ZMĚNY NA TRHU S PLYNEM OD Ing. Vladimír Štěpán, ENA s.r.o. březen 2005

Změny od otevření trhu s plynem k zvýšení ceny plynu místo očekávaného snížení o výrazné proti průměru za rok 2004 (až 15%) o menší proti 4. čtvrtletí 2004 (několik procent)  menší u pravidelných (technologických) odběrů  větší u sezónních odběrů (např. teplárny)  oprávněnost zvýšení ceny plynu je posuzovat individuálně dle jednotlivých odběratelů, možnosti jsou dvě:  dodavatel využil zrušení regulace po otevření trhu (sjednávání ceny u importu a skladování)  nepochopení principů cenotvorby ze strany odběratele

Změny od otevření trhu s plynem k ceny stanovované měsíčně s tím, že v březnu bude navržen vzorec pro roční smlouvu (nevyhovuje při cenové arbitráži) základní změna: - omezenější počet nových dodavatelů plynu proti elektřině výrazně vyšší odpovědnost (riziko) odběratele v tom, že cena plynu z nákupu a cena za skladování (cca 80% ceny za plyn) jsou sjednávány, nikoliv stanovovány regulátorem Přání odběratelů bylo odlišné od výše uvedené skutečnosti, požadovány byly: - nízké ceny plynu - fixní ceny plynu

První reakce odběratelů na důsledky otevření trhu po zvažován přechod z plynu na jinou energii nebo aspoň vyšší diverzifikace zdrojů energie - zahájena jednání s novými dodavateli plynu - zahájena jednání se stávajícím dodavatelem plynu - požadavek návratu zpět k vyšší regulaci cen podobné jako tomu bylo před (realita nebo nostalgie ?)

Přechod z plynu na jinou energii, názor ENA - v ČR jako státu s dostatkem energetických zdrojů je přechod možný, nutno však zvážit rizika jiných energií z hlediska: o prognózy budoucí výše cen jiných energií (obvyklé ceny v EU a jejich možný nárůst) o ale i rizika dalšího nárůstu cen plynu:  pro jednotlivé kategorie odběratelů bude diferencovaný o změna daňové politiky (zejména ve vztahu na životní prostředí)

Přechod z plynu na jinou energii, názor ENA - odběratelé v EU obvykle přechází na jinou energii až po vyčerpání možných prostředků, základní nástroje jsou dva: o jednání s novými dodavateli plynu, ale i stávajícími na základě nových pravidel hry o když výsledek jednání o ceně nesplní očekávání, sílí snaha o úpravu legislativy, zejména pravidel trhu s plynem ve prospěch odběratelů

CENY PLYNU I. Možná řešení pro sjednání nákupní cenu plynu: - Pn = Po + TO1/TOo (velmi zjednodušeně) - fixní cena (někteří noví dodavatelé) - něco mezi vzorcem a fixní cenou - (rozložení rizik mezi dodavatele a odběratele)

CENY PLYNU II. Výhody a nevýhody cenového vzorce: - je nutno sjednat výši základní ceny Po a podmínky její eskalace - základem vazba na topné oleje (TO) - nevýhodou je nejistý vývoj ceny TO do budoucna a riziko kursových změn: o krátkodobě na čtvrtletí až pololetí je vývoj ceny předvídatelný se slušnou pravděpodobností o dlouhodobější prognóza ceny je velmi nejistá - je nutno sjednat, zda změna ceny bude měsíční, čtvrtletní apod.

CENY PLYNU III. Výhody a nevýhody fixní ceny: - obvykle nabízejí noví obchodníci (otázka garancí) - obvykle požadovány zálohové platby - podmínka TOP obvykle zůstává - pro exportéra nemusí být fixní cena výhodná (pohybuje se jinak než nákupní cena plynu u konkurence) - fixní cena jednoznačně výhodná, když je stanovena pod průměrem ceny vypočtené dle vzorce

CENY PLYNU IV. Jednání s novými dodavateli plynu, dvě základní varianty: - dohodnutí jedné celkové ceny plynu včetně služeb (rizikem je to, že dodavatel bude vydělávat na každé jednotlivé službě) - zvlášť nákupní cena plynu a možnost nasmlouvání jednotlivých služeb (teoreticky výhodnější, v praxi tomu tak být nemusí): o u každé služby se používá jiný cenový vzorec a částečně i obchodní podmínky - u obou variant odběratel cenu sjednává, měl by tedy být důstojným partnerem po odborné stránce

CENY PLYNU V. Jednání se stávajícími dodavateli plynu, požadavky odběratelů: - schopnost adaptace na nové podmínky (schopnost najít kompromis mezi potřebami odběratelů a možnostmi dodavatelů) - schopnost snížit náklady a zůstat konkurenceschopný - umožnit jednání o složení vzorce pro nákup plynu - umožnit jednání o výši ceny - nutno však vzít v úvahu, že cena je sjednávaná a regulátor už ve sporu dodavatel – odběratel není rozhodčí

CENY PLYNU VI. Základní kriteria rozhodování odběratele při volbě dodavatele, dvě obvyklé varianty: - nižší cena, ale vyšší riziko (malý dodavatel nebo obchodník) - vyšší cena, ale nižší riziko (stávající dodavatel)

PRAVIDLA TRHU I. Model trhu: stimulační (ex ante), základní principy: - odběratel by měl mít právo si nasmlouvat ex ante dostatek nástrojů za rozumné ceny - ex post by se měly platit výrazně vyšší ceny než když ex ante odběratel nasmlouvá nástroje, protože snižuje rizika provozovatele - mělo by se vyhovět co největšímu počtu skupin odběratelů pokud jde o vytváření nástrojů: o při otevření trhu padla maximální cena a je nahrazena fixní cenou o byly zrušeny některé slevy poskytované odběratelům o důsledkem je negativní dopad na některé odběratele proti současnosti - složitý model, protože na rozdíl od elektroenergetiky trh spíše simuluje (složitější pravidla než elektroenergetice) - stimulační model se používá tam, kde je nedostatek konkurence, pokud by odběratelé byli ochotni podstoupit riziko stanovování cen na základě konkurence, pak je možné požadovat jiný model.

PRAVIDLA TRHU II. Zavedení nových služeb je důležitá otázka: - řešení bývá odborně složitější - regulátor na sebe přebírá určité riziko - zájem provozovatelů je malý, pokud tržby za tyto služby budou součástí regulovaných služeb - odběratelé by měli naformulovat svoje potřeby a měli by se hledat nástroje na krytí těchto potřeb

PRAVIDLA TRHU III. Hodnocení pravidel trhu s plynem (modelu): - základ modelu obsahuje nesporně progresivní principy pro odběratele: o možnost uzavírání měsíčních smluv o přerušitelné smlouvy o nominace a renominace v průběhu dne o zvláštní účet a nákladově neutrální operátor o oddělení přepravy, distribuce a skladování

PRAVIDLA TRHU IV. základní připomínka k modelu: o zprůměrovanost  vytvoření regionálních zón může být z pohledu odběratele působit negativně, pozitiva chybí – potenciál ale existuje (konkrétně diferenciace ve výši tolerancí v jednotlivých zónách)  chybí některé služby, které plynárenský systém může poskytovat a odběratelé by o ně měli zájem o model by se měl dále upřesnit a dopracovat

PRAVIDLA TRHU V. - pravidla bilancování obsahují principy spíše ve prospěch odběratelů, jsou však složitá a jejich zavedení by mohlo být i nákladné (změna by mohla být prodiskutována) - výše tolerance a některé ceny a penalizace se zdají být nevýhodné pro odběratele - otázkou proto je, jestli na základě pravidel trhu je reálné nasmlouvat jednotlivě služby na přepravu, distribuci a skladování (praxe ukáže) - přístup ke skladování nemá jasná pravidla - třístupňová legislativa je určitá komplikace (mohou vznikat problémy s jednoznačným výkladem) - odběratel má právo podávat návrhy na změnu PT i kodexů

PRAVIDLA TRHU VI. Úloha regulátorů od : - přímo ovlivňuje 10 až 20% ceny (diferencovaně u jednotlivých odběratelů) : o tím, že stanovuje ceny za přepravu a distribuci - nepřímo ovlivňuje 80 až 90% ceny: o cena za skladování a nákup plynu se sjednává o vypracovává pravidla trhu s plynem Hodnocení regulátorů: - dobrá úroveň regulace cen do kvalitu a funkčnost pravidel trhu od = ? prověří čas

PRAVIDLA TRHU VII. Sekundární legislativa počátkem roku 2005: - model trhu je složitý, v roce 2005 bude zřejmě upraven, odběratelé by měli mít právo podávat návrhy na změnu - chybí kodexy pro přepravu a distribuci (budou zveřejněny ve 2. čtvrtletí 2005 ?) - kodex pro skladování je Transgasem zveřejněn (ERÚ ho neschvaluje)

PRAVIDLA TRHU VIII. ENA chybí podrobnější informace o potřebách jednotlivých skupin odběratelů: - jsme schopni řešit problémy odběratelů: o podáváním návrhů na úpravu PT a Řádů o posuzováním ceny a cenových vzorců o posuzováním a navrhováním obchodních podmínek - cílem často i složitého jednání je nalezení vhodného kompromisu, protože po otevření trhu se výrazně zvyšují názorové rozdíly - variant řešení je velmi mnoho