ÚVOD DO POJIŠTĚNÍ 4 POJISTNÉ

POJISTNÉ - Charakteristika POJISTNÉ je cena finanční služby (tj. cena za pojistnou ochranu před škodami způsobenými nahodilou událostí) poskytovaná pojištěnému. Celkové pojistné závisí na: VELIKOSTI RIZIKA (a finančního odhadu potenciální škody z rizika plynoucího) VÝŠI NÁKLADŮ POJISTITELE spojených s provozem pojištění

Pojistné by mělo být tak vysoké, aby: Pokrylo předpokládané budoucí náklady na všechna pojistná plnění (zohledňuje výši rizika) Umožnilo pojistníkovi vytvořit pojistně technické rezervy (vztahující se k danému riziku) Pokrylo provozní a běžné náklady pojistitele spojené s poskytováním daného pojistného produktu a generovalo přiměřený zisk z něho Reagovalo na obecné ekonomické podmínky (inflaci, úrokovou míru) Bylo marketingově přijatelné (s ohledem na cenu srovnatelné služby u konkurenčních pojistitelů), ale i tak ještě vyhovovalo principu ekvivalence

Kalkulace pojistného Nutno znát: Rozsah všech rizik a pravděpodobnost jejich výskytu Konstrukci konkrétní pojistné služby (základní, doplňková), vč. rozsahu individualizace podmínek (uplatnění bonusů a malusů) Technické podklady pro výpočet (TÚM, vztah k tvorbě rezerv pojišťovny, škodní tabulky, způsob a míru zahrnutí provozních nákladů, míru kalkulovaného zisku apod.) ČÍM JE DANÁ POJISTNÁ SLUŽBA INDIVIDUÁLNĚJŠÍ A ČÍM INDIVIDUÁLNĚJŠÍ JE POJIŠTĚNÉ RIZIKO, TÍM NÁKLADNĚJŠÍ JE KALKULACE POJISTNÉHO

Tarif brutto pojistného má tři položky: 1. netto pojistné 2. kalkulované správní náklady 3. kalkulovaný zisk

NETTO POJISTNÉ 1 DEF: je to část tarifu pojistného, která je určena ke krytí (očekávaných) výdajů pojistitele na příslušná pojistná plnění vč. tvorby rezerv. Závisí proto na výši rizika a na známých statistických datech o výši minulých pojistných plněních a frekvenci jejich výskytu za přiměřeně dlouhé období

NETTO POJISTNÉ 2

NETTO POJISTNÉ 3 KOMENTÁŘ typické je sezónní kolísání, kdy pro jistá rizika – například silniční nehody – platí, že v letních měsících jsou plnění výrazně vyšší, než v zimě; DŮVOD? Pokud jde třeba o škody na motorových vozidlech, v létě se obecně více jezdí (zas v zimě to více klouže); Pozor na extrapolaci: lineární průměr zde dává lepší výsledek, než polynom 6 stupně Bude budoucnost stejná, jako minulost?

ZÁKLADNÍ ROVNICE NETTO POJISTNÉHO Pokud by netto ind. pojistné bylo rovno očekávané výši pojistného plnění připadajícího na průměrnou pojistku, pak platí: (počet pojistek) x (netto ind. pojistné) = (počet škodních případů) x (prům. výše poj. plnění) neboli počet škodních případů průměrná (netto pojistné) = x výše počet pojistek pojistných plnění

Stanovení netto individuálního pojistného závisí na míře individualizace pojistného Varianta jednotného netto pojistného Varianta diferencovaného netto pojistného Varianta individualizovaného netto pojistného

Varianta jednotného netto pojistného U jednoduchých pojistných produktů lze pracovat s průměrem hodnoty očekávaného pojistného plnění, a proto platí: celkové očekávané pojistné plnění Netto ind. pojistné = počet pojistek

Varianta diferencovaného netto pojistného Vytváří se tarifní třídy (smlouvy s přibližně stejnou výší rizika), a to na základě tarifních proměnných (věk, povolání, kvalita majetku – zděná či dřevěná budova, umístění na samotě – v centru, alarm, bezpečnostní prvky atd.). Opět platí: celkové očekávané pojistné plnění Netto ind. pojistné = počet pojistek Jen čitatel obsahuje různé skupiny o stejných hodnotách

Varianta individualizovaného netto pojistného Pracuje se s konkrétním rizikem u konkrétní smlouvy a s individuální možnou škodou, ale též s mírou pravděpodobnosti, že k ní vůbec dojde. Platí individuálně očekávané pojistné plnění Netto ind. pojistné = / míra pravděpodobnosti rizika

Rozdíl v kalkulaci netto pojistného u životního a neživotního pojištění Výplata pojistné náhrady a)ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – obnosové plnění, například životní pojistka b)NEŽ. POJIŠTĚNÍ – obvykle se musí vypočítat podle skutečné škody, opotřebení Pojistná doba a)ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – na pevně stanovenou dobu (dožití určitého věku) b)NEŽ. POJIŠTĚNÍ – obvykle na dobu neurčitou Počet rizik a)ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – jedno až dvě rizika (smrt, dožití) b)NEŽ. POJIŠTĚNÍ – obvykle více rizik (živelní pojištění), velikost škod není dopředu jistá

Stimulace pojistníků cestou diferenciace pojistného Budoucí (další) pojistné se stanoví podle skutečného škodního průběhu v minulosti, zejména u skupin subjektivních rizik (například počtem zaviněných nehod pojistníkem). Od průměru, tj. vstupní či základní sazby se odvíjí: a)Snížené tarifní stupně s bonusem (sníženou platbou), b)Zvýšené tarifní stupně s malusem (zvýšenou platbou) Segmentace

Modifikace netto pojistného Ve skutečnosti je nutno k netto pojistnému, které odráží průměrnou velikost rizika (daného jeho průměrnou pravděpodobností výskytu a průměrnou velikostí škody), připočíst ještě tzv. bezpečnostní přirážku, kryjící nežádoucí odchylky od průměrných pojistných plnění. Tím je ovšem oslabován sám smysl průměru a pojistitel si tak vytváří dodatečný bezpečnostní finanční (příjmový) polštář.

KALKULOVANÉ SPRÁVNÍ NÁKLADY POJISTNÍKA PODLE URČENÍ Druhá složka brutto pojistného v komerčním pojištění. Podle určení se náklady člení na náklady: –Sjednání pojistných smluv vč. provizí agentům –Administraci pojistných smluv –Režie chodu pojistníka (mzdy a platy, energie, teplo, vlastní provoz vč. marketingu) –Inkasní náklady –Stornovací náklady –Výplaty pojistných plnění –Ostatní náklady

KALKULOVANÉ SPRÁVNÍ NÁKLADY POJISTNÍKA PODLE DRUHU POJIŠTĚNÍ A) JEDNOTNÁ SPRÁVNÍ PŘIRÁŽKA (převážně u neživotního pojištění) B) DIFERENCOVANÁ SPRÁVNÍ PŘIRÁŽKA (zejména u životních pojištění), kdy se odlišuje podle druhů správních nákladů: Počáteční jednorázové náklady Běžné správní náklady Inkasní náklady Náklady spojené s výplatou důchodů

KALKULOVANÝ ZISK Týká se jen produktů neživotního pojištění U životního pojištění se zisk generuje z výnosů z investování pojistného