SLOVNÍ DRUHY OHEBNÉ x NEOHEBNÉ Mgr. Michal Oblouk
PODSTATNÁ JMÉNA názvy osob, zvířat, věcí a názvy pro vlastnosti, děje a vztahy skloňují se otec, stůl, zpěvák, zpěvačka, veverka, počítač, rychlost, hra, láska, plavání, píle, vrátný, průvodčí, přátelství,…
PŘÍDAVNÁ JMÉNA vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem, případně jejich význam jinak blíže určují skloňují se rychlý, veselý, laskavý, rodinný, stálá, chlapcovo, nový, uvařený, kvetoucí,…
ZÁJMENA zastupují podstatná a přídavná jména nebo na osoby, zvířata, věci a vlastnosti ukazují nebo na ně odkazují skloňují se já, ten, ta, který, co, nějaký, někdo, takový, něčí, jenž, můj, každý, všechen, nikdo, váš,…
dva, pět, několik, první, patero, sto, pátý, kolikrát, pětinásobný,… ČÍSLOVKY mají číselný význam, označují počet, pořadí, násobenost, počet různých druhů skloňují se dva, pět, několik, první, patero, sto, pátý, kolikrát, pětinásobný,…
mluvit, běžet, kreslit, spát, zůstat, zežloutnout,… SLOVESA vyjadřují děj, činnost, stav nebo změnu stavu časují se mluvit, běžet, kreslit, spát, zůstat, zežloutnout,…
venku, daleko, zítra, nádherně, rychle, dobře, velmi, kde, kdy, tak,… PŘÍSLOVCE vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností - určení místa, času, způsobu, míry, příčiny venku, daleko, zítra, nádherně, rychle, dobře, velmi, kde, kdy, tak,…
z, s, do, před, u, vedle, o, okolo,… PŘEDLOŽKY vyjadřují bližší okolnosti jako příslovce, ale teprve ve spojení se jmény z, s, do, před, u, vedle, o, okolo,…
a, ale, že, když, aby, jestliže, nebo, i,… SPOJKY spojují věty nebo slova a, ale, že, když, aby, jestliže, nebo, i,…
ať, kéž, nechť, hlavně, především, ano, ne, jen, zdalipak,… ČÁSTICE uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh, zdůrazňují slova ve větě ať, kéž, nechť, hlavně, především, ano, ne, jen, zdalipak,…
aha, jé, ach, hele, haf, mňau, hej, prásk, checheche,… CITOSLOVCE vyjadřují nálady, city a vůli mluvčího nebo označují hlasy a zvuky aha, jé, ach, hele, haf, mňau, hej, prásk, checheche,…
SLOVNÍ DRUHY I dospělý se může mýlit. X Dospělý člověk nemá vždy pravdu. Pavlovi se splnil jeho sen. X Pavlovi kamarádi už odešli. Večer se blížil. X Vrátili jsme se až večer. Vraceli jsme se okolo potoka. X Půjdeme okolo. Strávili jsme pět dní mimo domov. X Jeho rána šla mimo. Vítr byl silnější, ale pořád bylo teplo. X Ale to není pravda! X Ale, kampak tak brzy! Četl a seděl. X A já to vím! X A, toho si nevšímej.