10. přednáška, Budoucnost eGovernmentu v EU a ČR Nejlepší webový portál eGovernmentu roku 2012 v USA Úvod do eGovernmentu Výběrová přednáška

Budoucnost eGovernmentu v EU Úvod: Strategie a politiky EU v oblasti eGovernmentu jsou pro členské země obyčejně jen doporučující / někdy víceméně závazné Direktiva: musí být řádně převedena do národního právního rámce, pokud nejsou, hrozí pokuty (ale moc se nedávají, ono „řádně“ se špatně dokazuje) Strategie, akční plány aj. : Obyčejně jen „závazně doporučující“ – předpokládá se, že jednotlivé členské státy vytvoří podobné rámce na národních úrovních. Někdy je k dispozici i konkrétně alokovaný budget. PARALELA: rozpočtová kázeň členů Eurozóny je závazná, ale téměř nikdo ji nedodržuje a nikdo s tím nic moc nedělá. Tak kdo by se pak přetrhl s nějakou informační společností či eGovernmentem.

Budoucnost eGovernmentu v EU Blízká budoucnost je definována základním rámcem období 2010 – 2020 Europe 2020 (základní strategie EK z roku 2010, která má uzdravit Evropu ze současné ekonomické krize) Europe 2020 Nejdůležitější částí strategie je tzv. „Digitální agenda pro Evropu“ (má to celý svůj portál)Digitální agenda pro Evropu Její významnou součástí je tzv. Akční plán eGovernmentu 2011 – 2015 = blízká budoucnostAkční plán eGovernmentu 2011 – 2015

Akční plán eGovernmentu jeho implementace bude setrvačností ovlivňovat celou současnou dekádu a pravděpodobně i tu následující Novinky – značný důraz na občany a malé podnikatele efektivita veřejné správy celková komplexnost plánu – vytvořen v rámci široké, především akademické, diskuse - ALE: Bez národních implementací to nepůjde Zní to celkově hezky – skutečná realizace?

Akční plán eGovernmentu základní priority: 1. Posílení uživatele 2. Vnitřní trh a vnitřní mobilita 3. Účinnost a efektivnost vlád a veřejných správ 4. Realizace základních předpokladů pro rozvoj eGovernmentu

Priorita 1 - Posílení uživatele 1.1 Služby postavené na míru uživatelům -Podpora členských států (finance) -Rozvoj personalizovaných online služeb 1.2 Kolaborativní rozvoj služeb -Jak zapojit usera do vývoje služeb -Výměna znalostí v oblasti kolaborativního rozvoje 1.3 Opakované využití PSI -Základní sada indikátorů PSI re-use -Výzkum open data iniciativ a portálů v členských zemích -Výměna znalostí a zhodnocení direktivy PSI 1.4 Posílení transparentnosti -Online přístup ke všemu, co není ještě zpřístupněno 1.5 Zapojení občanů a komerčního sektoru do tvorby politik -Rozvoj služeb eParticipace

Priorita 2 – Vnitřní trh 2.1 Jednotné služby pro podnikatele -Propojení národních služeb eProcurementu -Druhá generace one-stop-shopů (něco jako CZECHpoint ) 2.2 Mobilita osob -Přeshraniční online služby umožňující lidem: - studovat, pracovat, stěhovat se, užívat zdravotní služby a jít do důchodu kdekoliv v EU 2.3 Celoevropská implementace existujících online služeb + vývoj zcela nových panevropských přeshraničních online služeb -Studium a analýza celé problematiky (názor občanů; zhodnocení organizačních, technických, legislativních a semantických překážek) - Implementace tzv. LARGE SCALE pilotů a zajištění jejich náběhu do skutečné celoevropské praxe - Implementace přeshraničních online eEnvironment služeb

Priorita 3 – Účinnost a efektivita vlád a veřejných správ 3.1 Vylepšování organizačních procesů -Facilitace výměny zkušeností v oblasti inovativních přístupů k organizaci státní správy -Transformace epractice.eu ve znalostní bázi (viz dále) -Program výměny zaměstnanců veřejné správy mezi členskými zeměmi (stáže, podobné jako kdysi v programu PHARE před rokem 2004 pro kandidátské země) * *pozn. Pekárek: snad se zúčastní i ČR, sám jsem absolvoval půlroční stáž v rámci PHARE na Instituto Nacional de Éstatistica v Portugalsku (jako zaměstnanec ČSÚ) v dobíhajícím n+1 roce Tyto stáže maji zejména na mladé pracovníky veřejné správy velmi pozitivní profesní i kariérní dopad.

3.2 Redukce administrativní zátěže - Výměna zkušeností členských států s implementací eGov systémů typu „jen jedna registrace“, „po úřadech mají obíhat dokumenty, nikoliv lidé“, „jakýkoliv údaj občan hlásí VS jen jednou“ 3.3 Ekologické vládnutí* -Realizace velké studie o potenciálu eGovernmentu snížit uhlíkovou stopu EU -Indikátory a evaluační procesy pro měření skutečné míry redukce uhlíkové stopy vlivem zavádění služeb eGovernmentu Priorita 3 – Účinnost a efektivita vlád a veřejných správ

4.1 Otevřené specifikace a interoperabilita - Vytvoření evropského ramce (EIF) a strategie (EIS) pro interoperabilitu ISVS - Výměna, opakované využití a sdílení řešení pro implementaci navzájem spolupracujících (interoperabilních) služeb eGovernmentu - Sladění národních rámců interoperability do EIF 4.2 Zajištění klíčových podmínek - Revize direktivy o elektronickém podpisu za účelem umožnění přeshraniční interoperability zajištěných národních systému elektronické autentizace (eAuthentification) - Politická rozhodnutí umožňující vzájemné rozpoznávání a uznávání národních systémů eIdentifikace a eAutentizace - Osvojení a rozšíření eID řešení Priorita 4 – Nutné podmínky pro rozvoj eGovernmentu

4.3 Inovativní eGovernment - Aplikace nových technologií a paradigmat ve veřejném sektoru - Speciální CIP program (= hodně peněz) podporující upgrade IPv6 protokolu a jeho rozšíření v praxi - Pilotní projekty inovativních architektur a technologií v oblasti eGovernmentu SHRNUTÍ AKČNÍHO PLÁNU: poměrně komplexní a propracovaný dokument téměř vědecko- strategického charakteru bude záležet na konkrétních alokacích rozpočtů a kvalitě jednotlivých pilotních aktivit důležitá je i politická a finanční podpora na národních úrovních Priorita 4 – Nutné podmínky pro rozvoj eGovernmentu

Budoucnost EU – konkrétní příklady ePractice.eu – oficiální portál dobrých praxí a networkingu v oblasti eGovernmentu (v rámci Akčního plánu se počítá se jeho upgradem na znalostní bázi)

Budoucnost EU – konkrétní příklady LARGE SCALE pilotní projekty – testování a výzkum funkčnosti nadnárodních systémů eGovernmentu, s předpokladem budoucího celoevropského nasazení. V současné době 5 běžících projektů: eCodex – celoevropská interoperabilita justičních systémů Epsos – vlastně projekt celoevropského „IZIP“ Peppol – celoevropská interoperabilita eProcurement systémů Spocs – celoevropská interoperabilita eBusiness systémů Stork – celoevropská interoperabilita systémů mobility (studenti, práce apod.)

Budoucnost EU – konkrétní příklady Projekt CROSSROAD – participativní roadmapa budoucnosti eGovernmentu z hlediska využití IKT. Identifikovány 4 možné krajní scénáře budoucích rámců eGovernmentu (veřejné správy roku 2030) a jejich charakteristiky: 1. Otevřená veřejná správa – maximální otevřenost, transparentnost a sofistikovaný politický systém 2. Leviathanská veřejná správa – sofistikovaný systém, naprostá uzavřenost 3. Zprivatizovaná veřejná správa – uzavřenost a chybějící vyspělý politický systém 4. Samočinná veřejná správa - maximální otevřenost a transparentnost, chybějící politický systém  Realita bude nejspíše někde mezi těmito extrémy:

4 vize projektu CROSSROAD Zdroj: Envisioning Digital Europe 2030, CROSSROAD project, 2010.Envisioning Digital Europe 2030

Budoucnost eGovernmentu v ČR Neexistuje strategie ani koncepce eGovernmentu na papíře = budoucnost je nejistá Pravděpodobně se tedy pojede podle EU rámce a akčního plánu (což je jedině dobře, umožní to být v tomto směru v souladu s ostatními zeměmi) Blízká budoucnost (dle náměstka Ledvinky, MV ČR, říjen 2012):náměstka Ledvinky Ladění a zvyšující se využívání základních registrů (ZR) Pyramidální systém programů/u rozvoje eGovernmentu v novém programovacím období (vrcholkem pyramidy ZR na MV ČR, takže už žádné individuální sektorové programy = centralizace) Cloudová státní ICT infrastruktura (=velké zastoupení outsourcingu) Cloudové státní služby a aplikace eGovernmentu Autorizace a autentizace (eID infrastruktura) Otevřený přístup k datovým sadám veřejné správy

Budoucnost eGovernmentu v ČR Zodpovědnou institucí je zatím Ministerstvo Vnitra ČR Pozn. za MI ČR bylo vše systematičtější, po jeho zrušení nastala „megalomanská“ doba ministra Langera (eGon, CZECHpoint, datové schránky), dnes „nová doba“ určité normalizace (řešily se hlavně základní registry). Ředitelkou eGovernmentu na MV ČR je v současné době (12/2012) Mgr. Šmerdová – vystudovala informační studia v Opavě. Paní magistra pozdravuje pilotní studenty a prý se bude snažit vydržet ve funkci déle, než bylo v poslední době zvykem (příslib určité kontinuity práce, ale uvidí se) V současné době sice ČR nedisponuje žádným strategickým dokumentem přímo pro oblast rozvoje eGovernmentu (národní verze Akčního Plánu EU – naposledy to bylo eČesko 2006), ale... 

…gesci za celou Digitální Agendu 2020 dostalo MPO! Za celkovou elektronizaci ekonomiky a společnosti tak v ČR vzhledem k EU začalo zodpovídat MPO Uvidí se co to přinese českému eGovernmentu jako takovému Strategický dokument Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomiceDigitální Česko v. 2.0 Rozmáchlá strategie, řešící především infrastrukturu a pak kousek od všeho: Broadband, digitální vysílání, IPv6, PSI re-use, svoboda internetu, regulace internetu, rádiové spektrum, digitální obsah, autorská práva atd. atd. Uvidíme, jestli MPO v budoucnosti převezme gesci i za další aspekty rozvoje informační společnosti, včetně (minimálně některých) složek eGovernmentu. Má to být koneckonců „superministerstvo...“

Ukázka aplikace ze světa Webové stránky městského úřadu Louisville, Kentucky (USA) Vyhodnoceny jako nejlepší stránky města v USA v roce 2012 Vyhodnoceny Obsahují neuvěřitelné množství aplikací eGovernmentu na místní úrovni

Louisville – kdo spočítá aplikace?

EVALUACE & KONEC Příště se uvidíme na workshopu v HUBu ( , 16:00) Všem studentům děkujeme za účast na projektu, můžete si dát do CV A.Pekárek & J.Štogr