9a. Úvod do hospodářských cyklů

Předmětem přednášky jsou… fakta o průběhu hospodářského cyklu rozdíly mezi krátkým a dlouhým obdobím úvod do agregátní poptávky úvod do agregátní nabídky v krátkém a dlouhém období jak je možné využít model agregátní poptávky a nabídky k analýze krátkodobých a dlouhodobých dopadů „šoků“.

Fakta o hospodářském cyklu Průměrný růst reálného HDP se pohybuje v dlouhém období okolo 3–3.5% ročně s velkými krátkodobými fluktuacemi. Spotřeba a investice oscilují společně s HDP, ale volatilita investic je mnohem vyšší než spotřeby. Nezaměstnanost stoupá během recesí a klesá během expanzí. Okunův zákon: negativní vztah mezi HDP a nezaměstnaností.

Růstová tempa reálného HDP a spotřeby (USA) % změna oproti 4 čtvrtletí zpátky 10 Tempo růstu reálného HDP 8 Tempo růstu spotřeby 6 Průměr. tempo růstu 4 2 -2 -4 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Tempa růstu reálného HDP, spotřeby a investic (USA) % změna oproti 4 čtvrtletí zpátky 40 Tempo růstu investic 30 20 Tempo růstu HDP 10 Tempo růstu spotřeby -10 -20 -30 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Nezaměstnanost (USA) % pracovní síly 12 10 8 6 4 2 1970 1975 1980 1985 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

% změna v míře nezaměstnanosti Okunův Zákon (USA) % změna reálného HDP 10 1975 1982 1991 2001 1984 1951 1966 2003 1987 8 6 4 2 -2 -4 -3 -2 -1 1 2 3 4 % změna v míře nezaměstnanosti

Časové horizonty v makroekonomii Dlouhé období (LR): Ceny jsou pružné a reagují na změny v nabídce nebo poptávce. Krátké období (SR): Mnoho cen je nepružných. Ekonomika se chová velmi odlišně, pokud jsou ceny nepružné.

Opak: Klasická makro teorie (Ppt. 2-8) Výstup je determinován stranou nabídky: zásobou kapitálu a práce technologiemi. Změny v poptávce po zboží a službách (C, I, G ) ovlivňují pouze ceny, nikoliv množství. Předpokládá dokonalou cenovou flexibilitu. Vztahuje se k dlouhému období.

Pokud jsou ceny nepružné… …výstup a zaměstnanost závisí také na poptávce, která je ovlivněna fiskální politikou (G a T ) monetární politikou (M ) dalšími faktory, jako jsou exogenní změny v C nebo I.

Model agregátní poptávky a nabídky Paradigma, které většina mainstreamových ekonomů a tvůrců hospodářské politiky používá k uvažování o hospodářských cyklech a stabilizační politice Ukazuje, jak je determinována cenová hladina a celkový výstup Ukazuje rozdíly v chování ekonomiky v krátkém a dlouhém období

Agregátní poptávka Křivka agregátní poptávky zachycuje vztah mezi cenovou hladinou a množstvím poptávaného výstupu. V této přednášce se zabýváme úvodem do AD/AS modelu a používáme při tom jednoduchou teorii AD, založenou na kvantitativní teorii peněz. Podrobnější analýza teorií AD pak bude provedena v ppt 9b-11.

Rovnice směny jako agregátní poptávka Rovnice směny (ppt 5) M V = P Y Pro dané hodnoty M a V, rovnice implikuje inverzní vztah mezi P a Y :

Klesající křivka AD AD Y P Zvýšení cenové hladiny způsobí snížení reálných peněžních zůstatků (M/P ), což způsobí snížení poptávky po zboží a službách.

Posun křivky AD Zvýšení nabídky peněz posune křivku AD doprava. P Y

Agregátní nabídka v dlouhém období Opak z ppt 2: V dlouhém období je produkt determinován nabídkou výrobních faktorů a technologiemi je hladina výstupu odpovídající plné zaměstnanosti neboli potenciálnímu produktu, když zdroje ekonomiky jsou plně využity. “Plná zaměstnanost” znamená, že nezaměstnanost je rovna své přirozené míře (nikoliv nule).

Dlouhodobá křivka agregátní nabídky P LRAS nezávisí na P, proto je LRAS vertikální.

Dlouhodobý důsledek zvýšení M AD2 AD1 Y P LRAS Zvýšení M posune AD doprava. V LR dojde je zvýšení cenové hladiny… P2 P1 [ …ale výstup zůstane stejný.

Agregátní nabídka v krátkém období Mnoho cen je v krátkém období nepružných. Nyní (a v ppt 11), předpokládáme, že všechny ceny jsou v krátkém období fixní firmy jsou ochotny při dané cenové hladině prodávat právě tolik, kolik jsou ochotni kupující nakoupit. Proto je krátkodobá křivka agregátní nabídky horizontální:

Krátkodobá křivka agregátní nabídky P Křivka SRAS je horizontální: Cenová hladina je fixní na dané úrovni a firmy prodají právě tolik, kolik kupující poptávají. SRAS

Krátkodobý dopad zvýšení M Y P V SR, když ceny jsou nepružné, … …zvýšení agregátní poptávky… SRAS Y2 …způsobí růst výstupu. Y1

Z krátkého do dlouhého období V průběhu času, ceny postupně „rozmrznou“. Pokud se tak stane, stoupnou nebo klesnou? Pokud v SR rovnováze: Potom časem P: stoupne klesne nezmění se Cenové přizpůsobení je mechanismem, který uvede ekonomiku do dlouhodobé rovnováhy.

SR & LR důsledky M > 0 A = původní rovnováha P AD2 AD1 A = původní rovnováha Y P LRAS B = nová krátkodobá rovnováha, když CB zvýši M C P2 SRAS B A Y2 C =dlouhodobá rovnováha

Jak šokující!!! šoky: exogenní změny v agregátní nabídce nebo poptávce Šoky dočasně odklánějí ekonomiku ze stavu plné zaměstnanosti. Příklad: exogenní pokles rychlosti obratu peněz Pokud je nabídka peněz udržována konstantní, snížení V znamená, že lidé budou používat své peníze v menším počtu transakcí, čímž způsobí pokles poptávky po zboží a službách.

Důsledek negativního poptávkového šoku AD1 AD se posouvá doleva, čímž se v SR snižuje výstup a zaměstnanost v. Y P AD2 LRAS SRAS B A Časem, ceny poklesnou a ekonomika se posouvá dolů po poptávkové křivce do bodu plné zaměstnanosti. Y2 C P2

Nabídkové šoky Nabídkový šok mění náklady produkce a ovlivňuje tak ceny, které si firmy účtují. (někdy se jim také říká cenové šoky) Příklady negativních nabídkových šoků: Špatné počasí sníží úrodu a zvýší tak ceny potravin. Pracovníci se sdruží do odborů a vyjednají si zvýšení mezd. Nové zákony na ochranu životního prostředí nutí firmy snižovat emise. Firmy si pak účtují vyšší ceny na pokrytí těchto dodatečných nákladů. Pozitivní nabídkové šoky snižují náklady a ceny.

CASE STUDY: Ropné šoky 70.-tých let 70.-tá léta: OPEC koordinovaně snižuje nabídku ropy. Ceny ropy vzrostly o: 11% v 1973 68% v 1974 16% v 1975 Takové prudké zvýšení cen ropy představuje nabídkový šok, protože výrazně ovlivňuje náklady výroby a ceny.

CASE STUDY: Ropné šoky 70.-tých let AD Ropný šok posouvá křivku SRAS nahoru, čímž způsobí pokles výstupu a zaměstnanosti. Y P LRAS SRAS2 B Bez přítomnosti dalších šoků se ceny postupem času sníží a ekonomika se vrací zpátky na úroveň potenciálního produktu Y2 SRAS1 A A

CASE STUDY: Ropné šoky 70.-tých let (USA) Očekávaný dopad ropného šoku: inflace  výstup  nezaměstnanost  … a následně postupné ozdravení.

CASE STUDY: Ropné šoky 70.-tých let (USA) Konec 70.-tých let: Jak se ekonomika zotavovala, přišlo druhé zvýšení cen ropy, které způsobilo další velký nabídkový šok!!!

CASE STUDY: Ropný šok v 80.-tých letech (USA) 80-tá léta: Pozitivní nabídkový šok-- výrazný pokles cen ropy. Jak model předpokládá, inflace a nezaměstnanost klesly:

Stabilizační politika def: opatření hospodářské politiky zaměřená na tlumení důsledků výkyvů hospodářských cyklů. Příklad: Využití monetární politiky k boji s důsledky negativního nabídkového šoku:

Stabilizace výstupu pomocí monetární politiky AD1 Y P LRAS Negativní nabídkový šok posune ekonomiku do bodu B. SRAS2 B Y2 SRAS1 A

Stabilizace výstupu pomocí monetární politiky AD2 AD1 Y P Ale CB akomoduje šok pomocí zvýšení agregátní poptávky. LRAS SRAS2 B C Y2 A důsledek: P je trvale vyšší, ale Y zůstane na potenciálu.

Shrnutí 1. Dlouhé období: ceny jsou pružné, výstup a zaměstnanost jsou vždy na svých přirozených mírách a platí klasická teorie. Krátké období: ceny jsou nepružné, šoky mohou posunout výstup a zaměstnanost mimo jejich přirozené míry. 2. Agregátní poptávka a nabídka: model určený k analýze hospodářských cyklů slide 34

Shrnutí 3. Křivka agregátní poptávky je klesající. 4. Dlouhodobá křivka agregátní nabídky je vertikální, protože výstup závisí na technologiích a zásobě výrobních faktorů, nikoliv na cenách. 5. Krátkodobá křivka agregátní nabídky je horizontální, protože ceny jsou nepružné a zafixované na určité úrovni. slide 35

Shrnutí 6. Šoky vůči agregátní poptávce a nabídce způsobují krátkodobé fluktuace výstupu a zaměstnanosti. 7. Centrální banka se může pokoušet stabilizovat ekonomiku pomocí monetární politiky. slide 36