Tak zase Josefové slaví 19.března svátek. Již několik roků jsem jim touto cestou blahopřál a tak i letos malé přání, v tom jejich těžkém životě. Bohužel, mnoho jich již odešlo.
V životě nemůže být každý hrdinou, ale každý může zůstat člověkem... ale každý může zůstat člověkem... Tak jsme dopadli. Ještě máme štěstí, že se máme o co opřít. (rok 2010) Joža dnes již sám. Hodně zdravíčka Jožo!!!!!!!!!!
Josef, ten má zase práci, snad poslední sníh
Pepa Zouhar, ten již není ve Vysočanech, ale tráví své stáří v Kunštátě. Rád by šel do Blanska. Vzpomíná a je mu smutno.(r.2010)
Tak co Jozef, jak to vidíš????, bude to lepší???
Tak Pepulo, také již jenom vzpomínáme.
Pepek to je nezmar. I v 86ti létech je plný sil dovede se veselit i pracovat.
První, co člověku příroda poskytne, je přítel První, co člověku příroda poskytne, je přítel... tak tedy na zdraví Pepek rád přijde na návštěvu povykládat a na kávičku
Když loučení bolí, znamená to, že chvíle, které jste prožili společně byly krásné... Pepa Petrůj přijel na pouť, nav š t í vil Jozefa Loni již nepřijel. Oba již ode š li na věčnost
Život je příliš krátký, na rozčilování se, proto v klidu užívejme života. To u nich platí Dva Pepíci z naší ulice (v r. 2010)