Přístupy sociální diferenciace společnosti teorie sociální stratifikace a mobility 2) třídní struktura společnosti 3) teorie společenského a sociálního prostoru

Teorie sociální stratifikace a mobility 1) Předpoklad vertikálního uspořádání společnosti podle osy „bohatí nahoře a chudí dole“ 2) Rozdělení společnosti na vrstvy 3) Pojem sociální status - vrozený, získaný, vnucený 4) Multidimenzionální (syntetický) sociální status a jeho empirické měření (vzdělání,příjem, složitost práce, podíl na řízení, kultura životního stylu) 5) Co je statusová konzistence a inkonzistence? 6) Jak rozumět sociální mobilitě? Jaké jsou druhy mobility a faktory ovlivňující mobilitu?

Rozložení sociálního statusu ekonomicky aktivních mužů a žen na 6 stupňů v ČR 1984 1999 6 – 1,2 % 6 – 5,5% 5- 6,9 % 5 – 10,5% 4 – 13,6% 4 – 18,3% 3 – 24,1% 3 – 30% 2 – 35,8% 2 – 27,1% 1 – 18,4% 1 – 8,6% - diferenciace bohatství a chudoby - přibývání osob s materiálně mocenským statusem vyšším než kulturním, úbytek těch, jejichž kulturní status je vyšší než materiálně mocenský

Sociální struktura ČR – podle J. Kellera 1. Úspěšní špičkoví odborníci, manažeři, velcí podnikatelé. Intenzivně pracují, mají vysoké příjmy, nákladný životní styl. Poměry jim naprosto vyhovují: mají nové možnosti a jsou přesvědčeni o své nepostradatelnosti. V případě dílčího neúspěchu jim hrozí jenom "zlatý padák". Celkem: 1 % - 2% ekonomicky aktivních. Převládají muži mezi 30 až 50 lety. Zhruba třetina z nich žije v Praze. 2. Noví zbohatlíci Velice rychle přišli k majetku, často poněkud zvláštním způsobem. Třicátníci a čtyřicátníci, často velice nízké vzdělání. Pocházejí z nižších vrstev, někteří udržují kontakty s podsvětím. Novináři v každém kraji znají několik takových jmen, koncentrují se však s oblibou do Prahy, kde mohou nejlépe ošetřovat své zájmy. Celkem: méně než 1 %

Sociální struktura ČR – podle J. Kellera 3. Staré kádry v novém kabátě Lidé, kteří využili svého postavení v hospodářské sféře před rokem 1989. Zprivatizovali si svůj dřívější veřejný a politický vliv. Mají přes 50 a kolem 60 let a jejich hlavní starostí je zajistit se na stáří. Z každého režimu si dokáží vybrat smetanu, nejednou i bez ohledu na své skutečné schopnosti. Nejednou jsou to bývalí technici a náměstci, ze kterých se po listopadu 89 stali tvrdě pravicoví ředitelé podniků. Celkem: 2-3% 4. Celebrity Umělci, zpěváci, sportovci, baviči, lidé od filmu a televize. Jsou na volné noze a živí se nějakou pro publikum atraktivní dovedností. Jsou úzce spojeni s médií, což jim spolehlivě přináší více peněz než jejich talent. Velice vlivná skupina. Žijí krajně netypickým způsobem, působí však jako vzor na mládež. Zvláště na tu, která tak nikdy žít nebude. Celkem: pár desetin procenta.

Sociální struktura ČR – podle J. Kellera I) Mírně úspěšní: Lidé, kteří spíše jsou jen mírně nad průměrem, ať už je živí jejich vzdělání, fungující drobné podnikání, anebo vyšší řídící funkce v úřadě či podniku. Typické skupiny: Muži vysokoškoláci v soukromém i veřejném sektoru zařazení na středních řídících funkcích. Vysokoškoláci a lidé s maturitou, kteří disponují věděním, nebo dovedností, po které je poptávka (od lékařů ve státních nemocnících až po vyhledávané řemeslníky). Drobní a střední podnikatelé v sice stabilizovaných, ale jen mírně výdělečných firmách. (Musejí si zisk tvrdě zasloužit, nemohou se ani spoléhat na kontakty, ani nejedou v pololegální ekonomice.) Odhad: 25%

Sociální struktura ČR – podle J. Kellera II) Stagnující: Lidé s řadovým postavením v podnicích i ve veřejném sektoru. Typické skupiny: Patří sem jak vysokoškoláci (ženy ve školství, kultuře aj.) tak maturanti (personál ve zdravotnictví a veřejné správě) i vyučení (kvalifikovaní dělníci v lépe placených odvětvích). Málo úspěšní podnikatelé, kteří se jen taktak protloukají. Patří sem i část důchodců, těch nejlépe zajištěných. Odhad: 40%

Sociální struktura ČR – podle J. Kellera III) V sociálním sestupu: Žijí bud' pod, anebo těsně nad hranicí bídy. Jejich příjmy jim slouží jen k čisté reprodukci, k přežívání. Pokud mají práci, mohou o ni kdykoliv přijít. Často se živí jen nárazovou, sezónní prací. Typické skupiny: Bud' pracují v neperspektivním odvětví, nebo nemají kvalifikaci, anebo jsou mimo trh práce (důchodci, nezaměstnaní, část matek v domácnosti). Ale také drobní podnikatelé, kteří krachují a nemalá část lidí v zemědělství. Samozřejmě ženy ve službách (prodavačky, pohostinství). Odhad: 30%

Sociální struktura podle protekcí 1) Celebrity – vyšší horní vrstva (již samotná známost s nimi je prestižní,protekční apetit brzy nasycen-vyhledávání mezinárodních kontaktů) 2) Špičkové známosti – nižší horní vrstva (podnikatelské a politické špičky, průmyslníci…) 3) Střední vrstvy – nabízejí protislužby za drobné protekce 4) Vyšší dolní vrstva – do systému protekcí zasahují jen sporadicky, většinou jsou dlužníky 5) Nižší dolní vrstva – nedostává šanci vděčit někomu za protekci

Třídní pojetí společnosti Pojem třída: 1) analytické označení části společnosti určené charakteristickou vlastností, která je v protikladu k jiné části společnosti (bohatí/chudí; vládnoucí/ovládaní) 2) skupina obyvatel vytvořená na základě ekonomických faktorů (vlastníci půdy, vlastníci kapitálu a pracující) 3) podle Marxe skupina obyvatel vzniklá na základě dělby práce a vlastnictví výrobních prostředků 4) u Webera skupina lidí, která má stejné tržní šance 5) synonymum pro sociální vrstvu Marx – hlediskem rozdělení vztah k výrobním prostředkům a postavení v dělbě práce (třídy vlastníků/nevlastníků) Weber – hlediskem navíc kvalifikace, dovednosti a výkon (neredukuje třídní postavení pouze ekonomicky), třídní postavení lidí je odvozeno od postavení v tržním prostředí (vlastnické, výdělečné a sociální třídy) EGP – hlediskem ekonomický status a povaha pracovní smlouvy - Servisní třída: vyšší odborníci, nižší odborníci - Mezilehlé třídy: rutinní nemanuální, drobní vlastníci se zaměstnanci, drobní vlastníci bez zaměstnanců, technici a mistři, - Dělnická třída: kvalifikovaní dělníci, zaučení a nekvalifikovaní dělníci, zemědělští dělníci a manuální pracovníci, soukromí zemědělci

Celkový kapitál + svobodná povolání Velkoobchodníci průmyslníci klavír bridž golf jízda na koni svobodná povolání šampaňské VŠ profesoři šachy whisky tenis lyže Velkoobchodníci průmyslníci hory Soukromý sektor vodní sporty hon inženýři scrabble plachtění chůze, cyklistika Státní zaměstnanci Lékařské a sociální služby zaměstnanci v kultuře kytara Volba pravice Kulturní kapitál + Kulturní kapitál - Ekonomický kapitál - opereta Ekonomický kapitál + technici učitelé maloobchodníci, řemeslníci Koulená, šumivá vína zaměstnanci v obchodu úředníci pivo rybolov kvalifikovaní dělníci harmonika fotbal běžné červené víno Volba levice pomocní dělníci zemědělské síly Celkový kapitál -