Obce a regiony ve sjednocující se Evropě

Význam obcí a regionů v současné Evropě státy delegujívýznamné kompetence na nadnárodní sdružení na územní samosprávné součásti (obce a regiony) hodnocení tohoto jevu se liší: Eroze nebo naplnění státní suverenity? nezbytnost zastoupení obcí a regionů v nadnárodních sdruženích

Obce a regiony v EU nezbytnost zapojit obce a regiony do vládnutí v EU vyvěrá ze dvou zásad zásady subsidiarity zásada participace (Bílá kniha o evropském vládnutí) EU se obrací k regionům v rámci budování hospodářské a měnové unie – regionální politika

Zastoupení obcí a regionů v EU Výbor regionů – charakteristika konzultativní partner Evropské komise, Rady a Evropského parlamentu Zastupuje zájmy regionálních a místních vlád. zřízen Maastrichtskou smlouvou o Evropské unii z roku 1992, fakticky ustaven v roce 1994.

Zastoupení obcí a regionů v EU Výbor regionů – složení v současnosti činí 347 členů a stejný počet náhradníků (ČR 12 míst) počet členů nesmí překročit 350 členů členy Výboru i náhradníky jmenuje Rada na 5 let, a to na základě návrhů vlád členských států EU, opětovné jmenování je přípustné.

Zastoupení obcí a regionů v EU Výbor regionů – požadavky na členy jmenováni mohou být pouze členové regionálního či místního orgánu, který je přímo volen občany anebo je přímo odpovědný volenému shromáždění neslučitelnost s mandátem poslance Evropského parlamentu

Zastoupení obcí a regionů v EU orgány Výboru regionů plenární shromáždění, předseda a předsednictvo a komise členové organizováni v národních delegacích a politických skupinách plénem 5 x ročně těžiště práce v komisích Komise pro politiku územní soudržnosti (COTER) Komise pro hospodářskou a sociální soudržnost (ECOS) Komise pro udržitelný rozvoj (DEVE) Komise pro kulturu a vzdělávání (EDUC) Komise pro ústavní záležitosti a vládu v Evropě (CONST) a Komise pro vnější vztahy (Relex).

Zastoupení obcí a regionů v EU pravomoci výboru regionů výhradně konzultativní, dává poradní stanoviska k návrhům legislativních aktů povinné konzultace: v otázkách místní a regionální správy - školství, kultury, zdravotnictví, sociální politiky, dopravy, telekomunikací, energetiky a životního prostředí fakultativní konzultace: ve všech případech, kdy to některý z hlavních orgánů Evropské unie bude pokládat za vhodné pokud konzultován Hospodářský a sociální výbor, nutné uvědomit i Výbor regionů, může přijmout stanoviska Výbor regionů může též přijmout stanoviska z vlastního podnětu

Zastoupení obcí a regionů v EU Komise předkládat roční zprávu o aplikaci principů subsidiarity a proporcionality nejen Radě a Evropskému parlamentu, ale též Výboru regionů Výbor regionů má postavení poloprivilegovaného žalobce u žaloby na neplatnost

Regionální politika EU oficiální název - hospodářská, sociální a územní soudržnost obecný účel - snižování ekonomických rozdílů mezi jednotlivými regiony v rámci EU, důraz se klade na pomoc regionům hospodářsky zaostávajícím povaha – sdílená politika co regionální politika není – EU neusiluje o harmonizaci regionálního práva v členských státech, nijak nezasahuje do vnitřního uspořádání členských států

Regionální politika EU - pokračování Proč regionální politika? návaznost na projekt společné měny historie vzniku Thomsonova zpráva zveřejněná Komisí v roce 1973, navrhla – koordinaci regionálních politik vytvoření společného regionálního fondu summit Evropské rady v Paříži v roce 1974 – dohoda o zřízení Evropského fondu pro regionální rozvoj 1. ledna 1975 – fond zahájil činnost

Regionální politika EU - pokračování definice regionu – problematická, není v žádném závazném dokumentu, nýbrž pouze v rezoluci Evropského parlamentu, přebírá definici z nezávazných dokumentů Rady Evropy: region=územní společenství na úrovni teritoriální jednotky, která má blíže k centru než k místním územním celkům tato definice není všeobecně uznávaná

Regionální politika EU - pokračování kategorizace regionů metodika Eurostatu – regiony NUTS 1 – NUTS 5, pro regionální politiku jsou určující regiony NUTS 2 Komise vyčlenila 6 typů problematických regionů, na které by se pomoc měla zaměřit: 1. zaostalé regiony 2. regiony poznamenané průmyslovým úpadkem, 3. periferní regiony 4. pohraniční regiony 5. regiony poznamenané urbanistickými problémy 6. venkovské regiony skutečný význam statisticky vytvořených regionů je ve mlhavý

Regionální politika EU - pokračování Základní nástroj regionální politiky - strukturální fondy Evropský fond pro regionální rozvoj: základním úkolem je napomáhat odstraňování zásadních regionálních rozdílů v EU, pomoc mohou čerpat pouze regiony, kde HDP na obyvatele nepřesahuje 75% průměru EU, kvóty pro členské státy, zvláštní část (12%) pod přímou kontrolou Komise

Regionální politika EU - pokračování Fond solidarity: finanční příspěvky na projekty ve sféře životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury, prostředky mohou čerpat členské státy s nižším HDP na hlavu, než je 90% průměru EU Evropský zemědělský orientační a záruční fond: přispívá na projekty modernizace a diverzifikace zemědělské výroby a na projekty vytváření nových pracovních míst v zemědělském sektoru na financování některých projektů se podílí též Evropská investiční banka

Regionální politika EU - pokračování zásady regionální politiky zásada koncentrace: zaměření na základní cíle zásada programového plánování: víceleté programy Komise (iniciativy), financovány z té části rozpočtu Evropského fondu pro regionální rozvoj, kterým disponuje přímo Komise a který nepodléhá kvótám pro členské státy zásada partnerství: Komise usiluje o vytvoření vazeb mezi jednotlivými úrovněmi vládnutí, problematické zásada přídatnosti: projekty financovány členskými státy, EU na ně přispívá

Současnost regionální politiky (po Agendě 2000) konkrétní dílčí cíle podpora hospodářsky zaostalých regionů na úrovni NUTS 2 (pod 75%) 2. podpora regionů na úrovni NUTS 3, které procházejí hospodářskou a sociální restrukturalizací 3. rozvoj lidských zdrojů iniciativy Komise Komise sleduje vlastní dlouhodobé priority, řešení závažných problémů společného trhu, resp. jejich regionálních dopadů technická asistence, 2. zajištění přístupu k financím pro mikrofirmy a malé a střední podniky v regionech 3. udržitelný rozvoj pro městské oblasti.

Zastoupení obcí a regionů v Radě Evropy zájem Rady Evropy o kvalitu místní demokracie od roku 1957 pravidelné konference místních orgánů od roku 1974 pravidelné konference regionálních orgánů institucionalizace – Stálá konference místních a regionálních orgánůod roku 1994 Kongres orgánů místní a regionální samosprávy

Kongres orgánů místní a regionální samosprávy charakteristika stálá poradní organizace místních a regionálních vlád reprezentuje víc než 200 tisíc samosprávných celků přijímá konzultativní a doporučující rezoluce, jež se obracejí k Výboru ministrů a Parlamentnímu shromáždění RE složení Komora místních orgánů a Komora regionů Celkem 286 delegátů a stejný počet náhradníků delegáti nominováni z řad volených zástupců obcí, měst a krajů. Francie, Itálie, Německo, Rusko a Velká Británie po18 delegátech. ostatní státy méně

Kongres orgánů místní a regionální samosprávy - pokračování 5 základních úkolů: zapojit regionální a místní vlády do procesu evropského sjednocení navrhovat Výboru ministrů Rady Evropy opatření k podpoře místní a regionální samosprávy, posilovat přímou spolupráci místních a regionálních orgánů, udržovat v oblasti své působnosti kontakty s mezinárodními organizacemi v rámci politiky vnějších vztahů Rady Evropy a být partnerem národních a evropských sdružení místních a regionálních orgánů.

Kongres orgánů místní a regionální samosprávy - pokračování hlavní činnosti: rozvoj struktur místní a regionální samosprávy ve všech členských státech Rady Evropy, zvláště v nových demokraciích, posuzování stavu místní a regionální demokracie v členských a kandidátských státech, rozvoj iniciativ umožňující účinné zapojení občanů do místní a regionální demokracie, zastupování zájmů místní a regionální samosprávy při přípravě evropské politiky, podpora zřizování euroregionů a činnost pozorovatelů při místních a regionálních volbách