Vodní ekosystémy a jejich struktura - tekoucí vody

Vznik a vývoj toků geologie, morgologie povodí, sklon kinetická energie vody, gravitace říční niva vznik říčních teras

Vznik a vývoj toků hydrologický režim, srážky říční niva – tůně, slepá ramena… záplavová oblast, povodně

Charakteristiky toku podle proudění – úseky torentilní a fluviatilní podle řádu toku podle materiálu – zóna: zdrojová, transportní, usazovací podle oživení – rybí pásma apod.

Říční niva (floodplain) např. Chuang-che aj. vnitrozemské delty: Magdalena, Amazonka, Orinoko, Mekong, Niger, Okavango, (Dunaj)…

Vodní tok jako ekosystém? autochtonní (primární produkce) × allochtonní časově omezený (periodický) přísun látek (energie) (jednosměrný) transport látek i energie proměnlivé abiotické podmínky  adaptace organismů drift organismů (reprodukce  „překonání proudu“!) kinetické pojetí toku v krajině  „stroj na disipaci energie“ ekotony: aluviál (niva), litorál, hyporeál, delta…

Povodí jako ekosystém koncept říčního kontinua – řády toku (Strahler 1957) 1.–3. řád ~ horské toky P/R<1 zonace toků (Frič 1872): pstruhové pásmo (torentilní) lipanové pásmo (torentilní) parmové pásmo (fluviatilní) cejnové pásmo (fluviatilní) drtiči (shredders) CPOM  FPOM sběrači (collectors) 4.–6. řád ~ nížinné toky P/R>1 sběrači (collectors) herbivoři (grazers) ~ dolní toky P/R<1 sběrači (collectors)

Povodí jako ekosystém koncept říčního kontinua (River Continuum Concept) 1× ročně CPOM  FPOM

Povodí jako ekosystém, RCC koncept spirálního toku živin (Nutrient Spiralling Concept) C 1× ročně N,P

Povodí jako ekosystém, RCC koncept spirálního toku živin (Nutrient Spiralling Concept) Serial Discontinuity Concept – přehrady, soutěsky… Flood Pulse Concept – velké (tropické) řeky Riverine Productivity Concept

? Povodí jako ekosystém, RCC, SDC Relativní hodnoty P/R>1 P/R<1 Řád toku Relativní hodnoty Přehrady Řád toku Relativní hodnoty Šířka toku Biologická diverzita CPOM/FPOM P/R<1 P/R>1 ?

Hyporeál, NSC dekompozice, regenerace živin… nutrient spiralling komunikace s nivou (s podpovrchovou / podzemní vodou) samočistící schopnost toků úkryt organismů – charakter dna (substrát)  abundance i diverzita zoobentosu: písek < stěrk < kameny < listí < detrit

Příbřežní vegetace příbřežní vegetace  zadržení živin a zástin  nižší biomasa perifytonu odstranění příbřežní vegetace (wetlands)  eutrofizace a zhoršení stanovišť  úbytek ryb, bentosu lužní lesy = vysoká produkce biomasy, protipovodňová ochrana

Přehrady, údolní nádrže (Reservoirs) Římov zásobování (pitnou) vodou zavlažování, energetika… Lower Bhopal Lake, India Big Bear Valley Dam ‘The Ultimate Dam’ Winfield Dam rybníky

Přehrady, údolní nádrže, potenciál National Inventory of Dams US Army Corps of Engineers, 1998 Int. J. Hydropower and Dams World Atlas and Industry Guide, 1998 Tři soutěsky Worldwide: 1949 – 5,000 Large (>60m) Dams 2000 – 45,000 Large Dams

Údolní nádrže (ne)jsou jezera výrazné podélné proudění, kratší doba zdržení (TRT) odlišná hydrodynamika podélná zonace horní režim vypouštění (odběr) špičkování dolní ovlivňuje ekosystém nádrže i toku! diskontinuita toku – transport materiálu, nutrient spiralling, migrace ryb…

Údolní nádrže, vznik, stárnutí osídlení nádrže po napuštění – nové prostředí fyto- / zooplankton – nově × bentos, ryby – změny sukcese – stárnutí nádrže