentura ČR, 2007 – 2009 (reg.č. 406/07/0806) MÁLOTŘÍDEK NENÍ MÁLO Kateřina Trnková, Dana Knotová, Lucie Chaloupková

MÁLOTŘÍDNÍ ŠKOLA Škola v jejíž alespoň jedné třídě jsou společně vyučování žáci dvou nebo více ročníků.

VZNIK MÁLOTŘÍDEK Vznikají v důsledku nízkého počtu dětí ve věku školní docházky v obvodu školy – jde tedy o venkovský fenomén. Nacházejí se zpravidla v obcích s méně než 1200 obyvateli a jsou jedinou ZŠ v místě. V 80 % obcí s 500 – 999 obyvateli existuje škola s 1. stupněm ZŠ.

VÝSKYT MÁLOTŘÍDEK VE ŠKOLSKÉ SÍTI ČR Charakter osídlení ČR na sebe váže poměrně rozsáhlou síť těchto škol. Ve školním roce 2004/2005 málotřídky tvořily 38 % základních škol. Nejvyšší proporci těchto škol v síti ZŠ najdeme na Vysočině a dále v Královéhradeckém a Pardubickém kraji (více než 50 % ze všech ZŠ).

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ DĚTSKÉ POPULACE NA VENKOVĚ přechodně dochází k růstu porodnosti, a to i ve venkovských oblastech Česká vnitřní migrace směřuje z měst na venkov (přesto některé geografické oblasti nejsou z hlediska migrace atraktivní)

ORGANIZACE MÁLOTŘÍDNÍCH ŠKOL – počty žáků ve třídách Je-li ve třídách samostatného 1. stupně ZŠ průměrně méně než 15 žáků, je nutné ročníky spojit. V Jihomoravském kraji je ve třídách málotřídních škol průměrně 13,6 žáků. Dvě třetiny těchto škol tvoří dvoutřídky, 22 % trojtřídky, 10 % jednotřídky a 5 % čtyřtřídky.

PEDAGOGICKÁ PRÁCE NA MÁLOTŘÍDNÍ ŠKOLE - pozitiva + absence anonymity a přehlednost budovy + snadnější komunikace + snadnější řízení kázně, menší riziko stigmatizace snaživých žáků + podmínky pro využívání přirozených vzorů mezi dětmi + věkově smíšené třídy nutí učitele volit pestrou paletu výukových metod

PEDAGOGICKÁ PRÁCE NA MÁLOTŘÍDNÍ ŠKOLE - negativa náročnost přípravy i realizace výuky pro více ročníků menší možnosti pracovat soustředěně s jedním ročníkem riziko menšího rozsahu realizovaného kurikula žáci se hůře zbaví nepříjemného postavení ve třídě nebo škole

ŽÁCI NA MÁLOTŘÍDNÍ ŠKOLE + vrstevnická skupina je definována šířeji (z hlediska genderu i věku) + přirozenější chápání odlišností mezi žáky málo možností vybírat si kamarády stejného věku menší možnost srovnávání, soutěžení (může být vnímáno i pozitivně)

UČITELÉ A JEJICH PRÁCE NA MÁLOTŘÍDKÁCH + menší riziko rutinizace práce + rozšíření odbornosti + snadnější komunikace uvnitř kolektivu učitelů obvykle nestačí pregraduální příprava v didaktice a metodice menší možnost odborné specializace Složitější účast na DVPP riziko přetížení prací riziko izolace

PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ NA MÁLOTŘÍDKÁCH + zpravidla lepší dostupnost a bezpečnost přírodního a sociálního prostředí školy, jež lze využít pro obohacení kurikula riziko nedostatku (finančních) zdrojů pro obnovování materiálního vybavení školy větší proprorce nekvalifikovaných učitelů častá práce na zkrácené úvazky

ŘÍZENÍ A ROZVOJ MÁLOTŘÍDEK + ředitel má pravidelnou zkušenost s výukou a zná děti + ředitel je člen týmu, řídí zevnitř + tlak na využívání vnitřních a vnějších zdrojů Kumulace pracovních činností ředitele Omezené možnosti delegovat práci Málo času na řízení a administrativu Chybí pomocný personál Hůře se vytvářejí vertikální vztahy riziko přetížení a únavy Málo času na evaluaci