Virtuální sociální skupiny a jejich dynamika Kateřina Veselá Kateřina Chupíková

Co je to skupina? Skupinou rozumíme určitý počet lidí, který má následující znaky: interakce mezi jednotlivými členy trvá delší dobu, nikoliv jen několik minut členové vnímají skupinu jako skupinu a sebe jako její členy vytváří si vlastní normy, role a očekávání, jak se její členové mají chovat a také sankce proti těm, kdo se nepřizpůsobí vytváří vědomí společného cíle nebo účelu mezi jejími jednotlivými členy se vytváří různé vztahy

Turnerův model sociální identity (1982): Skupina není tvořena na základě fyzických aspektů, ale spíše na subjektivním vnímání pocitu „my“, sounáležitosti a společenství. Tato definice nejlépe vystihuje virtuální skupiny. Podle ní se může jedinec cítit členem skupiny, i když ostatní členové nejsou zrovna fyzicky přítomni. Jedinci často používají výrazy jako „sejdeme se na chatu“ nebo „když jsem byl na chatu s přáteli“ jakoby by sdíleli společný fyzický prostor.

Motivace ke vstupu do on-line skupin Nedostatek spřízněných přátel v reálném životě – u lidí s neobvyklými zájmy a sociálně stigmatizovaných Časové omezení – není nutná přítomnost všech členů ve stejném čase Sdílení společných problémů Sociální úzkostnost a osamělost – hlavně u jedinců s trvalejšími potížemi

Odlišnosti od tradičních skupin Efekt anonymity – deindividualizace Fyzická nepřítomnost – odpadá vliv fyzického vzhledu (pohlaví, věk, rasa, atraktivita…), důraz na společné zájmy, hodnoty a konverzační styl

Fungování virtuálních skupin Dvě základní potřeby pro členy všech skupin - dosáhnout cíle definující hlavní úkol skupiny, za jakým skupina vznikla (emocionální sféra) - naplnění sociálních potřeb členů (úkolová sféra) Internetové skupiny nenaplňují dostatečně sociální potřeby jedinců, což může vést k jejich nestabilitě a zániku. Většina účastníků má snahu převést internetové vztahy do reálného života.

Skupinové normy – vznikají skrze porovnávání s jinými skupinami a interakcí uvnitř skupiny - Postmes: členové anonymních skupin mají tendenci spíše dodržovat předepsané normy než členové neanonymních - anonymní mají silnější vazby k členům své skupiny - Burnett, Bonnici: určili dva typy norem explicitní – jsou kodifikované v psaných dokumentech, určují účel a očekávání skupiny implicitní – vznikají během každodenní interakce, definují akceptovatelné chování

Vznik skupinových vůdců - Tendenci stát se vůdcem virtuální skupiny má jedinec, který nejvíce vyhovuje hodnotám, účelům a cílům skupiny – je jejich prototypem. Rasa, věk a jeho fyzická atraktivita zde nejsou viditelné, tudíž nehrají klíčovou roli. “Coming out” - Více než 40% stigmatizovaných účastníků výzkumu uvedlo, že svůj utajovaný problém odhalilo rodině a přátelům na základě předchozího odhalení v internetové skupině.

Důsledky členství ve virtuální skupině Pokud účastníci výzkumu hovořili se stejnou osobou nejprve po internetu a poté „face to face” a nevěděli, že se jedná o tutéž osobu, vykázali prokazatelně větší míru sympatií k osobě na internetu - vliv měla míra intimity sdělení a úroveň konverzace. Sociálně úzkostliví jedinci se v komunikaci na internetu projevují jako normální jedinci v běžné komunikaci a cítí se podstatně méně úzkostní a více otevření.

Zmenšený pocit izolace a osamělosti Zvětšení sociální sítě jedince Členství ve virtuálních skupinách má reálné důsledky na nevirtuální život jedince. Začlenění virtuální identity do jedincovy reálné identity. „Coming together“ - McKenna (1997) – více než 50% účastníků studie učinilo nějaké kroky k seznámení se s internetovými přáteli v reálném životě. Za dva roky toto číslo vzrostlo na 73%.

Použité zdroje Bower, B. 1998. Marginal groups thrive on the Internet. Science News, Washington Burnetta, G., Bonnici, L. 2003. Beyond the FAQ: Explicit and implicit norms in Usenet newsgroups. Pergamon McKenna, K. Y. A., Green, A. S. 2002. Virtual Group Dynamics. Group Dynamics, New York Výrost, J., Slaměník, I., 1997. Sociální psychologie. ISV-nakladatelství, Praha