MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE Historie mezinárodních organizací

Historie Kdy se objevují mezinárodní organizace?

Historie MO začínají vznikat v souvislosti s rostoucí závislostí mezi státy. 3 podmínky:  Problem condition: existuje problém, jehož řešení vyžaduje spolupráci států.  Cognitive condition: státy si musí uvědomit, že tento problém existuje, že je společný více státům a že je možné ho společně řešit.  Hegemonic condition: hegemon v mezinárodním systému je ochotný podpořit vznik MO a nést náklady za její vznik.

Sociální a technické organizace Objevily v důsledku průmyslové revoluce, zvýšení komunikace a vzájemné závislosti států. Problem condition: usnadnění obchodu a tranzitu zboží Cognitive condition: rychle uznáno → úplně první MO v 19. století Hegemonic condition: podpora Velké Británie a Francie jako tehdejších velmocí.

Sociální a technické organizace Doprava:  Cíl: zabezpečit volný a bezpečný tranzit zboží  Říční doprava:  1815 byl přijat Rýnský navigační akt → specifická IGO, v jejíž kompetenci byla správa lodní přepravy po Rýnu  Po ní následovalo několik podobných – 1821 (Labe), 1856 (Dunaj), 1885 (pro řeku Kongo)  Námořní doprava: stanovení mezinárodních pravidel námořní přepravy zboží a bezpečnosti dopravy  1889 byly přijaty Mezinárodní regulace pro zabránění kolizi na moři  V současnosti Mezinárodní námořní organizace (IMO)

Sociální a technické organizace Železnice: první organizace v pol. 19 stol. → od r pod správou Mezinárodní železniční unie (UIC) Letecká doprava → první na poč. 20. století → od r funguje Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO). Míry a váhy → rozdílné způsoby měření a vážení zboží ztěžovaly obchod.  V r vznikl Mezinárodní úřad pro míry a váhy.

Sociální a technické organizace Komunikace:  Spolupráci si vyžádaly rychlé technologické pokroky v komunikaci  V r byla založena Mezinárodní telegrafická unie (ITU) → po 2. světové válce Mezinárodní telekomunikační unie (ITU).  Pošty: problematická dohoda mezi státy → teprve v r byla založena Generální unie pošt, pozd. Univerzální poštovní unie (UPU).  V současnosti se jedná o největší světovou IGO.  Internet → zatím se neobjevila MO, reguluje se sám skrze Konsorcium světové síťě (W3C, 1994) a Internetovou korporaci pro přidělená jména a čísla (ICANN, 1998)

Sociální a ekonomické organizace Sociální sféra:  1880 přijetí Mezinárodního sanitárního kódu  V r byl založen Mezinárodní hygienický úřad, předchůdce Světové zdravotnické organizace (WHO)  Zlepšení životních a pracovních podmínek dělníků  V r byla založena Mezinárodní asociace pro pracovní zákonodárství.  Již v r byla založena Mezinárodní organizace práce (ILO) na základě iniciativy evropských odborů Hybridní organizace → vlády, svazy zaměstnavatelů a zaměstnanců v rozhodovacích orgánech V současnosti je agenturou OSN

Historie MO v oblasti bezpečnosti Mezníkem vzniku moderního mezinárodního systému (MS) je Vestfálský mír v r Problem condition: válka a anarchie v MS  jak omezit mocenskou politiku států? Jak dosáhnout míru? Státy ale dlouho nebyly ochotné uznat existenci problému a v MS chybí hegemon, který by byl ochotný vznik MO podpořit.

Historie MO v oblasti bezpečnosti Teprve během Napoleonských válek je uznána existence problému a vznikají koalice států. Vídeňský kongres v r → vznik koncertu velmocí.  Považován za předchůdce IGO v oblasti bezpečnosti.  Konzultace velmocí, které měly vést k vyřešení konfliktů mírovou cestou → kongresová diplomacie.  Kodifikace pravidel a norem diplomacie.

Historie MO v oblasti bezpečnosti  Koncert = multilaterální fórum velmocí → proměna bilaterálních jednání v multilaterální  Reflektuje rovnováhu moci mezi velmocemi.  Dohoda pravidel hry, která regulují vzájemné vztahy velmocí.  Dohoda o zónách vlivu velmocí.  Rozpadá se, když se zájmy velmocí od sebe vzdálí.  Koncert velmocí nefungoval kontinuálně, ale do krymské války ( ) a znovu po sjednocení Itálie a Německa.

Historie MO v oblasti bezpečnosti Haagské mírové konference v r a 1907  Přijetí Konvence o mírovém řešení sporů (1899)  Konvence o pravidlech pozemního vedení války (1899)  Konvence o pravidlech vedení námořní války (1899)  Vznik Stálého arbitrážního soudu v Haagu (řešení konfliktů mírovou cestou)  Účast i některých latinskoamerických a asijských států.  Limity: státy nebyly ochotny dohodnout se ohledně kontroly zbrojení → první světová válka

Historie MO v oblasti bezpečnosti Po první světové válce vytvoření první světové MO = Společnost národů (1919)  Splněny všechny tři podmínky (válka jako problém, jeho uznání státy, tlak USA během konce války na vznik MO)  Vytvoření systému kolektivní bezpečnosti a řešení konfliktů mírovou cestou.  Rozdíly vůči koncertu velmocí: zahrnula i malé státy a měla organizační strukturu (Rada, Shromáždění, sekretariát).

Historie MO v oblasti bezpečnosti Problémy:  Nevstup USA  Důraz na suverenitu států.  Proti velkým státům byla bezmocná. Činnost oficiálně ukončena v r → dokumenty a závazky přeneseny na OSN

Historie MO v oblasti bezpečnosti Po druhé světové válce splněny 3 podmínky:  Válka je problém, uznání války jako problému státy a ochota spolupracovat, hegemon USA tlačí na vznik světové MO  OSN: bezpečnostní systém založený na zákazu použití síly či hrozby silou mezi státy.

Historie MO v oblasti bezpečnosti Rada bezpečnosti → jejím úkolem je zajistit světový mír, může odpovědět na akty agrese nevojenskými nebo vojenskými donucovacími prostředky. Studená válka → systém zablokovaný  Vyvinutí jiných prostředků pro zajištění míru → např. peacekeepingové mise Po skončení SV může OSN zasáhnout vůči agresorovi  Např. Irák (válka v Perském zálivu)

Historie MO v oblasti bezpečnosti Kromě OSN vzniklo po 2. světové válce několik regionálních bezpečnostních organizací  1945: Arabská liga  1948: Organizace amerických států  1963: Organizace africké jednoty (od r Africká unie) Tyto organizace ale mají skromné výsledky co se týče udržení míru

Historie MO v oblasti bezpečnosti Asie:  ANZUS (1951): Austrálie, Nový Zéland a USA Evropa:  NATO (1949)  Varšavský pakt ( )  OBSE (1975)

Historie MO v oblasti bezpečnosti NATO:  Kolektivní bezpečnost → útok na jednoho člena je chápán jako útok na všechny, ale závisí na každém státu, jaká opatření přijme.  Po skončení SV reakce na nové hrozby. Varšavský pakt:  Ustaven v reakci na přijetí západního Německa do NATO  Nástroj kontroly SSSR nad východním blokem  mechanismus vzájemné pomoci

Historie MO v oblasti bezpečnosti OBSE  Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě  1991 přijetí Pařížské charty  Cíl: vytvoření celoevropské organizace pro zabezpečení míru  Mechanismus konzultace a spolupráce v reakci na výjimečné situace (tzv. berlínský mechanismus)  1994 proměna v OBSE  Věnuje se oblastem, které stojí na okraji zájmu NATO (demokratizace, ochrana menšin, podpora občanské společnosti, prevence konfliktů)

Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv Problem condition: Zvěrstva spáchaná během 2. světové války. Cognitive condition: stát musí mít morální zodpovědnost ke svému obyvatelstvu a musí existovat mezinárodní garance lidských práv. Hegemonic condition: tlak USA, aby se přijaly mezinárodní normy týkající ochrany lidských práv. Velká změna v náhledu na domácí politiku států → po druhé světové válce státy začaly být mezinárodnímu společenství za ni odpovědné.

Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv Základem univerzální ochrany lidských práv byla Atlantická charta z r podepsaná Churchillem a Rooseveltem. 1945: Charta OSN 1948: Všeobecná deklarace lidských práv → politická a občanská práva, ale i ekonomická, sociální a kulturní → není právně závazná  Výsledek kompromisu mezi Západem a Východem

Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv V rámci OSN vznik Komise pro lidská práva (spadá pod Hospodářskou a sociální radu)  Úkol kodifikovat lidská práva v mezinárodním právu → tvrdá jednání mezi Západem, Východem a Jihem vedla k přijetí dvou konvencí v r  Mezinárodní konvence o občanských a politických právech (tzv. Občanský pakt)  Mezinárodní konvence o ekonomických, sociálních a kulturních právech (tzv. Sociální pakt)  Dlouhý proces ratifikace, v r pouze 148 států ratifikovalo obě konvence

Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv Problém s implementací  Komise OSN pro lidská práva může vést vyšetřování, a to i bez souhlasu daného státu.  Podpora NGO na ochranu lidských práv  Rada bezpečnosti – sankce  Poprvé v r uvalila sankce na Rhodésii a JAR za porušování lidských práv  Lidská práva se stala důležitým prvkem v rozhodování RB po skončení SV → mírové mise v Somálsku ( ), Kambodži ( ), na Haiti ( )  V 90. letech praxe vytváření mezinárodních trestních tribunálů

Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv Regionální organizace: V každém regionu je odlišný stupeň ochrany lidských práv, nejvyšší je v Evropě V r byla založena Rada Evropy V r byla podepsána Evropská konvence o lidských právech Systém ochrany je založen jednak na vyhodnocování zpráv, které poskytují členské země, ale i na možnosti stížnosti států nebo jednotlivců. Evropský soud pro lidská práva, kam může podat žalobu stát nebo jednotlivec x systém OSN je založený nejvíce na monitoringu a vyhodnocování zpráv členských zemí.