STAVBA SPORTOVNÍHO TRÉNINKU Dlouhodobá koncepce Plánování v rámci ročního tréninkového cyklu Řízení sportovního tréninku

Základní zásady: ST z  dlouhodobého i krátkodobého pohledu má své limitující zákonitosti nebo stavební kameny: - biologický věk - délka pravidelné sportovní přípravy - charakteristika jednotlivých druhy sportů i disciplin - senzitivní období pro rozvoj schopností

Etapy sportovního tréninku Choutka (1987), Moravec (2007) 1. Etapa sportovní předpřípravy(1-3 roky) 2. Etapa základního tréninku (2-4 roky) 3. Etapa specializovaného tréninku (2-4) 4. Etapa vrcholového tréninku (2-10) Dovalil (2002) 1. Etapa základního tréninku (min. 2-3 roky) 2. Etapa specializovaného tréninku (trvá 2-4 roky) 3. Etapa vrcholového tréninku (nejprve po 19-20 roku) Zahraničí: Platonov- Ukrajina, 7 etap SRN – 4 etapy Norsko 3 etapy

Etapa sportovní předpřípravy Cíl: všeobecný rozvoj pohybových schopností a zvládnutí co největšího množství pohybových dovedností, základů techniky Úkol: vytvoření trvalého zájmu o sportovní aktivity, upevnění zdraví, optimální tělesný a psychický rozvoj, plnění tréninkových povinností, znát a dodržovat pravidla dané sportovní disciplíny. Prostředek: pohybové a sportovní hry, gymnastická, atletická a jiná cvičení. Tréninkové zatížení: preference objemu nad intenzitou a složitostí. Organizační forma: hromadná a skupinová (se zaměřením na motivaci a socializaci, hry)

Etapa základního sportovního tréninku Cíl: všestranný rozvoj funkčních, energetických, psychosomatických, motorických a koordinačních – technických předpokladů vyplývající z faktorů sportovního výkonu zvoleného sportu. Úkol: zvládnutí racionální techniky, zvyšování sportovního výkonu na základě všestrannosti a všeobecnosti,vytvoření systému používání kompenzačních, regeneračních a doplňkových prostředků, zabezpečení plynulého zvyšování tréninkového zatížení (počet TJ/týden, počet soutěžních startů) Prostředky: poměr všeobecné a specifické přípravy na začátku etapy 80:20, na konci 50:50 Tréninkové zatížení: týdně 4-5 TJ, 10-15 soutěžních startů (v individuálních sportech), 30-40 (v kolektivních sportech) v ročním tréninkovém cyklu.

Etapa specializovaného sportovního tréninku Cíl: zvyšování sportovní výkonnosti na základě nárůstu intenzity tréninkového zatížení převážně specifického charakteru Úkol: rozvoj specifických kondičních schopností a stabilizace obecných, využívat adaptační mechanizmy na základech specifických podnětů manipulací s intenzitou, objemem,složitostí, dosažení vysoké úrovně techniky ve vybrané sportovní disciplíně, rozvoj výkonové motivace a psychických vlastností, vysoká úroveň sportovního výkonu jako předpokladu pro vrcholový sport. Prostředky: poměr všeobecné a specifické přípravy 20-40 : 80-60 % Tréninkové zatížení: týdně 5-8 TJ, 20-25 soutěžních startů (v individuálních sportech), 50-60 (v kolektivních sportech) v ročním tréninkovém cyklu.

Etapa vrcholového sportovního tréninku Cíl: dosažení vrcholné úrovně sportovního výkonu z hlediska individuálních možností sportovce (v rámci národních i světových výkonů) Úkol: maximální rozvoj faktorů SV s přihlédnutím k individuálním vlastnostem a schopnostem, dosažení a stabilizace SV v náročných podmínkách (na úrovni národní i světové),efektivní využití vědomostí, dovedností a zkušeností, dosažení maximální úrovně adaptace prostřednictvím originality a invence. Prostředek: forma přípravy se vyznačuje individuálností a rostoucí intenzitou. Z hlediska řízení se využívají nejnovější informace z daného sportu, informace o stavu sportovce a o dynamice změn stavu. Regenerace může tvořit až 50 % tréninkového objemu.

Počátek a délka etap, věk Nejsou ve sportech totožné: - povaha sportu, jeho zvláštních požadavcích - věk vrcholové výkonnosti v daném sportu - individuálních zvláštnostech sportovce První tři etapy mají přípravný charakter

Plánování Periodizace tréninku Blokový systém Plán perspektivní Plán roční Plán operativní Plán TJ

Tréninkové cykly Cyklus – relativně ukončený celek opakujících se různě dlouhých časových úseků tréninkového procesu Megacyklus Makrocyklus (MaC) Mezocyklus (MeC) Mikrocyklus (MiC)

Roční tréninkový cyklus (RTC) Typický MaC Základní jednotka dlouhodobě organizované sportovní činnosti Vychází se z – kalendářního roku - dynamiky růstu sportovní výkonnosti směrem k HO Standardní rozdělení: přípravné období (předsoutěžní) hlavní období (soutěžní) přechodné období Jednovrcholové plánování Vícevrcholové plánování

.

Přípravné období (PO) Z pohledu trénovanosti nejdůležitější období RTC Analytický charakter Všeobecný – specializovaný charakter Objem – intenzita Postupné zvyšování adaptačních podnětů – k SV

Schéma tvorby PO

Předzávodní období Kratší časový úsek 2-4 týdnů Úkol – dosažení sportovní formy, stabilní vysoké výkonnosti Zásady ladění SF - snížení objemu zatížení, udržení vysoké intenzity - důraz na kvalitu prováděných činností - vysoký poměr speciálních cvičení (podle věku) - kontrolní závody, soutěže - psychologický stav

Závodní období (HO,ZO) Cíl – max. SV, SF Vrcholy HO Sporty s pravidelnými a častými starty Sporty s nepravidelným soutěžním programem Starty – hlavní vedlejší Činnosti – ladění na hlavní závody - udržení výkonnosti - tréninková činnost

Přechodné období Cíl Délka – podle věkové kategorie - u vícevrcholového RTC – kratší Obsah Psychická regenerace

Schéma RTC Hypotetická schémata Přípravné období Hlavní období Přechod. období PO1 PO2 HO1 Rekond. HO2 PřO PO1 HO1 PřO PO2 HO2 PřO PO1 HO1 PřO1 PO2 HO2 PřO2

Mezocykly Střednědobý cyklus Možná délka 2 – 4 – 6 týdnů Dílčí úkoly – konkretizace rozvoje PSch., Rozdělení: základní předzávodní závodní zotavný

Mikrocyklus Rozhodující úloha při realizaci tréninkového procesu Délka 3 – 10 dní Základní stavební jednotka pro MeC

.

.

. .

.

Tréninková jednotka (TJ) Podle obsahu tréninková jednotka může být zaměřena na: Rozvoj pohybových schopností (kondičních a koordinačních). Na nácvik a zdokonalení sportovní techniky. Na taktickou přípravu. Na regeneraci, aktivní odpočinek a kompenzační zaměření. Kontrolu trénovanosti. Rozcvičení na soutěž

Tréninková jednotka Základní a hlavní organizační forma tréninku Realizace úkolů vycházející z koncepce tréninku Struktura TJ - Úvodní část - Hlavní část - Závěrečná část

Úvodní část Seznámení s úkoly Organizace TJ Rozcvičení – strečink, zahřátí Dynamická část Speciální zaměření

Hlavní část Monotématická TJ Více úkolů: pořadí - nové dovednosti, technika - koordinační, rychlostní sch. - silové a vytrvalostní sch. - stabilizace a variabilita dovedností v únavě

Závěrečná část Uklidnění Uvolnění svalů Uvolnění nervového napětí

Organizační formy TJ Hromadná Skupinová Individuální

Evidence tréninku Evidenci tréninku se rozumí zaznamenávání tréninkového a závodního zatížení. Evidenci zajišťujeme podklady pro: -vyhodnocování a kontrolu tréninkového procesu -řízení tréninku -plánování tréninku

Pro plánování a řízení tréninků a diferenciaci zátěže u sportovce je jeho evidence tréninkové a závodní činnosti nezbytná, provádí se : - individuálně, v tréninkových denících sportovce, - pro tréninkovou skupinu, v deníku trenéra, - v evidenčním a výkonnostním listu sportovce.

Evidence ST Vybrané ukazatele - obecné - hlavní – všeobecné zatížené - specifické zatížení - objem, intenzita souhrnné zpracování v časových cyklech

Tréninkový deník sportovce základní údaje sportovce a jeho sportovní růst plán tréninkových ukazatelů v roční tréninkovém cyklu (RTC) vyhodnocení evidence RTC plánovací kalendář akcí, přehled závodní činnosti výsledky testů STP a VTP a funkčního vyšetření záznam tréninků a závodů podle týdnů a cyklů v RTC záznamy o zdravotním stavu, údaje hmotnosti a výšce

Tréninkový záznam trenéra chronologický diář podle cyklů termínovou listinu soutěží, závodů a VT roční tréninkový cyklus pro skupinu seznam sportovců: nově přijatých, vyřazených, předaných přehled o účasti sportovců na tréninku a soutěžích přehledy výsledků závodů a testů zařazení tréninkových prostředků v cyklech evidenci plnění tréninkových ukazatelů sportovců po cyklech

Kontrola trénovanosti Informace o změnách - zpětná vazba ST Co testujeme - schopnosti - dovednosti - znalosti Kdy, jak často?

Vyhodnocení tréninkového procesu Vyhodnocovat tréninky znamená dávat do vztahu tréninkovou činnost a změny v trénovanosti, změny ve výkonnosti a na základě výsledků vyhodnocení přijímat závěry pro řízení tréninkové činnosti. Vyhodnocování se provádí v tréninkovém deníku trenéra a sportovce. Objem a intenzita tréninkových prostředků, metody a dávkování tréninku směrují k perspektivním cílům v dospělém věku.

Vyhodnocení tréninku Dlouhodobé, krátkodobé Opakovaně v průběhu RTC Závěrečné hodnocení RTC

Vyhodnocení RTC Výsledkovost – splnění cílů Kondiční, motorická oblast -splnění naplánovaného trén. procesu - hodnoty z testů, rozvoj dílčích ukazatelů (S,V,R,..) Technika – dosažení stanovené úrovně Taktika- schopnost realizovat v soutěži LPK – funkční rozvoj Psychosociální adaptace

Řízení sportovního tréninku Strukturovaná činnost, která obsahuje která obsahuje velmi bohatou množinu prvků, které jsou hierarchicky, časově, kvalitativně, kvantitativně uspořádány, jejíž součástí jsou především objekty a subjekty tréninkového procesu. Dvě roviny: - proces vedení lidí, ovlivňování jejich chování, jednání , aspekty pedagogické a didaktické - technologická - konkrétní stanovení systému zatěžování, velikost, metody prostředky, vše co je zaměřeno na trénovanost, výkonnost

Řízení sportovního tréninku Plánovité působení řídících prvků na objekt ST – sportovce. Řídící systém: - organizace, svaz, klub atd. - trenér - informace, teorie o zatěžování - tréninkové podněty - přímé a zpětné vazby

Fáze řízení ST Přípravná Realizační Inovační Přípravná - anamnéza sportovce - realizovaný trén. proces - podmínky pro ST - výběr z teoret. a prakt. poznatků pro trénink sportovce

Změna systému, od obsahu, postupy, způsoby řízení Realizační fáze - vlastní řízení trén. procesu (M,P,Pro,F, O,I…) - diagnostikování stavů (kond, tech, psych.., zdraví, aspirace, motivace apod.) - úpravy v trén. plánu Inovace řízení ST Změna systému, od obsahu, postupy, způsoby řízení

Proměnlivé veličiny řízení tréninkového zatížení

Řízení tréninku pomocí srdeční frekvence a laktátu Srdeční frekvence - reprezentativní,nejčastěji používaná veličina, dokumentuje práci srdečně cévního systému - reaguje velmi rychle a adekvátně na změny v pohybové intenzitě zatížení, a vnitřním stavu organismu - základní oblasti vědomostí pro práci se SF: znalost SF klidové, odpočinkové, při zatížení(SF max, pásma) znalost určení tréninkových pásem zvláštní symptomy SF a jejich význam na trénink(vnitřní) vnější faktory ovlivňující SF Koncentrace laktátu - po SF nejčastější kontrola efektivity tréninkového procesu - vznik LA, výše LA určuje podíl energ.procesů – správná intenzita zatížení - pásma koncentrace LA a typ zatížení - faktory ovlivňující hodnotu LA

Srdeční frekvence Klidová Maximální Tréninková Odpočinková

Vnější faktory ovlivňující SF Teplota a vlhkost okolního prostředí Nadmořská výška Příjem jídla Vliv denního rytmu

Koncentrace laktátu v různých pásmech zatížení

.

Faktory ovlivňující koncentraci laktátu Individuální dispozice, výkonnost, schopnost pracovat při vyšší koncentraci LA Nižší obsah glukózy v krvi Nadmořská výška Denní čas Výživa