MARKETING A MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU RNDr. Aleš Krejčí, CSc. 23134@mail.vsfs.cz

LITERATURA POVINNÁ: Jakubíková D.: Marketing v cestovním ruchu. Grada Publishing, Praha 2009. Lacina K.: Management a marketing cestovního ruchu. Eupress, Praha 2010. http://www.czechtourism.cz/ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cestovni_ruch DOPORUČENÁ http://www.mmr.cz/cestovni-ruch Middleton Victor T.C. a kol. Marketing in travel and tourism. Amsterdam, Boston, London: Butterworth-Heinemann, 2009. Palatková Monika. Marketingový management destinací. Praha: Grada, 2011. OSTATNÍ Morrison A. M.: Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Victoria Publishing, Praha 1995. Pásková M., Zelenka J.: Cestovní ruch – výkladový slovník, MMR ČR, Praha 2002. Kolektiv autorů: Průmysl cestovního ruchu. MMR ČR. Praha 2008.

CESTOVNÍ RUCH – VYMEZENÍ POJMU Cestovní ruch je přemisťování osob na místa odlišná od jejich obvyklého prostředí. Cestovatel je takový člověk, který cestuje za jiným účelem než je pravidelné (denní) vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě nebo migrace. Do CR nepatří tyto cesty: - dlouhodobé pobyty (delší než 1 rok) - každodenní cesty za výdělečnou činností nebo do školy - pravidelné cesty do nákupního centra - cesty do vlastního rekreačního objektu (chata, chalupa)

ÚČASTNÍCI CESTOVNÍHO RUCHU Poskytovatelé služeb dopravci ubytovací a stravovací zařízení (hospitality) lázně cestovní kanceláře a agentury turistická infocentra průvodci, tlumočníci Spotřebitelé segmentu B2B cestovní kanceláře a agentury lázně programové agentury destinační společnosti organizátoři kongresů incentivní agentury Spotřebitelé segmentu B2C rezidenti cestovatelé turisté

TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU I. MAKROEKONOMICKÝ POHLED Dělení podle místa realizace (mezinárodní a vnitrostátní CR): • výjezdový (outgoing, pasivní CR) do cíle cesty (destinace) • příjezdový (incoming, též aktivní CR) z ciziny (zdrojového trhu) • domácí cestovní ruch (DCR) Outgoing a DCR se týká rezidentů státu. Světový cestovní ruch vytváří 235 mil. pracovních míst (2012). Mezinárodní cestovní ruch v roce 2012 poprvé přesáhl 1 mld osob/rok. DCR v Číně činí 1 mld osob/půlrok.

TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU II. ODVĚTVOVÝ (MIKROEKONOMICKÝ) POHLED - podle charakteru cestovatele: individuální a skupinový - podle organizace cesty: neorganizovaný a organizovaný - podle cíle cesty: tuzemský a zahraniční - podle náplně cesty (programu): pobytový, poznávací, služební

PŘEDPOKLADY REALIZACE CESTOVNÍHO RUCHU 1. Individuální předpoklady - volný čas - peníze (koupěschopnost) - motivace - fyzické (zdravotní) dispozice 2. Předpoklady nabídky (trhu) - pestré spektrum služeb - dostupné informace 3. Technické předpoklady - dopravní obslužnost destinace - bezpečnost dopravy a destinace 4. Administrativní předpoklady - bezvízový styk nebo dostupné vízum - žádná jiná povolení

CESTOVNÍ RUCH JAKO VOLNOČASOVÁ AKTIVITA Volný čas Jde o sociologický fenomén. > jeho naplnění souvisí s nejvyšším patrem Maslowovy pyramidy > jeho rozsah v rozvinutých společnostech roste: - zkracování pracovního týdne - prodlužování dovolené - zařízení pro domácnost (pračka apod.) - hotové potraviny (mražená jídla, polotovary atd.) - rychle dostupné informace (internet)   Hlavní oblasti využití volného času TV kulturní akce sport hobby cestování studium počítačové hry péče o vzhled posezení s přáteli …..

BUSINESS TRAVEL A INCENTIVY I. Subdodavatelé služeb MICE Konferenční prostory kongresová centra konferenční sály hotelů posluchárny VŠ historické sály veletržní a sportovní haly 2. Technické zajištění - zvuková a projekční technika - tlumočení - catering 3. Ubytovací služby 4. Doprava (transfery) 5. Služby CK (doprovodné programy) - během akce - před a po akci Služební cesty (business travel) Obchodní cesty, školení, návštěvy výstav a veletrhů, firemní mise, montáže … Kongresový cestovní ruch MICE Meetings, Incentives, Conventions, Events

BUSINESS TRAVEL A INCENTIVY II. Incentivní cestovní ruch Cesty motivující (stimulující) účastníka zážitkem účasti na ekonomickém úspěchu firmy. Mají vždycky stanovený motivační nebo propagační cíl. Cesty jsou odměnou od firmy nebo nástrojem ve snaze posílení sounáležitosti k firmě. Team-building.

ZDRAVOTNÍ CESTOVNÍ RUCH I. Lázeňské a ozdravné pobyty Lázeňský cestovní ruch. Léčebné lázně. Lázeňská místa a léčebné zdroje. Indikace chorob a léčebné procedury. Lázeňský zákon č. 164/2001 Sb. Český inspektorát lázní a zřídel (Min. zdravotnictví ČR). Rehabilitace. Rekondice, wellness & beauty, masáže, alternativní metody.

ZDRAVOTNÍ CESTOVNÍ RUCH II. Druhy lázeňské péče - plně hrazená zdravotními pojišťovnami („křížkové lázně“) - příspěvková - samoplátecká   Lázeňská péče je součástí systému zdravotnictví i součástí cestovního ruchu (wellness, samoplátci, doprovázející osoby). Léčebné lázně ČR …. disponují ubytovací kapacitou 25 920 lůžek, …. ročně pečují o 746 tisíc tuzemských a zahraničních klientů s 6,05 milliony přenocování (2013)

DALŠÍ DRUHY CESTOVNÍHO RUCHU Podle zaměření (náplně, programu) Kulturní (městská) turistika Zážitková turistika (gastronomie, animace …) Sportovní turistika (outdoor) – pěší, horská, vodácká, cyklo- , hipo- … – golf, potápění, rybaření, jachting, lyžování … Ekoturistika, agroturistika Poutní (církevní) turistika Výletní plavby (cruises) Podle klientely Sociální CR vychází z ideje obecně lidských práv – konkrétně práva na svobodný pohyb. Je to snaha umožnit cestování i sociálně vyčleněným skupinám (samoživitelkám s dětmi, handikepovaným, příjmově slabším skupinám společnosti apod.) Seniorská turistika jako narůstající fenomén západních společností.

CESTOVNÍ RUCH V MINULOSTI A DNES I. Motivy cestování - vojenské výboje - diplomatické mise (poselstva) - obchod - náboženské důvody Starověk - jednotlivci, geografové Fa Sien – 5. stol. (čínský buddh. mnich) Süan Cang – 7. stol. (dtto) Středověk - cesty do svatých zemí a míst (Jeruzalém, Mekka) Dobytí Jeruzaléma (1. kruciáta) 1099 Marco Polo – 13. stol. (benátský kupec) Ibn Battuta – 14. stol. (arabský cestovatel)

CESTOVNÍ RUCH V MINULOSTI A DNES II. Novověk - od 16. stol. „kavalírské cesty“ mladých šlechticů ze stř. Evropy do Itálie, Paříže, Bruselu, později do Vídně aj.) 19. století - první tištěné průvodce (USA 1822, UK 1824, Karl Baedeker 1827) - první cestovní kanceláře (Thomas Cook 1845) - masový nástup železniční a lodní dopravy - rozvoj evropského lázeňství 1.pol. 20.stol. - masový nástup automobilové dopravy - rozvoj služeb v destinacích

CESTOVNÍ RUCH V MINULOSTI A DNES III. 2. pol. 20. stol. - CR získává masový charakter - zavádění proudových letadel (konec 50. let) otevírá zámořské destinace - cestování se stává životním stylem (vliv médií, reklamy, marketingu) začátek 21. stol. – hlavní trendy - nárůst individuálních cest a služeb - on-line prodej na internetu - seniorská turistika - zážitková turistika (adrenalin, gastronomie, animace) - ekologicky šetrný cestovní ruch

TRENDY MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU Vývoj mezinárodních turistických příjezdů od roku 1950 do roku 2010 a prognóza do roku 2030 podle Světové organizace cest. ruchu (UNWTO) 17. 17

HISTORIE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKU 2. pol. 19. stol. - rozmach domácího cestovního ruchu (Klub českých turistů, letní byty, lázeňství) 1. pol. 20. stol. - v roce 1920 první česká CK (od 1926 pod jménem Čedok) - mezi 1. a 2. světovou válkou roste outgoing českých středních vrstev na pobřeží Jadranu 1948-1989 - Čedok znárodněn, později od 60. let vznik dalších CK (Balnea, Rekrea, CKM, Sport- turist, Autoturist), Interhotely 1989-1997 - prudká liberalizace celého odvětví – vznik tržního prostředí - outgoing: převaha krátkých autobusových zájezdů (Vídeň, Paříž) a pobytů ve Středomoří - incoming: efekt „nové“ destinace - 1997: krize z převisu nabídky 1997 - dnešek - relativní stabilizace odvětví - outgoing: nástup charterové letecké dopravy do Středomoří, mimoevropské destinace - incoming: saturace zájmu, snaha o prosazení ČR v MICE, golfu…