1 Projekt PCF a přínosy JI projektů ke snižování emisí Jaroslav Maroušek SEVEn Ostrava, červen 2005

2 Možnosti obchodování s emisemi skleníkových plynů: Joint Implementation založeno na hodnocení jednotlivého projektu: úspora CO 2 oproti referenčnímu vývoji, který by nastal bez realizace projektu… vysoké administrativní a transakční náklady Projekty mají prokázat „aditivitu“ Všechny státy „Anex I FCCC“ Trh s emisními povolenkami - EU klíčová počáteční alokace, nastavení systému vč. monitorování emisí, pak trh nízké administrativní náklady pro investory první fáze ( ) Povinný systém pro velké zdroje emisí (energeticky: 20 MW tep. příkonu Jen uvnitř EU Pouze CO2

3 Prototype Carbon Fund Založen 20. července 1999 Světovou bankou PCF je nezávislým finančním fondem (aktiva 180 milionů USD) a jeho činnost není vázána na to, zda Kjótský protokol vstoupí v platnost Cíl: „Odzkoušení“ životaschopnosti mechanismu Kjótského protokolu Investoři: 6 zemí a 17 společností Kanada, Finsko, Norsko, Švédsko, Holandsko a Japonská banka pro mezinárodní spolupráci Deutsche Bank, Gaz de France, Tokyo Electric Power Co., Norsk Hydro, British Petroleum Amoco

4 2. Dohoda ČR a PCF Vláda ČR podepsala dohodu 7/2003: Předpokládaná výše zainteresovanosti PCF (IBRD) na JI projektech v ČR je 5 milionů USD ČEA zaručí převod minimální kumulované hodnoty ve výši t CO 2 (e), přičemž se jedná o období 1.duben 2002 – 31. prosinec 2012 Na základě „Zprostředkovatelské dohody“ bude minimální cena vyplácená nositeli sub-projektů, tedy netto, činit 3 USD za tunu CO 2(e)

5 Projekty pro ČEA/PCF Celkově připraveno 17 projektů, z toho 2 projekty v CZT (Rožmitál 4 MW a Děčín 46 MW) 15 projektů MVE (0,1-2,2 MW) Celkové ušetřené emise CO2 ca 600 tis. tun CO2 v letech Děčín: 250 kt CO2 ( ) Rožmitál: 12 kt CO2 ( ) 15 x MVE:343 kt CO2 (2005 –2012)

6 Úspora emisí v projektu JI [tis. tun CO 2 ]

7 Princip projektových mechanismů Kjótského protokolu (JI,CDM)

8 Baseline projektů v portfoliu ČEA/PCF Dva typy projektů (CZT a MVE) Pro projekty MVE standardizovaná/jednotná baseline pro elektroenergetický sektor Pro teplárenství projektový přístup při volbě referenčního scénáře vývoje („baseline“).

9 Baseline pro projekty CZT Návrh baseline u konkrétního projektu musí brát do úvahy: technický stav stávajícího zařízení (zdroj tepla, rozvody, konečné odběry…), finanční možnosti investora na jeho obnovu a předpisy (zákony,vyhlášky,normy), jež musejí být dodržovány Výsledkem je pak sada předpokladů o vývoji systému v následujících letech, jež je základem pro výpočet referenční výše produkce emisí sklen. plynů. Ta je pak porovnána se skutečností; rozdíl vyjadřuje množství emisí, které budou/jsou realizací navrhovaného projektu uspořeny.

10 Příklady konkrétních projektů CZT Do portfolia projektů k odprodeji emisních úspor do PCF zařazeny dva projekty rekonstrukce/modernizace CZT: Propojení pravobřežní členité soustavy CZT ve městě Děčín na nový společný centrální zdroj tepla využívajícího geotermální energii (projekt: výroba tepla 280 TJ/rok, > 40% prostřednictvím TČ, ost. ze ZP; baseline: > 90% z uhlí; úspora ~ 23 tis.tCO 2 /rok). Obnova zdrojové části a dokončení modernizace a rozšíření sítě CZT ve městě Rožmitál pod Třemšínem (projekt: výroba tepla 17,6 TJ/rok v novém zdroji na ZP, nové odběry; baseline: uhelný zdroj, nepřipojení nových odběrů na CZT; úspora ~ 1200 tCO 2 /rok)

11 Příklad projektu „MVE Pátek“ Kompletní rekonstrukce původní MVE na řece Ohři: instalace 2 nových turbín typu Kaplan á 250 kWe (dosaž. 223 kWe), řídícího systému, nový objekt strojovny, přípojky VN kabelu a nového náhonu (posuvný, 2,2 výška a 34 m délka). Celkové investiční náklady: 29,5 mil. Kč (59 resp. 66 tis. Kč/kW, z toho 20,5 mil. Kč technologie (TG, MaR), 9 mil. stavby (náhon, objekt, přípojka). MVE po rekonstrukci uvedena do provozu 7/2002 Předpokládaná výroba elektřiny: 3220 MWh/rok; tzn. při výkup. ceně 1550 Kč/MWh roční tržby cca 5 mil. Kč.

12 Příklad projektu MVE Pátek – Kvantifikace uspořených emisí Předpokládá se, že projekt MVE Pátek by měl do roku 2012 uspořit celkem více než 37 tis. tun CO 2. (dle emisního faktoru elektřiny vytěsněné ze sítě – viz. „baseline“ pro sektor elektroenergetiky). >>

13 Baseline pro elektroenergetický sektor (= emisní faktor pro elektřinu vytěsněnou ze sítě)

14 Příklad projektu MVE Pátek – Test „adicionality“ >> Tzv. „dodatečnost“ ověřena metodou investorem požadované ceny za MWh (metoda TDC) a jejího srovnání s výkupní cenou stanovovanou ERÚ ( u MVE Pátek ve výši 1550 Kč/MWh + 27 Kč/MWh).

15 Příklad projektu MVE Pátek – Příspěvek z prodeje ER Hodnocení bylo provedeno jednak z pohledu projektu (bez uvažování způsobu financování) a pak po z pohledu investora, tedy se zahrnutím splátek bank. úvěru, jež byl za účelem výstavby hydroelektrárny investorovi poskytnut (19,5 mil. Kč).

16 Vliv portfolia JI projektů ČEA/PCF na splnění závazků ČR v rámci Kjótského protokolu

17 „Linking“ Directive EU Směrnice 2004/101/EC rozšiřuje Emisní obchodování EU o mechanismy Kjótského protokolu Státy mohou převádět úspory emisí z JI a CDM projektů do povolenek Vyloučeny jsou jaderné zdroje a omezeny redukce emisí zemědělstvím a lesnictvím (propady) Směrnice je fakticky novelou Směrnice o emisním obchodování EU (EU ETS) (2003/87/EC) Do české legislativy bude přijata novelizací národní implementace Směrnice

18 „Linking“ Directive EU Rozšiřuje EU ETS o mechanismy Kjótského protokolu - státy mohou převádět úspory emisí z JI a CDM projektů do povolenek Zařízení v režimu EU ETS mohou získat povolenky prostřednictvím Kjótských flexibilních mechanismů JI/CDM, tj. i mimo území EU Od roku 2005 z projektů CDM - CER Od roku 2008 z JI projektů – ERU Státy si stanoví vlastní přiměřené limity na maximální objem kreditů ERU/CER z JI/CDM CER a ERU se smění za EUA jen pro splnění povinnosti, nikoliv pro obchod

19 Děkuji za pozornost