10. Agregátní poptávka II: (aplikace ISLM modelu)

Kontext Ppt 9a zavedla model AD-AS. Ppt 9b odvodila IS-LM model, základ křivky agregátní poptávky.

Předmětem této přednášky je… Jak využít IS-LM model k analýze dopadů šoků, fiskální a monetární politiky Jak odvodit křivku AD z modelu IS-LM Několik teorií o vzniku Velké Deprese

Rovnováha v IS -LM modelu IS křivka představuje rovnováhu na trhu zboží. Y r LM IS r1 LM křivka představuje rovnováhu na trhu peněz. Y1 Průsečík determinuje jedinečnou kombinaci Y a r, která splňuje podmínku rovnováhy na obou trzích.

Analýza politik v IS -LM modelu Y r LM IS IS-LM model můžeme použít k analýze důsledků fiskální politiky: G a/nebo T monetární politiky: M r1 Y1

Zvýšení vládních nákupů 1. IS křivka se posouvá doprava Y r LM čímž způsobí růst výstupu a důchodu. IS2 IS1 r2 Y2 2. r1 Y1 2. To zvýší poptávku po penězích… 1. 3. …což sníží investice, takže konečné zvýšení Y 3.

Snížení daní Spotřebitelé uspoří (1MPC) ze snížení daní, takže počáteční impuls pro výdaje je menší pro T než pro stejně velké G… a křivka IS se posune o: Y r LM IS2 IS1 r2 2. Y2 r1 Y1 1. 1. …proto, dopady na r a Y jsou menší pro T než pro stejně velké G. 2. 2.

Monetární politika: Zvýšení M Y r 1. M > 0 posune křivku LM dolů (nebo doprava) LM1 LM2 IS r1 Y1 2. …způsobí tak pokles úrokové míry r2 Y2 3. …čímž zvýší investice, čímž stoupne výstup i důchod.

Interakce mezi monetární a fiskální politikou Model: Veličiny monetární a fiskální politiky (M, G, a T ) jsou exogenní. Skutečný svět: Monetární autority mohou přizpůsobit M v reakci na změny fiskální politiky a obráceně. Takovéto interakce mohou změnit dopad původní změny politiky.

Reakce CB na G > 0 Předpokládejme, že vláda zvýší G. Možné reakce CB: 1. udržovat M konstantní 2. udržovat r konstantní 3. udržovat Y konstantní Pro každý případ, je vliv na G odlišný:

Reakce 1: Udržovat M konstantní Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava. Y r LM1 IS2 IS1 Pokud CB udržuje M konstantní, potom se křivka LM neposune. Výsledky: r2 Y2 r1 Y1

Reakce 2: Udržovat r konstantní Pokud vláda zvýší G, křivka IS se posune doprava. Y r LM1 IS2 LM2 IS1 K udržení konstantního r CB zvýší M a posune křivku LM doprava. r2 Y2 r1 Y1 Y3 Výsledky:

Reakce 3: Udržovat Y konstantní LM2 Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava Y r LM1 Y1 IS2 r3 IS1 K udržení konstantního Y, CB sníží M a posune tak křivku LM doleva. r2 Y2 r1 Výsledky:

Odhady multiplikátorů fiskální politiky z DRI macroeconometric model (USA) Odhad Y / G Odhad Y / T Předpoklady o monetární politice Fed udržuje nabídku peněz konstantní 0.60 0.26 Fed udržuje nominální úrokové sazby konstantní 1.93 1.19

Šoky v IS -LM modelu IS šoky: exogenní změny v poptávce po zboží a službách. Příklady: Boom či krach na akciovém trhu  změna bohatství domácností  C Změna v důvěře či očekávání spotřebitelů nebo investorů  I a/nebo C

Šoky v IS -LM modelu LM šoky: exogenní změny v poptávce po penězích. Příklady: Vlna podvodů s kreditními kartami zvýší poptávku po penězích. Více bankomatů nebo rozvoj internetového bankovnictví sníží poptávku po penězích.

CASE STUDY: Recese v USA (2001) Během roku 2001, 2.1 miliónů lidí ztratilo práci a míra nezaměstnanosti vzrostla z 3.9% na 5.8%. Růst HDP zpomalil na 0.8% (ve srovnání s průměrným růstem 3.9% během let 1994-2000).

CASE STUDY: USA recese (2001) Příčiny: 1) Pokles cen na trhu akcií  C 300 600 900 1200 1500 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Index (1942 = 100) Standard & Poor’s 500

Příčiny: 3) Účetní skandály firem CASE STUDY: USA recese 2001 Příčiny: 2) 11. září Zvýšená nejistota Pokles spotřebitelské a investiční důvěry Důsledek: nižší výdaje, křivka IS se posouvá doleva Příčiny: 3) Účetní skandály firem Enron, WorldCom, atd. Pokles cen akcií, odrazené investice

Reakce fiskální politiky: posun křivky IS doprava CASE STUDY: USA recese 2001 Reakce fiskální politiky: posun křivky IS doprava Snížení daní v roce 2001 a 2003 Zvýšení výdajů Výpomoc aerolinkám Rekonstrukce NYC Válka v Afghanistánu

Three-month T-Bill Rate CASE STUDY: USA recese 2001 Reakce monetární politiky: posun křivky LM doprava Three-month T-Bill Rate 1 2 3 4 5 6 7 01/01/2000 04/02/2000 07/03/2000 10/03/2000 01/03/2001 04/05/2001 07/06/2001 10/06/2001 01/06/2002 04/08/2002 07/09/2002 10/09/2002 01/09/2003 04/11/2003

IS-LM a agregátní poptávka Doposud, jsme využívali IS-LM model k analýze krátkého období, kdy předpokládáme fixní cenovou hladinu. Avšak změna v P by posunula LM a následně ovlivnila Y. Křivka agregátní poptávky (zavedená v ppt 9a) zachycuje vztah mezi P a Y.

Odvození křivky AD Intuice pro sklon křivky AD : P  (M/P ) LM(P2) Intuice pro sklon křivky AD : P  (M/P )  LM doleva  r  I  Y IS LM(P1) r2 r1 Y2 Y1 Y P P2 P1 AD Y2 Y1

Monetární politika a křivka AD Y r LM(M1/P1) CB může zvýšit agregátní poptávku: M  LM posun doprava IS LM(M2/P1) r1 Y1 r2 Y2  r Y P  I  Y pro každou hodnotu P AD2 AD1 P1

Fiskální politika a křivka AD Y r Expanzivní fiskální politika (G a/nebo T ) zvyšuje agreg. poptávku: T  C  IS posun doprava  Y pro každé P LM IS2 Y2 r2 IS1 Y1 r1 Y P AD2 AD1 P1

IS-LM a AD-AS v krátkém a dlouhém období (Opak z kap. 9a): Silou, která posouvá ekonomiku z krátkého do dlouhého období je postupné přizpůsobení cen. V SR rovnováze, pokud: Potom časem cenová hladina: stoupne klesne nezmění se

SR a LR důsledky IS šoku LM(P1) IS1 IS2 AD1 AD2 r LRAS LM(P1) IS1 Negativní IS šok, posune IS a AD doleva a způsobí pokles Y. IS2 AD2 AD1 Y P LRAS SRAS1 P1

SR a LR důsledky IS šoku V nové krátkodobé rovnováze, LM(P1) IS1 IS2 LRAS LM(P1) IS2 V nové krátkodobé rovnováze, IS1 Y P LRAS AD2 SRAS1 P1 AD1

SR a LR důsledky IS šoku V nové krátkodobé rovnováze, LRAS LM(P1) IS2 V nové krátkodobé rovnováze, IS1 V průběhu času se P postupně sníží, což způsobí, Pokles SRAS . Zvýšení M/P, což způsobí pokles LM. Y P LRAS AD2 SRAS1 P1 AD1

SR a LR důsledky IS šoku V průběhu času, P postupně klesá, což způsobí LRAS LM(P1) SRAS2 P2 LM(P2) IS2 IS1 V průběhu času, P postupně klesá, což způsobí Pokles SRAS. M/P se zvýší, což způsobí pokles LM. Y P LRAS AD2 SRAS1 P1 AD1

SR a LR důsledky IS šoku Y r LRAS LM(P1) SRAS2 P2 LM(P2) IS2 Tento proces pokračuje, dokud ekonomika nedosáhne dlouhodobé rovnováhy, kde: IS1 Y P LRAS AD2 SRAS1 P1 AD1

Nezaměstnanost (pravá osa) Velká Deprese (USA) 240 30 Nezaměstnanost (pravá osa) 220 25 200 20 180 15 mld. USD; stále ceny roku 1958 % pracovní síly 160 10 Reálný HNP (levá osa) 140 5 120 1929 1931 1933 1935 1937 1939

Výdajová hypotéza: Šoky IS křivky Tvrdí, že Deprese byla způsobena především exogenním propadem poptávky po zboží a službách – posun křivky IS doleva. důkaz: jak výstup, tak úroková sazba poklesly, což by mohlo být důsledkem posunu IS křivky doleva.

VÝDAJOVÁ HYPOTÉZA: Důvody pro posun křivky IS Burzovní krach  exogenní C Oct-Dec 1929: S&P 500 spadl o 17% Oct 1929-Dec 1933: S&P 500 spadl o 71% Propad investic “korekce” po stavební horečce ve 20.-tých letech Rozšířené krachy bank ztěžovaly přístup k úvěrovému financování investic Restriktivní fiskální politika Politici zvýšili daně a omezili výdaje, aby bojovali s rostoucími deficity.

PENĚŽNÍ HYPOTÉZA: Šoky LM křivky Tvrdí, že Deprese byla způsobena především velkým poklesem nabídky peněz. důkaz: M1 propadla o 25% během 1929-33. Ale, existují dva problémy s touto hypotézou: P spadla ještě více, takže M/P ve skutečnosti lehce vzrostla mezi 1929-31. Nominální úrokové sazby klesly, což je opak toho, co by šlo očekávat od posunu LM doleva.

PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Tvrdí, že hloubka Deprese byla způsobena značnou deflací: P klesla o 25% během 1929-33. Tato deflace byla pravděpodobně způsobena poklesem M, takže možná peníze přece jen hrály významnou roli. Jakým způsobem ovlivňuje deflace ekonomiku?

PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Stabilizační efekt deflace: P  (M/P )  LM posun doprava  Y Pigou efekt: P  (M/P )  bohatství domácností   C  IS se posouvá doprava  Y

PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Destabilizační efekt očekávané deflace:  e  r  pro každou hodnotu i  I  protože I = I (r )  Plánované výdaje a AD   Důchod a výstup 

PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Destabilizační efekt neočekávané deflace: dluhově-deflační teorie P (pokud neočekávaná)  přesouvá kupní sílu od dlužníků k věřitelům  dlužníci utrácejí méně, věřitelé utrácejí více  pokud je sklon ke spotřebě dlužníků větší něž věřitelů, potom agregátní výdaje klesají, IS křivka se posouvá doleva a Y klesá.

Proč je další Velká Deprese nepravděpodobná Tvůrci hospodářské politiky (nebo jejich poradci) nyní vědí mnohem více o makroekonomice: CB by nenechaly M tolik spadnout, obzvláště během recese. Tvůrci fiskální politiky už by v recesi nezvyšovali daně nebo neomezovali výdaje. Pojištění vkladů činí rozsáhlé bankroty bank velmi nepravděpodobné. Automatické stabilizátory činí fiskální politiku expanzivní během hospodářského poklesu.

Shrnutí 1. IS-LM model Teorie agregátní poptávky exogenní: M, G, T, P exogenní v krátkém období, Y v dlouhém endogenní: r, Y je endogenní v krátkém období, P v dlouhém IS křivka: rovnováha na trhu zboží LM křivka: rovnováha na trhu peněz slide 40

Shrnutí 2. AD křivka Zachycuje vztah mezi P a modelově (IS-LM) rovnovážným Y. Negativní sklon, protože P  (M/P )  r  I  Y Expanzivní fiskální politika posouvá IS křivku doprava, zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava. Expanzivní monetární politika posouvá LM křivku doprava, čímž zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava. IS nebo LM šoky posouvají křivku AD. slide 41