1. Slyšme krále nebeského | nás k vodám živým zvoucího, | milost nabízejícího.
2. „Všichni, kdo jste unaveni, | pracemi svými trýznění, | pojďte ke mně k rozvlažení!
3. Vy, kdo zásluh svých nemáte, | jen ruce prázdné spínáte, | vizte ruce přebohaté!
4. Pojďte, pojďte k Bohu svému, | k prameni věčně živému, | bez peněz jít smíte k němu!
5. Mzdu své práce marně sčítá, | kdo duši chleba neskýtá, | vaše duše není syta.
6. Slyšte hlas můj, dokud znívá, | a otevřete srdce svá, | duše vaše bude živa.
7. Vždyť jsem já váš věčný přítel, | přepevné smlouvy plnitel, | smutných srdcí utěšitel.
8. Opusť, hříšný, cesty bludné | a myšlení své urputné! | Odpuštění hojné u mne.
9. Nebesa jsou země vyšší, | jak myšlení tvé netuší, | slituji se nad tvou duší.
10. Cesty vaše ve smrt ústí, | však cesty mé jdou k věčnosti, | milost má vás neopustí.
11. Déšť se v oblak nenavrací, | a přec se v zemi neztrácí, | úroda a plod jej splácí.
12. Tak mé Slovo věčně platí | a v užitek se obrátí, | prázdné zpět se nenavrátí.
13. Bude radost, pokoj samý, | i hory zazní hymnami, | všecko bude plesat s vámi.