Tornáda.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Bouřky Tereza Venhudová.
Advertisements

Martin Král a Ondřej Hlásek
Meteorologie: Bouřky a doprovodné jevy
Základy meteorologie.
Extrémní fenomény počasí
CYKLONA EMMA A JEJÍ PROJEVY V HOŘICÍCH Bc. Radek TOMÁŠEK.
Průvodce bouřkovou oblačností
Klid a pohyb tělesa Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petr Jeřábek. Materiál zpracován v rámci projektu Implementace ICT.
Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Bouřky a průvodní jevy.
Člověk a příroda.
Zemětřesení ve světě Anna Francová.
Tsunami Radka Prokopová.
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST.
Příjemce Základní škola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Králové Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.1.05/ Název projektu Digitalizace výuky.
Přírodní katastrofy.
Přírodní katastrofy.
Voda Co o ní víme?.
Přírodní katastrofy Jitka Brabcová Miroslav Kottek.
Pohyby Země Planeta Země se pohybuje obrovskou rychlostí, kterou lidé vůbec nevnímají.
Meteorologická stanice na Milešovce naměřila rychlost větru 25 m/s. Pan učitel vyvolal Pavla aby přepočítal tuto rychlost na km/ h Dokážete ji taky přepočítat?
POČASÍ.
Krausová, Ničová, Jirotková
FYZIKA ZEMSKÉ ATMOSFÉRY 3
Informační technologie-prezentace
Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/
... aneb Proč se země chvěje
Aneb obrácená duha, tornáda či saharský písek
Petr byl u Pavla na návštěvě a překvapila ho bouřka.
Přírodní katastrofy Některé přírodní procesy probíhají tak rychle a intenzivně, že způsobují velké materiální škody a zanechávají po sobě oběti na životech.
Základní škola Kladruby 2011  Škola: Základní škola Kladruby Husova 203, Kladruby, Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Modernizace výuky Autor:Petr.
Registrační číslo projektu
Semestrální práce z předmětu Ekologie na téma:Hurikány
Co je blesk a jak je třeba se proti němu chránit
Člověk a příroda Šárka Košťálová 8.B.
3) Atmosférické poruchy, sesuvy půdy
VY_32_INOVACE_ 11 Tornáda Tornáda.
Téma: Vlastnosti blesku
EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ
Zemská stavba = jako vrstvy cibule = jako vrstvy vejce
Planeta Země jako součást
Atmosféra Filip Bordovský.
LITOSFÉRA Obr. 1. LITOSFÉRA Litosféra je pevný obal Země Litosféra je pevný obal Země Tvoří j i : Tvoří j i : –z emská kůra –z emský plášť –z emské jádro.
Milan Šálek Využití radarů v horských oblastech Využití radarů při chladném počasí Nebezpečné povětrnostní jevy (zejm. konv. bouře) a jejich.
Říční povodně Tsunami Atmosférické katastrofy
Ota Kukral, Miroslav Šimko
Oběh vzduchu na Zemi autor: Mgr. Jana Mikešová
Živelné pohromy Marie Konrádová, 5.A..
Využití radarů při chladném počasí Nebezpečné povětrnostní jevy (zejm. konv. bouře) a jejich detekce Milan Šálek
Počasí. obsah počasí sluneční záření, teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, oblačnost, vodní srážky, tlak vzduchu, vítr předpověď počasí pozorování počasí.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola, Chvalkovice, okres Náchod AUTOR: Mgr. Petr Hlava NÁZEV: Lidé v ohrožení – bouře, uragány, tornáda, povodně.
Sesterská planeta Země Zuzana Prášilová Lucie Ulehlová Matěj Plevák1.a.
TORNÁDO Jméno: Solovský Marek Škola: VOŠ a SPŠE Olomouc
VY_52_INOVACE_Z Šablona.
AUTOR: Mgr.Danuše Lebdušková NÁZEV: VY_32_INOVACE_149_ Zemětřesení
Zemětřesení Bc. Balonová Soňa
Elektrický proud v plynech
JAK SE RODÍ POČASÍ.
Vodní smršť Anna Heráková 2.L.
Témata: Všeobecná cirkulace atmosféry Místní větry
Stavba Země Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pojmem krajinná sféra a se stavbou zemského tělesa.
Výpočet rychlosti. Obvod Země je přibližně km. Jakou rychlostí se Země otáčí? st v =v =v =v = v = = km 24 h v = 1667 km/h km h Země se.
Planety sluneční soustavy. Sluneční soustava Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé jako Slunce. Tvoří jej především 8 planet, 5 trpasličích.
MECHANIKA.
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Sluneční soustava.
Vedení el. proudu v plynech (za normálního tlaku)
2.) Zemětřesení.
NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště a Základní škola AUTOR: Bc
Transkript prezentace:

Tornáda

Tornádo je silně rotující vír Vyskytující se pod spodní základnou bouře Během své existence se alespoň jednou dotkne zemského povrchu je tak dostatečně silný, aby na něm za krátkou dobu mohl způsobit velmi hmotné škody. Rychlost větru v tornádu se pohybuje od cca 50 do 100 m.s-1 i více … Vyskytuje se v bouřích téměř po celém světě, nejznámější oblastí je americký středozápad a jih, jedná se o tzv. tornádovou alej.

Druhy tornád Rozlišují se dva druhy tornád : 1. Supercelární tornádo -vázáno na výskyt supercelární bouře. - Supercela je oblačnost tvořená jedinou bouřkovou buňkou -Silně rotuje kolem své osy a v ní můžeme pozorovat tzv. mezocyklónu s průměru cca 20 km. -Taková patří mezi nejsmrtonosnější konvektivní bouře vůbec . -Je doprovázena intenzivními ničivými el.výboji, prudkými vytrvalými přívalovými dešti někdy doprovázena mohutným krupobitím. -Má životnost několik hodin

2. Nesupercelární tornádo -Jeho mateřská bouře nemá supercelární charakter to znamená, že bouře má více bouřkových buněk -trvá cca 30 min -tato tornáda bývají mnohem slabší -tento druh je typický pro naší oblast kde je výskyt supercelárních tornád vznácnost

Předvídání a ochrana Bylo by dobré vymyslet účinný systém varování ale zatím nic takového neexistuje Skutečnost, že se v dané oblasti vyskytují silné bouře vůbec neznamená, že se zde objeví tornádo Co udělat když vznikne tornádo?? -Na volném prostranství je to nejsložitější, ale před slabšími tornády, se můžeme tam kde je terénní nerovnost, rokle, či nějaká jáma. Nebo v nějaké zástavbě nebo mezi auty -V případě silnějších tornád už není bezpečná terénní nerovnost…V tornádu létají předměty velikosti míče. Při tomto tornádu je potřeba schovat se uprostřed pevně postavené budovy. Ideální je třeba podzemní úkryt např. sklep. - V případě silnějších tornád je nejlepší úkryt podzemí

Fujitova stupnice F0 - rychlost do 33 m/s (117 km/h, 73 mph), lehké škody - spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy, škody na vývěsních štítech F1 - rychlost 33 až 50 m/s (117 až 180 km/h, 73 až 112 mph), mírné škody - strhává střešní kryt, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic F2 - rychlost 50 až 70 m/s (180 až 252 km/h, 113 až 157 mph), značné škody - strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze země

F3 - rychlost 70 až 92 m/s (252 až 332 km/h, 158 až 206 mph), vážné škody - ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána F4 - rychlost 92 až 117 m/s (332 až 418 km/h, 207 až 260 mph), zničující škody - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována a z těžkých předmětů se stávají poletující projektily F5 - rychlost 117 až 142 m/s (418 až 511 km/h, 261 až 318 mph), ohromující škody - silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m, stromy jsou odkorňovány, objevují se i jiné neuvěřitelné jevy

Byl ustanoven i stupeň F6. Přibližná charakteristika jevu zní takto: F6 - rychlost 142 až 168 m/s (510 až 605 km/h, 317 až 376 mph) nepředstavitelné škody- tento druh smrště je velmi nepředvídatelný. Vyznačuje se malou oblastí zasažení,ale obrovskou, až nepředstavitelnou produkcí škod. Tento vír je těžko rozpoznatelný, jelikož se objevuje pouze při působení vírů F4 a F5 (nikoliv samostatně, je na ně vázán). Dá se rozpoznat, že zničující škody vírů F4 a F5 jsou místy tak znásobené, že se jim to nelze přičítat. Způsobuje velmi vážné sekundární škody v souvislosti s výskytem a působením škod vírů F4 a F5. Jsou to především smrtící střely ze všeho co přišlo tomuto víru do cesty, silný podtlak a vsávání všeho co je poblíž víru. Právě jeho extrémní savost je jeho nejsmrtonosnější vlastností. Pro tento vír se též užívá název „sekundární savý vír“.