Tundry a polární oblasti

Tundra Polární oblasti

TUNDRA

POLÁRNÍ OBLASTI

Polární den a noc

Polární soumrak může trvat i několik týdnů

Polární noc s polární září

PTÁCI řád TUČŇÁCI

Tučňák císařský – největší druh dorůstá až do výšky 115 cm

Tučňáci žijí v chladných oblastech na jižní polokouli. Jsou nelétaví ptáci, dokonale přizpůsobení životu ve vodě. Mezi prsty mají plovací blánu. Kvůli umístění nohou se tučňáci pohybují na souši vzpřímeně. Pohyb ve vodě umožňují hlavně křídla přeměněná ve vesla. Zobák tučňáků je velmi silný, uzpůsobený k lovu ryb. Tučňák patagonský

Jsou to společenští ptáci, žijící v ohromných koloniích. Tučňáci v Antarktidě

Aby ve studených vodách i mrazech na souši udrželi teplo, vyvinula se u tučňáků silná vrstva podkožního tuku. Velmi husté peří je pečlivě promašťované. Jednotlivá pera jsou velmi krátká a pevná a připomínají spíše šupiny. Při potápění se běžně potápějí do hloubek 10-20 metrů (rekordní hloubka ponoru byla zaznamenána u tučňáka císařského - 265 metrů). Pod vodou vydrží kolem 4-9 minut, maximálně až 30 minut.

řád ŠELMY - PLOUTVONOŽCI SAVCI řád ŠELMY - PLOUTVONOŽCI

Tuleň obecný

Tuleni jsou ze všech ploutvonožců nejlépe přizpůsobení životu ve vodě Tuleni jsou ze všech ploutvonožců nejlépe přizpůsobení životu ve vodě. Dokonce i spí pod vodou a jen se pravidelně vyplouvají na hladinu nadechnout. Pod vodou dokážou zůstat až 45 minut, obvykle se však potápějí spíše na 5 – 10 minut. O to větší problémy však mají s pohybem na souši. Nemohou vůbec podsouvat zadní končetiny pod tělo a tak se pohybují jen plazením po břiše. Kromě toho již úplně ztratili ušní boltce. Tuleni mohou dorůstat velikosti 1,2 – 4 metry. Tepelnou izolaci zajišťuje silná vrstva podkožního tuku. Mláďata mají jemnou chundelatou srst.

Většinou se živí rybami a hlavonožci, některé druhy dokážou ulovit i tučňáky.

Tuleň leopardí = „žralok Antarktidy“ samec dorůstá až do délky 4m

Tuleň grónský - mládě

Čepcol hřebenatý Rypouš sloní

Lachtan antarktický

Lachtani jsou poměrně velcí živočichové s hustou srstí a s velkou zásobou podkožního tuku. Jsou skvěle přizpůsobeny životu ve vodě, kde tráví většinu svého života, ale k rozmnožování, odpočinku a spánku dochází na souši. Od tuleňů se liší svými ušními boltci a schopností podsunout zadní ploutvovité končetiny pod tělo, což jim umožňuje rychlejší pohyb po souši. Jídelníček lachtana je rozmanitý, nejčastěji však loví ryby a hlavonožce (chobotnice a olihně). Některé druhy loví i tučňáky.

lachtan Kdo je kdo? tuleň

Mrož lední

řád SUDOKOPYTNÍCI

Sob polární samec samice

Jejich přirozeným prostředím jsou severská tundra a tajga Jejich přirozeným prostředím jsou severská tundra a tajga. Zatímco euroasijská forma se označuje jako sob, v Severní Americe je druh znám pod názvem karibu . Je jediným druhem jelenovitých, u něhož nosí parohy i samice. Délka parohů u samců je až 1,5 m. Parohy jsou na konci zploštělé. Živí se nejrůznější rostlinnou potravou. Požírají traviny, byliny, mech, listí a výhonky keřů. V zimě se živí hlavně lišejníky. Kopýtka jsou široká a umožňují chůzi na ledu, sněhu i v rozbahněné tundře. Sdružují se do velkých, tisícihlavých stád. V severní Evropě a na Sibiři jsou důležitými domácími zvířaty. Chovají se polodivoce. Využívá se jejich maso, kůže i mléko. Sobi jsou také důležitými tažnými zvířaty.

řád ZAJÍCI

Zajíc bělák – zimní zbarvení

Zajíc bělák žije na území severní části Evropy, Asie a Severní Ameriky. V létě má tento zajíc šedohnědou srst, ale s příchodem zimy se jeho srst změní na zářivě bílou. Jeho končetiny jsou přizpůsobeny pohybu na sněhové pokrývce. Zadní končetiny jsou opravdové sněžnice, tlapky jsou značně dlouhé, i po stranách a na dolní straně jsou tlapky hustě ochlupené.

V létě V zimě

řád ŠELMY

Medvěd lední

Medvěd lední, označovaný též jako polární medvěd, je velký druh medvěda typický pro severní polární oblasti. Lední medvědi žijí většinou samotářsky. Po většinu dne hledají potravu, za kterou jsou schopni putovat i několik desítek kilometrů denně. Jsou velmi obratní, silní a mrštní. Dokážou přeskočit až čtyřmetrové díry v ledu. Jsou to také velmi zdatní plavci.

Medvěd lední má černou kůži, aby lépe vstřebával teplo a jeho kožešina je výborným izolačním materiálem. Hlavní potravou ledních medvědů jsou ryby a tuleni. Lední medvěd je vynikající plavec – na tlapách má dokonce prsty spojené do poloviny plovací blánou.

Medvěda lze jen těžko zachytit termovizí - jeho srst skvěle izoluje

V listopadu a prosinci, když si lední medvědi vyhrabávají ve sněhu doupě na zimu, samice rodí obvykle 2 mláďata. Stěny v brlohu zledovatí díky teplému medvědímu dechu, takže uvnitř se udržuje teplota vhodná pro mláďata (cca 18°C). Medvědice si navíc mláďata přidržuje tlapami na svém kožichu, neboť se medvíďata rodí malá (jsou velká jako krysy) , holá, slepá a hluchá. Medvědice se o mláďata stará zhruba 3 roky.

Je pravděpodobné, že dvě třetiny populace medvěda ledního vyhynou do roku 2050. Dostihlo je globální oteplování, kontaminace jejich prostředí toxickými látkami, těžba a úniky ropy a ilegální lov.  Vlivem globálního oteplování přichází tání každým rokem dříve a dříve a začátek zimy později. Období, kdy si mohou medvědi vytvořit zásoby, se zkracuje, období, kdy ze zásob čerpají, se prodlužuje. Medvědi lední potom hladoví a ztrácí kondici a schopnost reprodukce.

Liška polární – zimní zbarvení

zbarvení v létě může být i černé zimní zbarvení zbarvení v létě může být i černé letní zbarvení postupná změna barvy srsti na zimní bílou podzimní zbarvení

Liška polární je psovitá šelma, která žije v severních částech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Její srst je v zimě hustá a dlouhá, bílé nebo šedobílé barvy, zatímco letní srst je krátká a méně hustá, šedé či černé barvy. Potrava lišky polární je především tvořená z lumíků a jiných drobných hlodavců a ptáků. Liška polární žije v doupatech nebo v norách, které si sama hloubí. Žije v trvalých párech. Velmi často je využívána jako kožešinové zvíře a chována na farmách. Některá zvířata mají zimní srst zbarvenou  do šedomodra (takzvané „modré lišky“). Na lovu…

štěňata lišky polární

člověk a liška polární

„Savany, stepi – Pouště, polopouště“ Příští hodinu PÍSEMKA – OBRÁZKY „Savany, stepi – Pouště, polopouště“

Tundry a polární oblasti Tundra – sever Evropy, Asie a S. Ameriky – mezi tajgou a polárními oblastmi, krátké léto, většinu roku sníh; mechy, lišejníky, byliny a nízké keře Polární oblasti – za polárním kruhem v okolí j. a s. pólu; nejchladnější místa na Zemi; polární noc a den; život hlavně u břehů moře a v moři, kde je množství planktonu PTÁCI: tučňák – u j. pólu; nelétá, výborně plave -křídla  vesla, na nohou plovací blány; rybožravý SAVCI: Ploutvonožci: lachtan, mrož tuleň – výborně plave - končetiny  ploutve; silná vrstva tuku; na souši – nemotorný; dravec (ryby); ohrožen lovem (pro kožešinu) Severní polokoule: Sudokopytníci sob polární – parohy ♂ i ♀; býložravec; využití člověkem - doprava, maso, mléko, kůže Zajíci zajíc bělák – v zimě – hustá, bílá srst; býložravec Šelmy medvěd lední – výborně plave; loví ryby a tuleně; ohrožený liška polární – v zimě – hustá, bílá srst  chov na farmách

Jaké jsou přírodní podmínky v tundře a v polárních oblastech Jaké jsou přírodní podmínky v tundře a v polárních oblastech? Porovnej tyto dva ekosystémy. Kteří ptáci jsou typičtí pro polární oblast? Popiš je. Kteří ploutvonožci a šelmy žijí v tundře a v okolí pólů? Popiš je. Kteří býložraví savci žijí v tundře a v okolí pólů? Zařaď je do systému a popiš je.