Provoz samostatně pracujícího synchronního stroje Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Tato problematika se týká zejména synchronních generátorů Tato problematika se týká zejména synchronních generátorů. Mohou být provozovány jak samostatně, tak i připojeny k síti, kde paralelně pracují generátory o výkonu řádově v megawatech. Pokud generátor pracuje samostatně, je na hřídeli poháněn zpravidla spalovacím motorem, případně turbínou. Na toto spojení můžeme pohlížet jako na regulovanou soustavu. Na jejím výstupu jsou veličiny napětí a frekvence. Na vstupu jsou veličiny otáčky hřídele a budící proud.
Fázorový diagram samostatně pracujícího stroje
Zvyšují-li se otáčky poháněcího stroje, začne se zvyšovat frekvence svorkového napětí a naopak budou-li se otáčky snižovat, bude se snižovat i frekvence. Bude-li se zvyšovat budící proud, začne se zvyšovat indukované napětí a naopak. Tuto skutečnost lze popsat závislostí f = f (ns) Ui =f (Ib ) Bude-li pracovat generátor samostatně, potřebujeme na jeho výstupu konstantní napětí i konstantní frekvenci. Musí být tedy použit jak regulátor otáček, tak i regulátor budícího proudu.
Budeme-li takto samostatně pracující stroj zatěžovat proměnnou zátěží, začne docházet ke změně otáček, na což zareaguje regulátor otáček, zvýší se výkon na hřídeli a pozice napětí i proudu se bude měnit podle uvedeného fázorového diagramu.
K zopakování: Čím regulujeme velikost napětí synchronního stroje? Čím regulujeme frekvenci napětí? Co se stane při zvětšování zátěže samostatně pracujícího generátoru? Bude-li konstantní buzení, jak se bude měnit jalový výkon při zvětšování činného výkonu?