Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_12 Tematická oblast:Český jazyk pro střední školy Ročník:2 Datum dokončení: Anotace:Podpora výukové hodiny, seznámení studentů s dílem Jana Nerudy Jméno autora:Mgr. Erika Minaříková

Jan Neruda žurnalista a básník

Neruda novinář Neruda přispíval do celé řady časopisů (Obrazy domova, Čas, Hlas, Květy, Lumír). Trvale zakotvil v redakci Národních listů, do kterých psal fejetony a divadelní referáty. Byl vynikající pozorovatel života a své umění dovedl okořenit místy satirickým humorem. Tyto vlastnosti nejlépe vynikají právě v žurnalistické tvorbě. Jen do Národních listů napsal přes 2000 fejetonů a dovedl je k dokonalosti. Zabýval se současnými politickými a sociálními otázkami

Neruda básník Za svého života byl Neruda ceněn především jako žurnalista. Jeho skutečný básnický význam nechápal každý. První sbírka Hřbitovní kvítí je projevem mladického pesimismu a skepse (celková národní a sociální situace, mučivá láska k Anně Holinové, nejistá existence, neurovnané životní poměry). Po deseti letech vydává svou druhou sbírku, Knihy veršů (1867), ve které se objevil obrat k jasnějším životním náladám. Objevují se sociální a národní náměty, pohled do Nerudova citového života- zejména jeho vztah k rodičům a k Anně Holinové. Sbírka obsahuje básně lyrické (cyklus Otci, Matičce, Anně), epické i příležitostné (Vším jsem byl rád). Neruda se tává se tvůrcem sociální balady (Dědova mísa, Před fortnou milosrdných)

V roce 1878 vyšla třetí Nerudova sbírka Písně kosmické. Sbírka je odrazem tehdejší doby (velké objevy v přírodních vědách, které slibovaly rozřešení všech záhad). Neruda se dívá do vesmíru a tento pohled ho povznáší. Nezapomíná však na svůj národ. Vyslovuje pevnou víru v jeho budoucnost. Jak lvové bijem o mříže, jak lvové v kleci jatí, my bychom vzhůru k nebesům a jsme zde Zemí spjatí. Nám zdá se, z hvězd že vane hlas: "Nuž pojďte, páni, blíže, jen trochu blíže, hrdobci*, jimž hrouda nohy víže!" My přijdem! Odpusť, matičko, již jsi nám, Země, malá, my blesk k myšlénkám spřaháme a noha parou cvalá. Jan Neruda- ze sbírky Písně kosmické, 1959

Intimním básnickým deníkem Nerudova života se staly Prosté motivy (1883). Formálně jsou rozděleny do čtyř oddílu (Jaro, Léto, Podzim, Zima) a jejich citové naladění odpovídá podobným přírodním náladám. Objevují se melancholické nálady, vzpomínky na mládí a přátele a stesk nad domněle promarněným životem. Byla to zima překrásná! Kolkolem všude božský klid - ta příroda v kámen spoutána, zněmělý všechen, všechen lid. Ach zas je po všem! Pojednou vejskly si větry, zvlhnul vzduch, a po kraji dříve tichounkém šílený víří jarní ruch. Jan Neruda- ze sbírky Prosté motivy, 1956

Ve sbírce Balady a romance (1883) se objevují náměty domácí i cizí, národní i sociální. Tematika je od staršího pojetí balady jiná v tom, že zde Neruda opustil tradiční nadpřirozené a strašidelné náměty (Erben). Ve sbírce se objevuje celá Řada národních motivů (Romance o Karlu IV., Romance o jaře 1848, Balada o duši Karla Borovského). Král Karel s Buškem z Vilhartic ted zasedli si k dubovému stolu - ti dva už pili mnohou cíši spolu a zapeli si z plných plic. „ Nuž dej sem zlaté cíše, páže, a nalej vína - dolej výš ! dnes, pane Bušku, cehos zvíš ! “ Král Karel vesel káže. Jan Neruda- ze sbírky Balady a romance,1958

Neruda ještě po smrti promluvil ke svému národu řečí Zpěvů pátečních (1896). Tato sbírka je básníkovým odkazem, Ve kterém autor věří, že láska k vlasti a národu byla jediným smyslem jeho života. Jak na poušti, kde lev si lehl polem, po širých Čechách teskno dýše kolem. Jen jednou krajem tím šel národ lev, jen jednou, před dávnem hřměl jeho řev. Jan Neruda- ze sbírky Zpěvy páteční, 1958

Odkazy AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: NERUDA, Jan. Balady a romance : Zpěvy páteční. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, NERUDA,Jan. Písně kosmické, Praha : Československý spisovatel, NERUDA, Jan. Prosté motivy. 3. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1956.