STÁTNÍ SVÁTEK 17. listopadu Den boje za svobodu a demokracii

Události, které s tímto datem souvisí

17. listopadu 1939 Při zakázaných demonstracích konaných 28. října 1939 bylo těžce zraněno několik jejich účastníků. Jeden z nich, vysokoškolský student Jan Opletal, na následky zranění 11. listopadu zemřel.

Jeho pohřeb, který se konal 15 Jeho pohřeb, který se konal 15. listopadu, se stal záminkou pro další vystoupení vysokoškolských studentů proti německým okupantům. Odehrály se další srážky mezi policií a studenty, kteří strhávali dvojjazyčné nápisy a házeli je do Vltavy. V reakci na tyto události byly ráno 17. 11. 1939 přepadeny vysokoškolské koleje a kancléř von Neurath nařídil uzavření vysokých škol na dobu tří let. Bylo popraveno 9 studentských funkcionářů a 1200 náhodně vybraných vysokoškoláků bylo násilně odvlečeno do koncentračních táborů.

17. listopadu 1989 Studenti Univerzity Karlovy uspořádali povolený pochod připomínající 50. výročí událostí souvisejících s nacistickou okupací Československa. Účastníci pochodu byli na Národní třídě v Praze zastaveni plně vyzbrojenými policejními a vojenskými jednotkami, které měly zabránit průchodu centrem města. Napjatá atmosféra, kdy proti sobě nejméně hodinu stáli ozbrojenci a obklíčení studenti, nakonec vyvrcholila agresivním zbitím demonstrantů a jejich zatýkáním.

Fotka z Národní třídy – některé účastnice demonstrace dávají příslušníkům pořádkové policie za štíty květiny jako výraz nenásilí.

Způsob zásahu pobouřil celou veřejnost a měl za následek odstartování vlny protestních akcí po celém státě a začátek revoluce. Tento zásah se stal počátkem pádu komunistického režimu. Policejní agrese vyústila ve velké protikomunistické demonstrace a později i v generální stávku.

Následující den studenti vysokých škol vyhlásili protestní časově neomezenou stávku, na veřejnost se postupně dostávalo stále více pravdivých informací o zásahu na Národní třídě. 19. listopadu vzniklo sdružení Občanské fórum, které začalo vystupovat jako zástupce lidu a zahájilo jednání s oficiálními představiteli státu. Hlavním představitelem Občanského fóra se stal Václav Havel. Jednalo se především o požadavku zrušení vedoucí úlohy Komunistické strany zakotvené v ústavě, změnách ve vládě a demokratických reformách.

Od 20. listopadu se začali na ulicích shromažďovat lidé, každý den se konaly demonstrace – ty největší na Václavském náměstí a Letenské pláni v Praze, kde se scházely statisíce lidí. Po celé zemi byly vylepovány plakáty s informacemi, demonstrace probíhaly ve všech městech.

Zástupci Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí (hnutí, které vzniklo na Slovensku) zatím intenzivně jednali o reformních požadavcích. Začátkem prosince 1989 ze své funkce odstoupil komunistický prezident Gustáv Husák.

Na konci roku 1989 byl novým prezidentem Československa zvolen Václav Havel.

V červnu 1990 byly uspořádány první svobodné demokratické volby. Občané měli možnost vybírat si z několika desítek politických objektů. Občanské fórum sdružující různorodé demokratické proudy zvítězilo s 51% hlasů v České republice, na Slovensku zvítězilo hnutí Veřejnost proti násilí. 17. listopad 1989 znamenal začátek nového vývoje naší země.