(přednáška k předmětu Základy práva) Prameny práva (přednáška k předmětu Základy práva) JUDr. Marek Starý, Ph.D.

Tři základní možná pojetí termínu „prameny práva“ 1. Definice pramene práva Tři základní možná pojetí termínu „prameny práva“ (vícevrstevnatý pojem) Formální Státem uznaná forma, obsahující právní normy. 2. Materiální Společensko historický kontext, formující podobu objektivního práva. 3. Gnozeologické Veškeré zdroje, z nichž lze podobu platného práva poznávat.

závisí na rozhodnutí státní moci 2. Okruh pramenů práva závisí na rozhodnutí státní moci je významně determinován historickým vývojem a mimoprávními kulturními vlivy v současnosti existují tři hlavní právní systémy: 1. kontinentální 2. anglosaský (angloamerický) 3. islámský

3. Základní typy pramenů práva Právní obyčeje Právní normativní akty Soudní precedenty Normativní právní smlouvy Jurisprudence (právní knihy) Zvyklosti Právní principy Rozum, spravedlnost… 4. 4

historicky nejstarší pramen práva příklad spontánní tvorby práva 3.1 Právní obyčej historicky nejstarší pramen práva příklad spontánní tvorby práva v Čechách ztratil význam v 19. stol. řadí se mezi „nepsané“ prameny, v průběhu času došlo ale zpravidla k písemné fixaci obyčejů dvě podmínky pro právní charakter obyčeje: 1. Usus longuevalus 2. Opinio iuris ::

základní typ pramene v kontinentálním právu 3.2 Právní normativní akt základní typ pramene v kontinentálním právu apriorní způsob tvorby práva rozhodnutí orgánu veřejné moci, které obsahuje právní normy právní normativní akty tvoří hierarchickou soustavu uspořádanou podle právní síly alternativně se používá (nepřesný) pojem „právní předpis“ zvláštním typem právního normativního aktu „kodex“ od právních normativních aktů nutno odlišit dva další významné projevy veřejné moci 1. individuální právní akty 2. interní normativní akty (paraprávní systém) 6. :: 6

typický pramen v anglo-americkém právu (case law, judge made law) 3.3 Soudí precedent typický pramen v anglo-americkém právu (case law, judge made law) uplatňuje se i v právu komunitárním (ESD, Soud prvního stupně), resp. mezinárodním soudní rozhodnutí, které je prvním řešením případu, dosud právně neupraveného, a je závazné pro řešení obdobných případů v budoucnosti důraz na racionalitu a spravedlnost rozhodnutí v kontinentálním právu nejsou soudní rozhodnutí formálně závazná, některá fungují kvaziprecedenčně normativní charakter má tzv. ratio decidendi (x obiter dictum) stabilita zajištěna zásadou stare decisis strnulosti práva brání metoda distinkce 7. :: 7

specifický druh smlouvy obsahující obecně závazná pravidla chování 3.4 Normativní smlouva specifický druh smlouvy obsahující obecně závazná pravidla chování vzniká na základě konsenzu nejdůležitější pramen práva mezinárodního, státům často ponecháno právo výhrady na smluvní bázi je vybudován i právní řád EU ve vnitrostátním právu kolektivní smlouvy 8. :: 8

3.5 Ostatní druhy pramenů práva spíše historický význam, okrajově se uplatňují v anglo-americkém systému slouží jako prameny pro tvorbu precedentů principy významné v právu mezinárodním v českých dějinách běžné právní knihy zvyklosti (obchodní, ústavní) relevantní i v ČR § 1 odst. 2 obchodního zákoníku Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon. 9. :: 9

právní principy, zvyklosti 2. Konsenzuální normativní smlouvy 4. Tvorba pramenů práva 1. Spontánní právní obyčeje právní principy, zvyklosti 2. Konsenzuální normativní smlouvy jurisprudence 3. Imperativní (autoritativní) soudní precedenty (aposteriorní tvorba práva) právní normativní akty 10. :: 10

4.1 Tvorba právních normativních aktů vytváření právních normativních aktů je relativně složitý proces používá se pojmu legislativní proces (v užším slova smyslu znamená ovšem pouze tvorbu zákonů) tento proces sestává vždy z několika fází, nejvíce jich lze identifikovat u procesu zákonodárného: 1. iniciativa 2. projednání 3. schválení 4. promulgace 11. :: 11

4.1.1 Iniciativa při vydávání normativních aktů tvorba právních předpisů vychází zpravidla z iniciativy kompetentního orgánu návrh právního předpisu může obecně podat každý, v rámci tvorby zákonů mají ale některé subjekty právo na to, aby byl jejich návrh řádně projednán – zákonodárnou iniciativu součástí iniciativy je obvykle a) návrh textu předpisu b) důvodová zpráva - obecná část - zvláštní část - dopad přijetí předpisu 12. :: 12

4.1.2 Projednání a schválení návrhů normativních aktů projednání se odehrává u předpisů, vydávaných kolegiálními orgány prostor pro odbornou oponenturu legislativní proces v užším slova smyslu zahrnuje obvykle několik postupných projednání různá úloha jednotlivých komor v bikamerálních parlamentních systémech schválení může mít podobu hlasování, nebo rozhodnutí součástí schvalování může být i odmítnutí ze strany jiného orgánu veřejné moci Veto absolutní x relativní (suspenzivní) 13. :: 13

4.1.3 Vyhlášení (promulgace) normativních aktů součástí může být i moment ověření ze strany soudní moci připojení podpisů ústavních činitelů, resp. jiných orgánů veřejné moci není podmínkou platnosti podmínkou platnosti je pouze vydání kompetentním orgánem a publikace rozlišuje se publikace a) formální b) materiální nutno rozlišovat platnost a účinnost (spojená s přímou působností norem v předpise obsažených) mezi platností a účinností běží legisvakanční lhůta zrušení platnosti (a návazně i účinnosti) právních předpisů se odehrává cestou derogace derogační klauzule se dělí na 1. generální 2. speciální (enumerativní) 14. :: 14