Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 24. září 2012 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Tematický okruh: Biologie živočichů Téma: HADI - IX. Metodický list/Anotace: Materiál slouží k pochopení typických znaků a projevů některých cizokrajných užovkovitých hadů. S jeho využitím žák také dovede poznat a pojmenovat jejich typické zástupce. Žák dovede objasnit jejich ekologii a vyvozuje důsledky změn prostředí pro zkoumané taxony. Dovede hodnotit míru základních rizik pro jejich přežití. Zdroje: Uvedeny na konci prezentace III/2 VY_32_INOVACE_360
SYTÉM PLAZŮ HADI – IX. (SYSTÉM HADŮ - 5) RNDr. Rostislav Herrmann Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace BOJGA ZLATÁ
SYSTÉM HADŮ BOJGA ZLATÁ Dosahuje délky 1 – 1,5 m. Žije v korunách stromů v tropických pralesích, případně v parcích a zahradách. Díky schopnosti vymrštit se z větve, roztáhnout žebra a tím zploštit tělo dovede klouzavým letem překonávat prostor mezi stromy. Jde řádově o desítky metrů, přičemž dokáže korigovat směr.
SYSTÉM HADŮ BOJGA ZLATÁ Je jedovatá a kousavá. díky jedovým zubům umístěným v zadní části dutiny ústní a slabému jedu není člověku nebezpečná. Živí se drobnými savci, ptáky, plazy a obojživelníky. Je vejcorodá. Snáší 6 – 14 vajec. Vyskytuje se v Indomalajské oblasti. BOJGA AFRICKÁ (BOOMSLANG AFRICKÝ) - Žije v subsaharské Africe. Jeden z nejjedovatějších afrických hadů. Stromový had s variabilním zbarvením. Živí se plazy, ptáky apod. Délka do 1,7 m. Zmíněna v úvodu k užovkovitým.
SYSTÉM HADŮ BOJGA ZLATÁ
SYSTÉM HADŮ BOJGA ZLATÁ
SYSTÉM HADŮ VEJCOŽROUT AFRICKÝ Dorůstá do délky 0,7 – 1 m. Je to jediný téměř bezzubý had. Potravně se specializuje na požírání ptačích vajec s vápenitou skořápkou (plazí vejce s kožovitou skořápkou žerou i jiní plazi). K tomu je vybaven mimořádně poddajnou lebkou i hrdlem. Navíc má přilnacou vnitřní stranu tlamy, což brání vyklouznutí vejce.
SYSTÉM HADŮ VEJCOŽROUT AFRICKÝ Ptačí vejce polyká vcelku. V hrdle je skořápka narušena výběžky obratlů, které ji podélně naříznou. Další výběžky jsou kyjovitě uspořádány tak, aby vejce rozmačkaly a zabránily jeho dalšímu postupu trávicí trubicí. Obsah vejce had spolkne a skořápku vydáví. Čichem rozezná čerstvě snesená vejce od těch, ve kterých se již vyvíjí zárodek. Tento had přijímá potravu během doby ptačího hnízdění. Po zbývající část roku nežere.
SYSTÉM HADŮ VEJCOŽROUT AFRICKÝ Je prakticky bezbranný. Jeho ochranným mechanismem je napodobování zmijí. Preferuje savany, křoviny a řídké lesy. Je to pozemní druh. Vyskytuje se v subsaharské Africe.
SYSTÉM HADŮ Téměř bezzubá lebka vejcožrouta a jeho obratle s výběžky, které podélně rozříznou skořápku polykaného vejce.
SYSTÉM HADŮ VEJCOŽROUT AFRICKÝ
ZDROJE - LITERATURA A DORLING KINDERSLEY BOOK. Zvíře: Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2002, 624 s. ISBN DUNGEL, Jan, ŘEHÁK Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, ISBN GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, ISBN
ZDROJE – ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY Dasypeltis scabra. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: The Boomslang - Dispholidus typus. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: SOCHA, J. Chrysopelea paradisi et ornata, serpents volants asiatiques. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: ŠEVČÍK, Jan. Bojga zlatá (Chrysopelea ornata). In: Naturfoto [online] [cit ]. Dostupné z: ŠEVČÍK, Jan. Bojga zlatá (Chrysopelea ornata). In: Naturfoto [online] [cit ]. Dostupné z: JIROUŠEK, Vladislav T. Bojga Chrysopelea ornata ornatisima. In: ZOO - Foto [online]. [cit ]. Dostupné z: Dasypeltis scabra (Common egg-eater, Rhombic egg-eater). In: Biodiversity explorer [online]. [cit ]. Dostupné z: DURSO, Andrew. Egg-eating snakes. In: Snakesarelong [online] [cit ]. Dostupné z: